Lékař a poslanec hnutí ANO Jiří Mašek se vrátil k debatě o dočasné ochraně pro občany Ukrajiny a upozornil na výraznou změnu ve statistikách po zavedení nových opatření od 5. srpna. Podle údajů, které zveřejnil, prudce klesl podíl ukrajinských mužů ve věku 23 až 60 let mezi nově udělenými dočasnými ochranami a současně výrazně vzrostl podíl jejich neúspěšných žádostí. „Česká republika nemůže řešit všechny problémy Ukrajiny. Nemůže bez omezení přijímat každého, kdo se rozhodne přijít, a zároveň ignorovat otázku, jaké povinnosti mají občané Ukrajiny vůči vlastní zemi,“ uvedl Mašek.
Podle poslance je přitom nutné rozlišovat mezi tím, kdo rozhoduje o vojenských povinnostech ukrajinských občanů, a tím, kdo stanovuje podmínky jejich pobytu v České republice. „O vojenské povinnosti rozhoduje Ukrajina podle svých zákonů. Česká republika ale rozhoduje o tom, za jakých podmínek poskytuje ochranu a pobyt na svém území,“ uvádí. Právě zde podle něj nastal proti předchozím letům zásadní posun. „A konečně se něco změnilo. Už to není jako za Rakušana a vlády Fialy,“ dodává.
Jádrem Maškovy argumentace jsou čísla před a po 5. srpnu. Podle údajů, které zveřejnil, tvořili do 4. srpna muži ve věku 23 až 60 let přibližně 20,5 procenta nově udělených dočasných ochran. Od 5. srpna měl jejich podíl klesnout na 7,6 procenta. „To není kosmetická změna. To je propad podílu téměř o dvě třetiny,“ hodnotí Mašek.
Ještě výraznější rozdíl podle něj nastal u zamítnutých žádostí. Do 4. srpna mělo negativním rozhodnutím končit 15,8 procenta žádostí mužů ve věku 23 až 60 let, zatímco po 5. srpnu se tento podíl zvýšil na 53,7 procenta. „Jinými slovy: více než polovina těchto žádostí po změně neuspěla. Během prvních tří týdnů byly navíc každý týden zaznamenány desítky případů, kdy právě kvůli nově uplatňovanému omezení nebyla dočasná ochrana udělena,“ píše poslanec.
Právě rychlost této změny považuje za důkaz, že nové nastavení nezůstalo pouze u politických proklamací. „A přesně takhle vypadá opatření, které není jen dalším politickým plácnutím do vody,“ zdůrazňuje.
Mašek zároveň zasazuje změnu do širšího evropského kontextu a uvádí, že obdobným směrem jdou po dohodě i další členské státy Evropské unie. „Evropa nemůže na jedné straně podporovat Ukrajinu a na druhé straně vůbec neřešit, že do členských států přicházejí další a další muži v produktivním a odvodovém věku,“ píše.
Do argumentace následně zahrnuje také celkový počet ukrajinských mužů žijících v České republice. „V České republice je podle dostupných podkladů evidováno přibližně 132 tisíc mužů z Ukrajiny a jen za posledních dvanáct měsíců vlády Fialy měl jejich počet vzrůst asi o 21 200,“ uvádí Mašek. Údaj 132 tisíc se přitom vztahuje k širší věkové skupině ukrajinských mužů než nové opatření zaměřené na muže ve věku od 23 do 60 let.
Pro Maška nejde jen o samotný počet lidí, ale také o širší dopady jejich přítomnosti. „To už není zanedbatelné číslo. Má to dopady na pracovní trh, bydlení, veřejné služby i sociální systém,“ píše.
Současně odmítá stavět tuto debatu jako spor o samotnou pomoc lidem prchajícím před válkou. Rozlišuje mezi pomocí ženám, dětem, seniorům a dalším ohroženým lidem na jedné straně a otázkou dalšího příchodu dospělých mužů na straně druhé. „Česko přitom pomohlo obrovskému množství lidí prchajících před válkou. Pomoc ženám, dětem, seniorům a skutečně ohroženým lidem je jedna věc. Debata o dalším příchodu tisíců dospělých mužů v produktivním a odvodovém věku je ale věc druhá,“ uvádí.
Možnost státu určovat pravidla pro poskytování ochrany považuje za jeden ze základních bodů celé debaty. „Stát má právo stanovit pravidla. Má vědět, koho přijímá. A musí mít možnost říct NE,“ píše Mašek.
Změnu statistik po 5. srpnu označuje za první konkrétní doklad toho, že nové nastavení může mít rychlý efekt. „Jestliže po změně pravidel klesl podíl těchto mužů mezi udělenými ochranami z 20,5 % na 7,6 % a negativní rozhodnutí vzrostla z 15,8 % na 53,7 %, máme první konkrétní důkaz, že změna pravidel může mít velmi rychlý efekt,“ uvádí.
Několik prvních týdnů podle Maška zároveň ještě nestačí k posouzení dlouhodobého výsledku opatření. „Když stát opravdu chce, ukazuje se, že konat umí. Proto je potřeba nepolevit a dál sledovat, zda opatření skutečně povede k dlouhodobému omezení příchodu této skupiny,“ píše.
Celou otázku proto staví především jako problém funkčnosti migrační politiky a odmítá přístup, který podle něj nahrazuje praktická opatření morálními proklamacemi. „Migrační politika nemá být soutěž o ‚nejfotogeničtější‘ morální fráze. Má být funkční, kontrolovatelná a především v zájmu České republiky, v zájmu nás všech,“ zdůrazňuje.
Politickou odpovědnost za podle něj opožděnou změnu přístupu připisuje předchozí vládě Petra Fialy a bývalému ministrovi vnitra Vítu Rakušanovi. „Konečně jsme s problémy začali něco dělat. Až za této vlády s pětiletým zpožděním,“ píše Mašek.
V závěru připomíná vystoupení svého stranického kolegy Huberta Langa na CNN Prima NEWS a navazuje další kritikou médií, která podle něj zveřejněným číslům nevěnují odpovídající pozornost. „Byla by sakra škoda, kdyby jeho vystoupení, a hlavně tahle čísla, zase zapadla. A ono to vypadá, že zapadla … média si toho totiž zatím moc nevšímají. Proč to asi je, tušíte. Takže jedeme dál. Držte palce,“ dodal Mašek na závěr.
(Fojtík, prvnizpravy.cz, repro: nova)
