Indie čelí mimořádně vážnému politickému konfliktu. Rozsáhlá revize volebních seznamů vedla k vyřazení více než 130 milionů jmen a vyvolala protesty proti vládě premiéra Naréndry Módího. V neděli 1. listopadu demonstrovaly v Dillí tisíce lidí požadujících odstoupení předsedy volební komise Gyaneshe Kumara. Opozice tvrdí, že administrativní zásahy mohou připravit miliony občanů o hlasovací právo a zvýhodnit vládní Indickou lidovou stranu (BJP). Volební komise obvinění odmítá a argumentuje nutností odstranit neplatné registrace. Spor však přerostl v zásadní otázku důvěry v demokratické instituce nejlidnatější země světa.
Revize označovaná jako Special Intensive Revision začala v roce 2025 a postupně se rozšířila do většiny Indie. Podle údajů zveřejněných agenturou Reuters bylo ze seznamů odstraněno více než 130 milionů jmen. Přibližně 28 milionů záznamů se týkalo zemřelých osob, 63 milionů přestěhovaných voličů a 30 milionů lidí, které úřady nedokázaly dohledat. Tyto údaje neznamenají, že 130 milionů oprávněných občanů definitivně ztratilo volební právo. Rozsah zásahu však vyvolává otázky, kolik lidí bylo vyřazeno neprávem a zda mají reálnou možnost registraci obnovit.
Reuters popsala případ třiapadesátiletého krejčího z Dillí, který musel úřadům dokazovat, že žije, protože jej volební evidence označila za mrtvého. Podobné chyby mohou mít závažné důsledky především pro chudší obyvatele, kteří obtížně získávají potřebné dokumenty. Problémy přitom neodhalila pouze opozice. Investigativní zjištění deníku The Indian Express ukázala, že dva členové volební komise opakovaně zpochybňovali rozhodnutí jejího předsedy o úpravách registračních formulářů a centralizaci volební databáze.
Komise následně nařídila prověrku softwaru a zvláštní postup pro opětovné zapisování vyřazených voličů. Tato opatření naznačují, že problémy s evidencí nebyly pouze předmětem politických obvinění. Zásadní otázkou není, zda mají být volební seznamy kontrolovány. Problémem je, zda stát dokáže při jejich čištění zabránit tomu, aby administrativní chyby připravovaly oprávněné občany o možnost hlasovat.
Opozice zpochybňuje nezávislost volební komise
Politický konflikt se soustřeďuje také na postavení volební komise, která má být nezávislým ústavním orgánem. Podle zákona z roku 2023 vybírá její vedení výbor složený z premiéra, člena vlády a vůdce opozice. Vládní tábor tak disponuje dvěma ze tří hlasů. Takové uspořádání samo o sobě nedokazuje politickou podjatost komise. Vyvolává však pochybnosti o dostatečných institucionálních zárukách její nezávislosti.
Opoziční blok INDIA vedený mimo jiné Rahulem Gándhím požaduje odstoupení předsedy Gyaneshe Kumara a nezávislé prověření vyřazovaných registrací. Kritici tvrdí, že revize nepřiměřeně zasahuje chudší obyvatele, ženy a náboženské menšiny, zejména muslimy. Volební komise a BJP tato obvinění odmítají. Podle nich jde o zákonnou kontrolu, která má zabránit duplicitnímu hlasování a zneužívání volebních seznamů. Vyřazení občané mohou požádat o opětovný zápis.
Existence opravného postupu však sama nezaručuje jeho dostupnost. Pokud musí miliony lidí opakovaně navštěvovat úřady a dokládat své oprávnění volit, může být formálně zachované právo v praxi obtížně vykonatelné. Do sporu vstoupil také indický Nejvyšší soud, k němuž se obrátila opozice s požadavkem na přezkum revize a ochranu občanů před neoprávněným vyřazením.
Organizace Human Rights Watch označila postup za závažně problematický a upozornila na zásahy proti demonstrantům. Vláda naopak obviňuje opozici z vyvolávání nepokojů a zpochybňování ústavních institucí. Indie se tak dostává do nebezpečné situace. Orgán, který má zaručovat důvěryhodnost voleb, se sám stal předmětem rozsáhlé nedůvěry. Pokud se nepodaří transparentně vyřešit pochybnosti o registracích, mohou být zpochybňovány také výsledky budoucích voleb.
Indická demokracie prochází zkouškou s globálními důsledky
Krize přichází v době, kdy Indie výrazně posiluje své mezinárodní postavení. Spojené státy ji považují za důležitého partnera při vyvažování čínského vlivu, Evropská unie usiluje o rozšíření hospodářské spolupráce a zahraniční společnosti v ní hledají alternativu k čínské výrobě. Indie současně udržuje vztahy s Ruskem a prosazuje vlastní politiku v uskupení BRICS. Její geopolitický význam proto přesahuje samotnou jižní Asii.
Zde vzniká další rozpor. Západní státy zdůrazňují demokratické hodnoty, ale zároveň potřebují Indii jako hospodářského a bezpečnostního partnera. Případné oslabování důvěry v indické volební instituce může tuto spolupráci politicky komplikovat. Pro Českou republiku je Indie perspektivním obchodním partnerem, zejména v průmyslu a technologiích. Stabilní právní prostředí a důvěryhodné instituce přitom představují důležitou podmínku dlouhodobých investic.
Současné protesty však samy o sobě neznamenají bezprostřední ohrožení Módího vlády. Ta zůstává u moci a další řádné celostátní parlamentní volby se očekávají v roce 2029. Skutečná závažnost krize spočívá v něčem jiném. Pokud stát nedokáže spolehlivě určit, kdo má právo volit, a současně nedokáže přesvědčit veřejnost o nestrannosti volební komise, oslabuje samotné základy demokratické soutěže.
Vláda má právo odstraňovat neplatné registrace. Musí však zajistit, aby kontrola nevedla k neoprávněnému vylučování voličů. Opozice má právo požadovat nápravu a nezávislé vyšetření, ale obvinění z úmyslné manipulace musí být podložena důkazy.
Indie tak stojí před zkouškou, kterou nelze vyřešit pouze politickými prohlášeními. Rozhodující bude nezávislý soudní přezkum, transparentnost volební evidence a skutečná možnost občanů napravit chyby. Nejlidnatější demokracie světa dnes nemusí řešit pouze to, kdo vyhraje příští volby. Musí především obnovit důvěru, že každý oprávněný občan bude mít možnost se jich zúčastnit.
Zdroje: 1. Reuters – Tisíce demonstrantů požadují odstoupení předsedy volební komise; 2. Associated Press – Protesty indické opozice proti volební komisi; 3. The Indian Express – Volební komise nařídila obnovu registrací vyřazených občanů; 4. Human Rights Watch – Kritika rozsáhlého vyřazování voličů









