Debata, kterou v Evropě otevřelo veto polského prezidenta Karola Nawrockého k zákonu o evropských obranných půjčkách, se postupně začíná dotýkat i České republiky. Program SAFE, připravený European Commission, má členským státům umožnit přístup k půjčkám v celkovém objemu přibližně 150 miliard eur na modernizaci armád a obranného průmyslu.
Na první pohled může taková nabídka působit velmi atraktivně. Evropské státy čelí rostoucím bezpečnostním rizikům a zároveň mají omezené rozpočty. Evropská půjčka tak může vypadat jako relativně snadná cesta, jak financovat nové zbrojní projekty bez okamžitého dopadu na státní rozpočty. Jenže realita je složitější. Peníze z programu SAFE nejsou dotace, ale půjčky. Každý stát si tedy pouze půjčuje prostředky, které bude muset v budoucnu splatit včetně úroků. Otázka proto zní velmi jednoduše. Kolik by takové financování stálo Českou republiku?
Pokud by byl evropský fond ve výši 150 miliard eur rozdělen přibližně podle ekonomické velikosti členských států, Česká republika by mohla získat několik miliard eur. Odhady analytiků se pohybují zhruba mezi čtyřmi až sedmi miliardami eur, tedy přibližně mezi sto a sto sedmdesáti miliardami korun.
Na první pohled to může znít jako významná investice do bezpečnosti. Jenže každá půjčka má také svou druhou stránku. Pokud by byl takový úvěr splácen například třicet nebo čtyřicet let a připočítaly by se úroky, celková suma by mohla být výrazně vyšší než samotná půjčená částka. V praxi by tak šlo o dlouhodobý závazek, který by zatěžoval veřejné finance ještě dlouho poté, co by samotné zbraňové systémy dosloužily.
Právě zde se objevuje otázka, zda je evropský dluh skutečně nejlepším způsobem financování obrany. Alternativou, o které se v české debatě zatím mluví překvapivě málo, mohou být projekty typu PPP, tedy Public Private Partnership.
PPP model je založen na spolupráci státu a soukromého sektoru. Soukromý investor financuje výstavbu nebo technologický projekt a stát následně platí za jeho využívání v dlouhodobém horizontu. Tento model se v Evropě již používá například při výstavbě dopravní infrastruktury nebo energetických projektů. V oblasti obrany by mohl být využit například při budování vojenské infrastruktury, logistických center, technologických parků nebo výrobních kapacit obranného průmyslu.
Hlavní výhodou PPP projektů je využití domácího kapitálu. Česká republika má relativně silný bankovní sektor, investiční fondy i průmyslové podniky, které by mohly být do podobných projektů zapojeny.
Takový model by měl několik zajímavých výhod. Za prvé by část financování obrany zůstala uvnitř domácí ekonomiky. Místo zadlužení vůči nadnárodním institucím by stát spolupracoval s domácími investory a firmami. Za druhé by bylo možné projekty realizovat postupně a flexibilněji než v případě velkých evropských programů. A za třetí by stát nemusel okamžitě zvyšovat svůj veřejný dluh, což je v situaci vysokých rozpočtových deficitů důležitý faktor.
Samozřejmě je nutné zdůraznit, že PPP projekty nejsou univerzálním řešením. Pokud jsou špatně připraveny, mohou být ve výsledku dražší než klasické státní investice. Vyžadují velmi precizní smlouvy, transparentní výběr partnerů a důslednou kontrolu nákladů. Přesto však představují nástroj, který by mohl české vládě umožnit diverzifikovat způsob financování obrany.
Debata o evropských obranných půjčkách je totiž ve skutečnosti debatou o mnohem širší otázce. Jak financovat bezpečnost v době rostoucích geopolitických rizik, aniž by státy ztrácely kontrolu nad svými veřejnými financemi.
Evropa dnes stojí před zásadním rozhodnutím. Může zvolit cestu společných dluhů a hlubší integrace obranné politiky. Nebo může hledat flexibilnější modely financování, které více využívají národní ekonomické zdroje.
Pro Českou republiku by proto bylo rozumné, aby se tato debata vedla otevřeně a s důrazem na konkrétní čísla. Obrana státu je příliš důležitá na to, aby byla financována pouze jedním jediným nástrojem. Evropské půjčky mohou být jednou z možností. Neměly by však být jedinou.
(Kovář, prvnizpravy.cz, repro: bloomberg)
Zdroje: 1. Reuters – Polish president vetoes EU defence loan bill; 2. AP News – Poland’s Tusk vows to use EU defense loans despite veto; 3. Euronews – Polish president vetoes law unlocking €44bn in EU defence loans
