Izrael se po přímém střetu s Íránem potýká s největšími vojenskými ztrátami za poslední dekády. Přestože oficiální místa dlouhé týdny tvrdila, že útoky byly téměř beze škod, realita je jiná. Izraelský tisk totiž nyní přiznává, že samotné ztráty na vojenské infrastruktuře a technice dosahují odhadovaných čtyř miliard eur, přičemž jiné zdroje hovoří až o sumě překračující 11 miliard eur. Následující citace z článku na serveru Pronews.gr dokresluje rozměr katastrofy.
„Izraelci hovoří o 4 miliardách škod na neživém materiálu a zařízeních“ a článek zmiňuje částku až 11 miliard eur. V zasažených oblastech zůstaly krátery po raketách, spálené hangáry s letadly, zničené radary a klíčová komunikační centra.
Útok byl podle analytiků dobře koordinovanou operací, která kombinovala střely s dlouhým doletem a vlny útočných dronů. Přes mohutné obranné systémy Iron Dome, David’s Sling a Arrow, se íránským jednotkám podařilo zasáhnout citlivé cíle. Izraelský list Haaretz přiznal, že velení armády bylo šokováno úrovní přesnosti a množstvím útočných prostředků vypálených přímo z íránského území. Tato skutečnost podle expertů znamená zásadní zlom v dosavadní strategii odstrašování.
Vojenský analytik Amos Harel označil útok za „nejvážnější test izraelské protivzdušné obrany od jomkipurské války“. Podle dostupných informací byla zničena či těžce poškozena řada zásobovacích skladů, sklady raket a klíčové prvky leteckého velení. Média v Izraeli poprvé otevřeně hovoří o tom, že kapacity moderní obrany nestačí na tak masivní útok.
Dopady ale nejsou jen vojenské. Podle deníku The Times of Israel bude obnova poškozených zařízení a zásob trvat měsíce a vyžádá si okamžitý přesun rozpočtových prostředků. Ekonomické ztráty navíc mohou v kombinaci s náklady na mobilizaci rezervistů a zbrojní nákupy přerůst v hlubokou rozpočtovou krizi. Někteří experti upozorňují, že další velký konflikt by mohl vyčerpat i finanční rezervy, které dosud armádě zajišťovaly technologický náskok nad sousedy.
Analytici Al Monitoru ve svém rozboru připomínají, že íránský útok byl zčásti odvetou za izraelské údery proti íránským cílům v Sýrii a za sabotáže v jaderných provozech. Írán podle nich chtěl ukázat, že je schopen přímo zasáhnout izraelské území a že hrozba odplaty není prázdnou rétorikou. Middle East Eye v komentáři napsal, že Teherán „vyslal signál celému regionu: Éra, kdy Izrael mohl útočit beze strachu z přímé odvety, skončila.“
Psali jsme:
Z vojenského hlediska představuje konflikt zásadní precedent. Mnoho expertů nyní tvrdí, že dosavadní strategie odstrašení už nestačí, protože protivníci Izraele disponují tisíci raket, schopných při koordinovaném útoku ochromit i vícevrstvý obranný systém. To vyvolává obavy z budoucnosti a přeskupení regionálních aliancí. Saúdská Arábie i Egypt se podle dostupných informací pečlivě zabývají analýzou útoku a zvažují, jak podobné zbraně začlenit do vlastních arzenálů.
Celkově tato eskalace otevřela novou etapu v bezpečnostní situaci Blízkého východu. Místo očekávané „doby klidu“ po sérii dohod s arabskými státy se Izrael musí připravit na to, že bude čelit čím dál sofistikovanějším úderům a ekonomickým tlakům. V zemi samotné se objevují hlasy volající po strategickém přehodnocení, zda je udržení konfrontační linie s Íránem dlouhodobě udržitelné.
(Kovář, proNEWS, foto: zai)
