Spojené státy v posledních dnech otřásá dopis společnosti Alphabet, mateřské firmy Googlu a YouTube, který dorazil do amerického Kongresu. Dokument adresovaný předsedovi justičního výboru Jimu Jordanovi připouští, že YouTube v minulosti omezoval politické projevy pod tlakem Bidenovy administrativy. Republikánská většina ve výboru k tomu vydala tiskovou zprávu, podle níž Google označil takový vládní nátlak za „nepřijatelný a chybný“.
V samotném dopise Alphabet vysvětluje, že YouTube postupně zrušil kontroverzní zásady, které v minulosti vedly k rušení celých kanálů. V červnu 2023 padlo omezení týkající se diskusí o volebních podvodech a v prosinci 2024 byla zrušena i zbývající samostatná pravidla pro obsah o covidu-19. Firma zároveň zdůraznila, že „YouTube nikdy neměl pravidla zakazující diskusi o původu pandemie covidu-19“, čímž se snažila vymezit vůči obviněním z potlačování odborné debaty.
Klíčovou novinkou, kterou Alphabet Kongresu oznámil, je otevření možnosti návratu pro tvůrce, jejichž kanály byly v minulosti smazány právě kvůli opakovanému porušování dnes již zrušených pravidel. V dopise doslova stojí, že „YouTube poskytne příležitost všem tvůrcům, aby se mohli na platformu vrátit“. Nejde tedy o automatické obnovení všech účtů, ale o možnost, jak se autoři mohou vrátit zpět do veřejné diskuse.
Alphabet rovněž ujišťuje, že YouTube „neprovozuje žádný program placených ověřovatelů faktů a nebude těmto subjektům poskytovat pravomoc označovat či odstraňovat obsah“. Místo toho platforma sází na nové experimentální funkce, například na systém YouTube Notes, testovaný od června 2024. Ten umožňuje přidávat pod videa krátké kontextové poznámky s cílem zlepšit informovanost diváků.
V dopise se firma dotkla i evropské legislativy. Upozornila, že zákon o digitálních službách (DSA) může vést k mazání i takového obsahu, který je podle práva legální, ale někým vyhodnocený jako škodlivý. Podle Alphabetu existuje riziko, že se tato praxe rozšíří i mimo Evropskou unii, pokud globální platformy sjednotí pravidla podle nejpřísnějších norem.
Kauza odhaluje znepokojivý obraz o vztahu mezi státní mocí a technologickými giganty. Když Google ve spolupráci s YouTube připouští, že reagoval na politické tlaky, nelze už mluvit o nezávislé moderaci obsahu, ale spíše o cenzuře na objednávku. Demokratická diskuse se tak ocitá v ohrožení, protože hranice mezi legitimním dohledem a účelovou manipulací se stírá.
Nejde však jen o americký problém. V České republice vznikla podobná infrastruktura pod taktovkou Ministerstva vnitra a Rakušanova "komanda" týmu K.R.I.T. V rámci tzv. strategické komunikace a boje proti dezinformacím u nás také působí tým vedený plukovníkem Otakarem Foltýnem. Oficiálně má chránit společnost před zahraničními vlivy a hybridními hrozbami, kritici však varují, že se z něj stal nástroj k umlčování nepohodlných názorů. A Ministerstvo vnitra pod vedením Víta Rakušana podle některých hlasů dokonce otevřelo cestu ke státní cenzuře.
Psali jsme:
Obavy o svobodu slova ale nejsou pouze teoretické. Za vlády Petra Fialy došlo dokonce k vypnutí několika zpravodajských médií s dlouholetou tradicí a renomé. Patřil mezi ně například i server Prvnízprávy.cz. Následně se ukázalo, že tento krok byl činěn protiústavně a nezákonně. Kritici proto hovoří o jednom z největších zásahů do svobody projevu a slova v České republice od listopadu 1989. Skutečnost, že stát takto zasáhl do fungování médií, je podle nich varovným precedentem, který může legitimizovat další podobné kroky.
Pokud stát začne určovat, co je pravda a co lež, a nadnárodní platformy ochotně vyhovují politickým zadáním, ocitáme se na velmi nebezpečné cestě. Svoboda slova se tak z práva mění v podmíněné privilegium. Ať už jde o Washington, Brusel nebo Prahu, společnost stojí před zásadní výzvou, a to ubránit prostor pro pluralitu názorů, nebo se smířit s tím, že veřejná debata bude filtrována mocenskými a korporátními zájmy.
(Barták, prvnizpravy.cz, foto: zai)
