Český hokej se může dostat do vážného konfliktu s mezinárodním sportovním prostředím. Nejde přitom pouze o budoucí riziko. Rozhodnutí českých sportovních institucí již připravila mužský i ženský univerzitní hokejový tým o účast na zimní univerziádě 2027 v Číně. Nyní se podobná situace rýsuje kolem lednového mistrovství světa hokejistek do 18 let v Ostravě.
Předseda Českého hokeje Alois Hadamczik navíc po rozhodnutí Sportovního arbitrážního soudu (CAS) o návratu Ruska připustil možnost bojkotu světových šampionátů. Pokud by se politický odpor proměnil v nerespektování mezinárodních sportovních závazků, mohl by český hokej čelit nejen ztrátě pořadatelství, ale také finančním sankcím a v krajním případě omezení svého postavení v Mezinárodní hokejové federaci (IIHF).
Zimní světová univerziáda se uskuteční od 15. do 25. ledna 2027 v čínském Čchang-čchunu. Mezinárodní federace univerzitního sportu (FISU) umožnila účast ruských studentů-sportovců pod neutrálním označením, a to také v kolektivních sportech. Ještě v srpnu proto mezi účastníky mužského i ženského hokejového turnaje figurovaly české týmy společně s ruskými neutrálními družstvy.
Český svaz ledního hokeje však písemně vyjádřil nesouhlas s účastí českých univerzitních reprezentací na turnaji, do kterého jsou zařazeny týmy složené z ruských sportovců. Významnou roli následně sehrála také Česká konference rektorů. Její plénum přijalo 2. října 2026 usnesení, v němž označilo účast týmů složených z ruských sportovců během pokračující války proti Ukrajině za nepřijatelnou. Výslovně přitom uvedlo, že zásadně nesouhlasí s účastí českých univerzitních hokejových týmů na takové soutěži.
Česká asociace univerzitního sportu (ČAUS), která odpovídá za sestavení české výpravy, byla postavena před rozhodnutí, v němž musela zohlednit stanoviska národního hokejového svazu, vysokých škol i rozdílná pravidla mezinárodních federací. Ve svém oficiálním vyjádření potvrdila, že postoje těchto partnerů byly pro konečné sestavení výpravy klíčové. Výsledkem je neúčast českých univerzitních hokejistů i hokejistek. Rozhodnutí se navíc rozšířilo na další sporty, především ženský curling, lyžařský orientační běh a atletický kros. Česká výprava tak podle početní přihlášky z 15. října zahrnuje pouze 36 sportovců v osmi sportech.
Je pozoruhodné, že se zatím nepodařilo doložit obdobné veřejně oznámené odstoupení jiného státu výslovně kvůli účasti ruských neutrálních hokejových týmů. Neznamená to, že jiné země nemají výhrady, ale dostupné informace nepotvrzují vznik širšího mezinárodního bojkotu. Zatímco ostatní přihlášené výpravy pokračují v přípravách podle pravidel FISU, čeští univerzitní hokejisté už vědí, že na vrcholné studentské soutěži startovat nebudou.
Zde je nutné položit nepříjemnou otázku: Koho vlastně takové rozhodnutí postihlo? Ruské sportovce nikoli. O možnost účasti přišli čeští reprezentanti, kteří se na univerziádu připravovali a o politickém rozhodnutí nerozhodovali.
Ostrava může následovat. Sankce jsou přímo v předpisech IIHF
Podobný problém nyní vzniká kolem mistrovství světa hokejistek do 18 let, které má Ostrava pořádat od 8. do 16. ledna 2027. Rozhodnutí CAS z 30. října zrušilo pět omezení účasti ruských reprezentací na světových šampionátech a uložilo IIHF umožnit jejich návrat. Mezinárodní federace oznámila, že s rozsudkem nesouhlasí, ale bude jej respektovat. Jiný postup by ostatně byl obtížně slučitelný s jejími vlastními stanovami, které výslovně uznávají pravomoc nezávislé sportovní arbitráže.
Česká republika však stále vychází z usnesení vlády č. 683 ze září 2023, které podporuje zákaz účasti ruských a běloruských reprezentačních týmů na českém území. Ministr sportu Boris Šťastný dal najevo, že by k případnému udělení víz ruským juniorkám zaujal záporné stanovisko. Samotné rozhodnutí o vstupu zahraničních sportovců ovšem náleží příslušným státním orgánům. Pokud by se česká vláda rozhodla pokračovat v dosavadním zákazu a ruským hokejistkám by nebyl umožněn příjezd, mohl by se Český hokej ocitnout v situaci, kdy nebude schopen splnit své pořadatelské závazky vůči IIHF.
A zde již nejde o politické proklamace, ale o konkrétní právní důsledky. Článek 9.1 stanov a souvisejících předpisů IIHF umožňuje odebrání pořadatelství při nesplnění stanovených závazků. Speciální předpisy pro mistrovství světa hráček do 18 let v článcích 170 a 171 počítají také s finančními pokutami, zákazem ucházet se o další mistrovství světa a přidělením šampionátu jinému pořadateli.
