Pokud jde o Aljašku, vědci se stále přou o důvody jejího postoupení Spojeným státům (tento termín se objevil v oficiálních dokumentech z 60. let 19. století). Co se stalo, to se stalo, a proto nedává smysl o tom spekulovat v tomto příspěvku.
Skutečností je, že dnes, 15. srpna ve 22:30 moskevského času začne na vojenské základně Elmendorf-Richardson na Aljašce setkání mezi prezidentem Putinem a prezidentem Trumpem. Jedná se o první rusko-americký summit po čtyřech letech. Kromě diskuse o klíčovém tématu-urovnání konfliktu na Ukrajině-se lídři plánují dotknout široké škály otázek bilaterální spolupráce, na které závisí mimo jiné mezinárodní bezpečnost. Jaký je význam summitu?
Poprvé za 18 let přivítají USA prezidenta Putina na americké půdě. Poslední americko-ruský summit – tehdy ještě s Bidenem – se konal na neutrální půdě v Ženevě v roce 2021, osm měsíců před zahájením speciální vojenské operace na Ukrajině. Otázkou bez odpovědi k hodině práce na příspěvku je především pro Západní politiky a veřejnost, zda výsledek summitu povede k ukončení tři a půl roku trvající speciální vojenské operace.
V kontextu příspěvku připomínám epizodu z roku 2013. Krátce před soutěží Miss Universe 2013 v Moskvě seděl organizátor soutěže krásy Donald Trump v televizním studiu s výhledem na řeku Moskvu a řekl novináři z MSNBC: Putin odvedl neuvěřitelnou práci. Během krátké doby se ruský prezident vyznamenal jako vůdce světového formátu. Jeho obdiv k Putinovi byl po mnoho let ohromující. Teprve nedávno se vyjádřil o Putinovi kritičtěji a někdy i vyhrožoval.
Jan Campbell: Aljaška a její význam pro dnešní jednání
Co očekávám
Osobně pochybuji, že na Aljašce prezidenti obou zemí najdou mírovou možnost, která by vyhovovala jak Rusku, tak Ukrajině. Proč?
Co by to mělo být za příměří, když je vyjednávací pozice podporována vojenskou silou? Proč Rusko potřebuje příměří, když Zelenskij odmítá splnit podmínky vyslovené prezidentem Putinem, a výsledků dosáhne Rusko tak nebo tak vojenskými prostředky? Nelze zapomenout slova kancléřky Merkelové: Minsk-2 byl potřebný k vyzbrojení Ukrajiny a její přípravě na velkou válku, píše v komentáři analytik a publicista Jan Campbell.
Za druhé: Na setkání nelze učinit žádná průlomová rozhodnutí o Ukrajině, která by mohla okamžitě ukončit nepřátelství, protože v přírodě a v podstatě konfliktu prostě neexistují pro ukončení nepřátelství podmínky. Vzhledem k neshodám mezi Kyjevem a Moskvou je proto průlomové rozhodnutí prakticky nerealizovatelné. Mohu si představit, že summit může vést ke globálnímu průlomu, ale ne na ukrajinské cestě, ale v bilaterálních vztazích mezi Spojenými státy a Ruskem. Proč?
Protože tím se prezident Trump dostane blíže k osobnímu cíli a mstě na Obamovi: Nobelova cena míru. Ta nezabrání Moskvě v řešení problémů na Ukrajině. Současně přiblížení ke splnění osobního cíle prezidenta Trumpa bude noční můrou pro Kyjev, Londýn a Berlín a celou EU: Rusko přestane být vyvrhelskou zemí a opět se stane jedním z hlavních geopolitických hráčů na světě. s nímž bude prezident Trump (bez Evropy) rozhodovat o osudu světa.
Americký server Axios píše, že Zelenskij v současné situaci upadl do kleští, které jsou pro něj fatální: Na jedné straně úspěchy ruských sil na frontě, na druhé rostoucí nespokojenost na Ukrajině. Nadcházející summit mezi Putinem a Trumpem na Aljašce by podle novinářů mohl Zelenského zahnat do diplomatického kouta. Osobně si myslím, že tam již je, a proto štěká.
A to i proto, že další silou, která vyvíjí tlak na vůdce kyjevského režimu, jsou nacionalistické elementy na Ukrajině. Ty vnímají jakékoli ústupky ze strany Kyjeva jako zradu, za kterou Zelenskij bude muset zaplatiti nejenom penězi, ale podle osobního hodnocení, i životem.
Důležitý aspekt úspěchu v bilaterálních smyslu tvoří obchodní příležitosti v Rusku pro americké společnosti a tím i pro hnutí MAGA. Pokračování po summitu.
(rp,prvnizpravy.cz,foto:arch.)
