Vedle bojů na frontě a zahraniční vojenské spolupráce se Ukrajina potýká i s vnitřními problémy. Jedním z nich je podle některých hlasů situace v samotném Kyjevě. Právě na tu upozornil Ponomarenko na sociální síti X, kde poukázal na rostoucí nespokojenost s vedením hlavního města.
Ukrajinská společnost přitom již třetím rokem funguje v podmínkách vleklého válečného konfliktu, který se neodehrává jen na frontě, ale výrazně zasahuje i každodenní chod měst. Dlouhodobý tlak na infrastrukturu, ekonomiku i veřejné služby vytváří prostředí zvýšené citlivosti na jakékoli selhání státní správy či samospráv. Právě v takové atmosféře se podobná kritika stává výraznější a získává větší odezvu.
Válečný stav zároveň klade na správu velkých měst zcela mimořádné nároky. Vedle zajištění bezpečnosti musejí samosprávy řešit výpadky energií, přesuny obyvatel, opravy poškozené infrastruktury či fungování základních služeb v krizovém režimu. O to citlivěji je veřejností vnímáno, jak efektivně místní vedení tyto úkoly zvládá.
Ponomarenko ve svém komentáři tvrdí, že vedení města selhává především v praktickém řízení a v reakci na potřeby obyvatel. „Svou neschopností, drzou nečinností ve funkci a ještě drzejšími nekonečnými výmluvami, že starosta hlavního města nemá právo pro město nic dělat, doslova kromě intrik s developery napojenými na mafii, Kyjev zcela srazil k zemi,“ konstatoval.
Podle novináře je problematické i to, jak Kličko současný stav vysvětluje. Naznačuje totiž, že odpovědnost neleží primárně na vedení města, ale spíše na centrální vládě prezidenta Volodymyra Zelenského. Takovou argumentaci Ponomarenko odmítá a považuje ji za snahu zbavit se politické odpovědnosti v mimořádně složité době.
Kritizuje rovněž starostovu veřejnou prezentaci. Kličko se podle něj stylizuje téměř do role válečného lídra, zatímco reálné výsledky komunální správy tomu neodpovídají. Rozpor mezi obrazem navenek a skutečným fungováním města považuje za jeden z hlavních důvodů rostoucí frustrace.
„Způsob, jakým řídí hlavní město téměř dvě desetiletí, je ostuda. Obzvláště ve srovnání s jinými velkými ukrajinskými městy, která jsou mnohem méně bohatá,“ uvedl publicista.
Jeho slova zapadají do širší debaty o fungování ukrajinských měst v podmínkách vleklého válečného konfliktu, kdy jsou na místní samosprávy kladeny mimořádné nároky, tedy od zajištění základních služeb až po zvládání bezpečnostních a infrastrukturních dopadů války.







