Když si premiér dělá z Ústavy trhací kalendář. Šik o dění v Polsku

politika

Rozsudek polského ústavního soudu ohledně energetické politiky EU je podle ekonoma a publicisty Pavla Šika bohužel bezvýzamný, protože díky premiérovi Donaldu Tuskovi nejspíš nikdy nevstoupí v platnost. 

Když si premiér dělá z Ústavy trhací kalendář. Šik o dění v Polsku
Donald Tusk, polský premiér
17. června 2025 - 05:30

„Na serveru iRozhlasu nebo ČT24 se o tom nedozvíme, ale mnozí komentátoři i politici se o tom již zmínili. Nicméně mi u všech chybělo za tím A. to B. a tím je, že rozsudek je prakticky bezvýznamný kvůli polské politické realitě. 

Pro ty, kteří nevědí o co jde: Polský ústavní soud (ÚS) rozhodl, že předpisy Evropské unie v oblasti energetiky a klimatu jsou neslučitelné s polskou Ústavou a porušují národní suverenitu při určování energetické politiky. Jednoduše řečeno, soud konstatoval, že orgány EU, včetně Soudního dvora Evropské unie (SDEU), si vykládají smlouvy o Evropské Unii způsobem, který je v rozporu s původním duchem smluv, tzn energetická politika není věci EU nýbrž je to ryze věci národní členského státu. Ve svém rozhodnutí se ÚS ztotožnil s hlavními argumenty žaloby. Konstatoval, že SDEU rozšířil výklad Smlouvy o fungování Evropské unie nad rámec svěřených pravomocí, čímž zasáhl do národní suverenity. 

Žalobu podala skupina opozičních poslanců vedená Sebastianem Kaletou, poslancem PiS a bývalým náměstkem ministra spravedlnosti. Návrh především zpochybňoval směrnici 2003/87/ES, která vytvořila systém EU pro obchodování s emisemi (EU ETS) - s polskou ústavou. Poslanci tvrdili, že ačkoli Polsko přeneslo některé pravomoci na Brusel, mělo by si zachovat suverenitu v rozhodování o zásadních otázkách energetiky a povinná účast v systému EU ETS omezuje hospodářskou svobodu a podkopává schopnost státu zajistit energetickou bezpečnost. 


Mnozí to oslavují a píší o tom, ale... 

... aby byl rozsudek platný, musí být zveřejněný ve Sbírce zákonů bez "zbytečného odkladu". A kdo odpovídá za zveřejnění? Ano správně, je to premiér Tusk respektive vláda (úřad předsedy vlády) má povinnost zajistit jeho zveřejnění v Dzienniku Ustaw. A jelikož jeho vláda neuznává legitimitu ÚS kvůli tomu, že v něm zasedají soudci, kteří byli předchozí vládou podle Tuska nominováni protiústavně, vybírá si vláda, která rozhodnutí zveřejní a která ne. A tohle je jedním z těch, které nezveřejní. 

Proč? Těsně před volbami v roce 2015 končící vláda (PO-Tusk) jmenovala 5 ústavních soudců, což není zcela standardní, ale právně možné. Po volbách tyto soudce ale nový parlament (PiS) ignoroval a zvolil jiných 5 soudců, které poté i prezident Duda jmenoval. 

A od doby opětné Tuskovy vlády se některá rozhodnutí prostě nezveřejňují, protože Tusk tvrdí, že tahle část soudců je jmenovaná neústavně a tím pádem jsou i verdikty, ve kterých rozhodují, právně zpochybnitelné. Z 15 soudců ÚS je 9 dle zdrojů blízkých Tuskovi a 6 PiS. To rozhodnutí, o kterém je řeč přijal Senát ÚS 10.6.2025 složený z 5 soudců spojených s PiS v hlasování 4:1, takže vláda se k němu nejen nevyjádřila, ale zcela ho ignoruje a zase ho nezveřejní. 

Psali jsme:
 
Do tohoto Kocourkova ovšem přišel nový hráč a proto byla volba polského prezidenta tak zajímavá. Zvolený prezident Karol Nawrocki, který se ujme úřadu v srpnu, minulý měsíc prohlásil, že rozhodnutí ÚS v této věci by mohlo otevřít cestu ke snížení cen elektřiny o 33 %, což je jeden z jeho předvolebních slibů. Rovněž se zavázal uspořádat referendum o odstoupení od Zelené dohody EU. 

Nawrocki je v současné situaci pro Uršulu špatným snem. Je silně protiruský a podporuje vojenskou pomoc Ukrajině, což je skvělé nejen pro ni, ale i pro další válečné hlavy v EU. Zároveň ale boří Uršule zelené bábovičky, netleská začlenění Ukrajiny do EU ani NATO a mluví často o Volyňském masakru, což je pro některé bruselské úředníky a evropské politiky strašné. Ještě tedy bude legrace,“ píše v závěru svého komentáře na síti facebook ekonom a publicista Pavel Šik.

(dan, prvnizpravy.cz, repro: TVPworld)


Anketa

Překoná podle Vás koalice SPOLU v parlamentních volbách hranici 11% nutnou pro vstup do Sněmovny?