Írán je už posledních 30 let terčem všelijakých sankcí západu. Vzpomeňme na radarovou aféruv ČR, kde záminkou k plánované výstavbě základny USA na našem území byla právě zcela nesmyslná hrozba íránských raket, které prý ohrožovaly Evropu. Íránský jaderný program běží někdy od roku 1990, kdy se místní režim pustil do digitalizace výsledků leteckého geofyzikálního mapování celého území Íránu, které bylo provedeno ještě za šáhova režimu. Za zmínku stojí, že tenkrát byli do procesu vyhodnocování zapojeni i českoslovenští geologové. Výsledkem bylo nalezení ložiska uranu v Parchinu, píše Jiří Kobza v komentáři pro Prvnizpravy.cz.
 

Od té doby, kdy Írán začal rozvíjet svůj jaderný průmysl, ať již pro lékařské či energetické využití, je Írán neustále terčem výhrůžek, že mu USA či Izrael jaderný průmysl vybombardují, a proto byly klíčové instalace umístěny do hlubokých údolí vysokých hor, a především do podzemí. 

Ajatoláh Chameneí vydal k tomu fatwu, že použití jaderné zbraně je neislámské, a od té doby vlády Íránu tvrdí, že sice nechtějí jadernou zbraň, ale že mají právo na rozvoj jaderné energetiky. Jejich přetahování s mezinárodní kontrolní agenturou MAAE v závislosti na tom, kdo a jak zrovna v USA vládne, od té doby trvá.

Když probíhala tzv. arabská jara, která měla za cíl především rozvrátit stabilní a bohaté arabské státy (což se téměř povedlo), proběhl i místní pokus o „íránské jaro“, který však vláda tvrdě potlačila, zatímco „demokratický“ Západ, který se mohl přetrhnout v podpoře rozvracení stabilních arabských zemí, se v tomto případě díval jinam.

Íránci tak mají mnoho zkušeností s válečným hospodářstvím a životem pod sankcemi na něm v podstatě dlouhodobě fungují, takže válka je asi těžko může překvapit, jakkoliv ta poslední (s Irákem) skončila v roce 1988 a současná mladá generace o ní zas tolik neví. 

Současně s tím se ale Íránci učí, jak dopadly vlády okolních států, které se sklonily před západní „demokracií“. Íránci rovněž vědí, jak dopadly vlády relativně bohatých a funkčních států v jeho širším okolí (Irák, Libye, Egypt, Afghánistán) a co je tam nyní - rozvrácené země v občanské válce. Vlastnit naftu (bez přítomnosti amerických společností, které by ji tam lacino těžily) znamená přece ohrožení demokracie a světového míru.

Nyní, kdy se po několika letech a s nástupem nové americké administrativy obnovila jednání o nové jaderné smlouvě mezi Íránem a USA, tak v době, kdy tato jednání probíhají, najednou se vedení Izraele rozhodne do tohoto procesu zasáhnout a přerušit jej útokem na Íránská zařízení, velitele a vědce. Írán má zájem na dohodě na principu, že vydá obohacený uran za zrušení sankcí (aspoň to takhle bylo v médiích), ale to zřejmě vadí izraelskému vedení.

Na izraelském útoku je pozoruhodné to, že byl proveden cíleně, údajně za pomoci umělé inteligence a programů na identifikaci tváří („face recognition“) proti jasně definovaným osobám. To posouvá současné válčení opět z plošné na velice osobní a strojovou rovinu. 

Řádné volby v Izraeli mají být až v říjnu 2026. Ale co volby předčasné, na které je Izrael specialistou? Přiznejme si fakt, že po roce a půl války s Hámásem v Gaze, vedené opravdu těžkou rukou, se proti premiérovi Netanjahuovi zvedá silná opozice v Izraeli a předčasné volby, které pro něj celkem jistě nedopadnou dobře, nelze vyloučit.

Podle mého názoru je jeho situace podobná situaci Zelenského, oba potřebují válku, aby se udrželi u moci.

Do toho vstupují další státy, jejichž vlády buď ze ziskuchtivosti anebo z poslušnosti podporují obě války, dodavatelé zbraní a především banky, které na podobných konfliktech (například mezi židy a muslimy) nekřesťansky vydělávají. 

Co nás tedy (a tady) čeká? Vlna íránské imigrace do Evropy? Budou nyní Íránci, občané napadené země, považováni za válečné uprchlíky a bude jim poskytován veškerý servis jako Ukrajincům? Nebo bude naše (či vlastně čí je to) vláda uplatňovat oblíbený dvojí metr? Nebo budou Íránci, žijící v ČR nucení nosit na kabátě označení?  To už tu přece taky kdysi bylo.

Situace ve světě nápadně připomíná situaci Evropy před 90 lety, před zahájením toho, co je dnes označováno jako 2 světová válka. V tom se shoduje již většina analytiků.

Naše vláda se soustředí na to kamsi zašantročit jakékoliv peníze, zřejmě aby měli kam utéct, když se volby nevyvinou podle nich. To také není dobrý signál

I tenkrát naše vláda poslušně čekala, co udělají naši „spojenci“, namísto aby jednala v zájmu naší země. Stejně jako tenkrát, či ještě více, je naše země spoutána tisíci smlouvami s EU, migračním paktem, Green dealem a dalšími, kterými se naše země vzdala značné části své samostatnosti.

Umožníme těmto avanturistům, hrajícím piškvorky o naše životy, podzimní volební repete?