Jak chránit děti před sítěmi? Ertl volá po digitální večerce

politika

<< ROZHOVOR >> Řecko omezuje sociální sítě pro děti a spouští blokace pro nezletilé. Předseda Sdružení sportovních svazů ČR Zdeněk Ertl v exkluzivním rozhovoru vysvětluje, co ukazují česká data a jaké kroky podniknout.

Jak chránit děti před sítěmi? Ertl volá po digitální večerce
Ing. Zdeněk Ertl
7. října 2025 - 06:03

Řecko se chystá zavést přelomové opatření, které má omezit přístup dětí mladších 16 let k sociálním sítím. Podle tamní vlády by mělo dojít k automatické blokaci těchto platforem prostřednictvím systému napojeného na digitální identitu, a to už od konce října 2025. Cílem je chránit nezletilé před riziky spojenými s užíváním sociálních médií a dalšího nevhodného online obsahu, například hazardu či prodeje alkoholu. Plán ovšem vyvolává řadu otázek, od technické proveditelnosti přes ochranu soukromí až po dopad na svobodu projevu a roli rodičů v digitální výchově. Podrobněji se tomu tématu věnovala redakce Prvních zpráv v článku Řecko chystá blokaci sociálních sítí pro děti mladší 16 let. Co ukazují česká data a jaká opatření je nutné podniknout? Na to jsme se v exkluzivním rozhovoru zeptali Ing. Zdeňka Ertla, předsedy Sdružení sportovích svazů ČR. 

Řecko se rozhodlo zavést plošné omezení sociálních sítí pro nezletilé. Proč je tento krok významný v evropském kontextu?

Je to poprvé, kdy některý evropský stát sáhl k plošným blokacím sociálních sítí pro mladistvé. Atény se staví do role průkopníka a inspirují se evropským pilotem ověřování věku, který má být součástí budoucí Peněženky digitální identity EU. Tento model umožňuje potvrzení pouze věkového atributu, nikoli sdílení celých dokladů. Zapadá do rámce evropských regulací, jako je DSA, GDPR či eIDAS, a je pro nás důležitým signálem, že i Česká republika musí aktivně hledat řešení, které ochrání děti a současně bude respektovat jejich soukromí.

Jaké je jádro problému? Skutečně je to počet hodin u obrazovky, nebo spíš způsob používání?

Nejnovější výzkumy ukazují, že největším rizikem není samotná délka času, ale vzorec návykového užívání. Velká longitudinální studie zveřejněná v časopise JAMA v červnu 2025 sledovala přes čtyři tisíce dětí a zjistila, že právě trajektorie návykového používání mobilů, her a sociálních sítí dvojnásobně až trojnásobně zvyšuje riziko sebevražedných myšlenek a chování. Samotná délka „screen time“ se přitom neukázala jako rozhodující faktor. To je klíčová informace, kterou bychom měli promítnout i do české debaty.


Co ukazují aktuální česká data o používání elektronických zařízení u dětí?

Čerstvý průzkum agentury SANEP z dubna 2025 na vzorku 14 235 rodičů dětí starších tří let jasně ukazuje, že nejčastější odpovědí byly dvě až tři hodiny denně - uvedlo ji 33,1 % rodičů. Dalších 21,2 % uvedlo jednu až dvě hodiny, 14,9 % tři až čtyři hodiny a 12,2 % dokonce čtyři a více hodin denně. Pouze 2,5 % rodičů uvedlo, že jejich dítě tráví u obrazovky maximálně hodinu. To je alarmující výsledek, který potvrzuje, že digitální zařízení jsou pevnou součástí života dětí a že většina je používá déle, než doporučují odborníci.

Sleduje průzkum i to, zda rodiče dětem nastavují pravidla pro používání mobilů, počítačů nebo televize?

Ano. Téměř polovina rodičů (46,4 %) přiznala, že používání elektroniky nijak nepodmiňuje. Naopak 26,3 % dovolí čas u zařízení až po splnění školních povinností, 15,2 % po splnění volnočasových aktivit a 9,2 % po splnění domácích povinností. Jen 2,9 % uvedla jiné podmínky. Je zřejmé, že rodiče hrají klíčovou roli. Pokud chybí jasná pravidla, je velmi těžké udržet u dětí zdravou rovnováhu mezi časem u obrazovky a fyzickým pohybem.

