Rozhodnutí prezidenta Petra Pavla nejmenovat Filipa Turka ministrem životního prostředí otevřelo jeden z nejvážnějších ústavních sporů posledních let. Zatímco část politické a právnické obce prezidentův krok hájí, komentátor Petr Holec ho označuje za přímý zásah do základních pravidel parlamentní demokracie.

Podle Holce totiž nejde o osobu Filipa Turka, ale o to, kdo má v České republice právo rozhodovat o složení vlády. „Prezident Petr Pavel svým ústavním pučem se svévolným nejmenováním Filipa Turka ministrem zase slušně zagumoval a de facto přepsal ústavu. Pro demokracii jistě špatná zpráva,“ píše Holec.

V jeho pojetí je věc principiální: premiér navrhuje ministry a prezident je jmenuje. Jakmile si hlava státu začne vybírat, kdo je „hodný“ a kdo „nevhodný“, přestává být podle Holce ústavním aktérem a stává se politickým hráčem. A to je přesně hranice, která byla podle něj překročena.

Když ústava platí jen někdy

Mnohem výmluvnější než samotné Pavlovo rozhodnutí je však podle Holce reakce části politických a intelektuálních elit. Lidé, kteří ještě nedávno hájili ústavu proti Miloši Zemanovi, dnes podle něj mlčí, nebo dokonce prezidenta chválí.

„Jedinou útěchou je, že Pavel svým postupem zhasl naše falešné morální majáky. A že jich padlo!“ konstatuje Holec.

Právě tento moment považuje za klíčový. Nejde jen o jednoho ministra, ale o to, že se ukázalo, jak pružná dokáže být ústavnost, když porušuje pravidla „ten správný“.

Rychetský jako symbol obratu

Nejsilnější kritika míří na bývalého předsedu Ústavního soudu Pavla Rychetského, který Pavlův postup veřejně pochválil jako „naplnění ústavy“. Pro Holce je to zásadní zlom.

Z člověka, který měl být garantem ústavní zdrženlivosti, se podle něj stal obhájce prezidentského aktivismu. Tím se podle Holce definitivně zhroutila představa, že ústavnost v Česku stojí nad politikou.

Nejen Rychetský

Rychetský ale podle Holce není sám. Mezi „zhaslé morální majáky“ řadí i Michaela Žantovského, Daniela Kroupu či Kateřinu Šafaříkovou. Lidi, kteří v minulosti tvrdě útočili na Miloše Zemana, když odmítal jmenovat některé ministry, dnes podle Holce mlčí nebo prezidenta Pavla omlouvají.

Psali jsme: Orešnik může zničit letadlovou loď za 30 sekund, varuje plukovník

„V ústavě se nezměnilo jediné písmeno,“ připomíná Holec v komentáři publikovaném na platformě Opinio.cz. „Změnilo se jen to, kdo porušuje pravidla, a komu se to zrovna hodí omlouvat.“

Problém jménem dvojí metr

Právě v tom vidí Holec největší riziko celé kauzy. Ne v osobě Filipa Turka, ale v tom, že se z ústavy stává nástroj politické loajality. Když ji porušují „naši“, je to prý v zájmu hodnot. Když „ti druzí“, je to útok na demokracii.

Pokud se tento přístup stane normou, varuje Holec, Česká republika se neposune k silnějšímu právnímu státu, ale k systému, kde pravidla platí jen selektivně. A to je podle něj mnohem nebezpečnější než jakékoli jednotlivé jméno v seznamu ministrů.

(Pilař, prvnizpravy.cz, repro: xtv)