Ani tím však výčet možných důsledků nekončí. Článek 12 stanov IIHF ukládá členským federacím respektovat její pravidla a rozhodnutí. Článek 13.2.1 umožňuje při závažném porušení členských povinností dokonce pozastavení členství národního svazu. Je nutné zdůraznit, že žádné takové sankce vůči Českému hokeji dosud oznámeny nebyly. Jejich použití by vyžadovalo samostatné právní posouzení, včetně otázky odpovědnosti českého svazu za případné kroky státních orgánů.
Samotná existence těchto ustanovení však ukazuje, že spor může být mnohem vážnější než ztráta jediného mistrovství světa. Český hokej by mohl přijít o možnost pořádat další šampionáty, čelit finančním nárokům a v krajním případě ohrozit svá členská práva v mezinárodní federaci. Takové důsledky by přitom nenesli politici, kteří rozhodnutí prosazují, ale sportovní svazy, kluby, hráči a pořadatelé.
Bojkot bez spojenců může skončit mezinárodní izolací
Šéf českého hokeje Alois Hadamczik po rozsudku CAS připustil možnost společného bojkotu mistrovství světa s dalšími evropskými státy, především Švédskem a Finskem. Současně uznal, že samostatný bojkot by mohl znamenat vážné sankce. Jenže zde se ukazuje zásadní slabina této úvahy. Předseda Švédského hokejového svazu Anders Larsson již oznámil, že jeho země mistrovství světa bojkotovat nebude. Přestože návrat Ruska odmítá, považuje za nutné respektovat rozhodnutí příslušných sportovních a právních institucí a nepřipravovat vlastní reprezentanty o možnost startovat.
Slovenský hokejový svaz rovněž oznámil, že rozhodnutí CAS respektuje. Ani další významné federace zatím nepotvrdily společný bojkot, který by představoval koordinovaný evropský postup. Česká republika by se tak mohla dostat do situace, kdy sama odmítne účast, zatímco ostatní hokejové země budou pokračovat v soutěžích. To by nebyla demonstrace mezinárodní jednoty, ale riziko dobrovolného oslabení vlastního sportovního postavení.
Obzvlášť citlivou roli má Petr Bříza, který působí jako senior viceprezident IIHF a současně viceprezident Českého hokeje. Již před rozsudkem upozorňoval, že rozhodnutí CAS bude pro federaci závazné. Nyní musí mezinárodní federace hledat způsob jeho provedení a současně řešit odpor některých členských svazů. Právní závaznost rozsudku bude pro další rozhodování určující.
Český sport má přitom s politicky motivovaným bojkotem bolestnou historickou zkušenost. V roce 1984 nemohli českoslovenští sportovci nastoupit na olympijských hrách v Los Angeles, protože o jejich neúčasti rozhodlo politické vedení státu. Český olympijský výbor se postiženým sportovcům v roce 2014 oficiálně omluvil. Dnešní situace je samozřejmě odlišná. Česká republika je demokratickým státem a omezení ruské účasti vznikla jako reakce na vojenskou agresi proti Ukrajině. Historická zkušenost však připomíná důležitou skutečnost: jakmile se sportovní účast stane nástrojem politického rozhodování, následky často nesou sportovci, kteří neměli možnost rozhodnutí ovlivnit.
Český hokej by se proto měl poučit již ze zimní univerziády. Tam se české reprezentace nezúčastní, zatímco ruské neutrální týmy zůstávají součástí mezinárodních příprav. Nyní hrozí, že podobný střet dopadne také na ostravské mistrovství světa.
Přitom nejde o to, zda mají české sportovní instituce právo odsuzovat ruskou válku proti Ukrajině. Takové právo jim nikdo neupírá. Jde o otázku, zda jsou připraveny nést důsledky kroků, které mohou vlastní sportovce připravit o účast, domácí pořadatele o významné šampionáty a národní federaci o dlouhodobě budované mezinárodní postavení.
Český hokej se nesmí dostat do situace, kdy se kvůli politickým postojům jeho představitelů budou světové soutěže konat bez českých reprezentací nebo mimo Českou republiku. Univerziáda už ukázala, že takové rozhodnutí může mít konkrétní oběti. Ostrava by neměla být další.
(svoboda, prvnizpravy.cz, repro: čh)
Zdroje: 1. ČAUS – Oficiální informace o české výpravě na zimní univerziádu 2027; 2. Česká konference rektorů – Usnesení ze dne 2. října 2026; 3. FISU – Přehled hokejových a curlingových týmů pro univerziádu 2027; 4. Český svaz curlingu – Stanovisko k neúčasti ženského týmu; 5. IIHF – Stanovisko k rozsudku CAS z 30. října 2026; 6. Český hokej – Oficiální stanovisko k rozhodnutí CAS; 7. Aftonbladet – Švédský hokejový svaz odmítá bojkot; 8. Český olympijský výbor – Omluva za bojkot olympijských her 1984