Jakou roli hraje spánek a jeho narušení?

Spánek je jedním z nejsilnějších propojení mezi sociálními sítěmi a psychickým zdravím. Systematické přehledy potvrzují, že problematické používání sítí souvisí s poruchami spánku a s horší psychickou pohodou. Z praxe víme, že noční používání mobilů a neustálé notifikace vedou k posunu usínání, kratšímu a méně kvalitnímu spánku a následným problémům s koncentrací. Proto patří mezi nejúčinnější opatření tzv. digitální večerka, vypnutí notifikací či omezení přístupu k sítím po deváté večer.

Mluví se hodně o závislosti na sociálních sítích. Jaká opatření by měla mít prioritu?


Vědecké důkazy jsou jednoznačné. Randomizované studie ukazují, že omezení sociálních sítí na 30 minut denně vede ke snížení pocitu osamělosti i depresivních příznaků. Jiný výzkum prokázal zlepšení vnímání vlastního těla už po několika týdnech omezeného používání. Proto je racionální cílit na návykové vzorce chování – tedy omezit doomscrolling, noční používání a přetížení notifikacemi. Významná jsou i výchozí nastavení mobilů a aplikací, která tato rizika omezí automaticky.

Jak si stojí Česká republika ve srovnání s Evropou?

Mezinárodní šetření HBSC ukazuje, že problematické užívání sítí v Evropě vzrostlo mezi lety 2018 a 2022 ze 7 na 11 %. Česká mládež je součástí tohoto trendu. NÚDZ navíc opakovaně upozorňuje na vysoký výskyt depresivních a úzkostných symptomů u českých deváťáků. Kapacita péče je však nedostatečná. Proto nemůžeme spoléhat pouze na osvětu. Potřebujeme kombinovat preventivní programy ve školách, cílené intervence pro ohrožené děti, vzdělávání rodičů a učitelů a chytrá technologická řešení.


Není česká debata příliš vyhrocená mezi dvěma extrémy?

Ano. Na jedné straně stojí techno-optimismus, podle něhož jsou sociální sítě jen neutrální nástroj a problém je pouze ve výchově. Na druhé straně zaznívají hlasy volající po plošné blokaci. Věda ale ukazuje složitější obraz. Asociace mezi sítěmi a depresivními symptomy je nejsilnější u dívek v rané adolescenci, velkou roli hraje sociální srovnávání, kyberšikana a především noční používání s dopady na spánek. Z toho vyplývá, že politika musí být diferencovaná podle věku, pohlaví i míry rizika a měla by kombinovat technická opatření, školní pravidla, rodičovské dohody i dostupnou odbornou pomoc.

Může být řecký model inspirací pro Česko?


Inspirací rozhodně ano, protože nastavuje laťku ambicí a otevírá evropskou debatu o ověřování věku, které chrání soukromí. Pokud bychom ho ale bezmyšlenkovitě převzali, minuli bychom podstatu problému. Návykové vzorce a noční používání lze obejít přes zařízení rodičů, VPN či sekundární účty. Účinnější je kombinace cílených zákazů, chytrých výchozích nastavení a systematické práce s rodinou a školou.

Jaké konkrétní kroky by Česko mělo podniknout hned?

Vidím tři. Zaprvé, přihlásit se k evropskému pilotu ověřování věku a nastavit jasná pravidla, která budou auditovatelná a zároveň ochrání soukromí dětí. Zadruhé, rozšířit školní a pediatrické programy o screening návykového používání a poruch spánku a zajistit rychlý přístup k odborné pomoci, protože kapacity dětské psychiatrie jsou napjaté. A zatřetí, zavést jednoduchá pravidla ve školách, tedy žádné mobily v hodinách, vypnuté notifikace po deváté večer a zákaz mobilů v ložnicích. To nejsou kulturní války proti technologiím, ale civilní a empiricky podložené kroky na ochranu dětí.

(martin hynek, prvnizpravy.cz, foto: red.)


Anketa

S výsledky parlamentních voleb jsem: