V Česku už podle publicisty Petra Holce neplatí ústava. Ne proto, že by byla formálně zrušena, ale proto, že byla otevřeně porušena a ti, kteří ji mají chránit, to odmítli jasně pojmenovat.
Všechno začalo na Hradě. Prezident Petr Pavel odmítl jmenovat ministra navrženého premiérem. Podle Holce šlo o krok v přímém rozporu s ústavou. O svévoli. O porušení základního pravidla parlamentního systému. O ústavní puč.
Následovala další fáze. Do Prahy přijeli demonstrovat lidé, které vládní tábor označuje za antisystémové. Podle Holce jde o paradox. Ti, kdo jsou vykreslováni jako hrozba systému, protestovali proti jeho skutečnému porušení. Definitivní tečka však přišla jinde. Ne od politiků, ale od předsedy Ústavního soudu Josefa Baxy.
Ten se k celé věci vyjádřil veřejně a pronesl slova, která jsou podle Holce potvrzením rozpadu právního státu. „Nemám v tom jasno a myslím, že není člověk, který by v tom měl jasno. Je to vidět z té veřejné debaty, že i experti na ústavní právo a akademici připouštějí různé varianty řešení,“ napsal Holec ve svém komentáři Čistý řez publikovaném na serveru Oponio.cz.
Právě tato slova jsou podle Holce definitivním koncem ústavy. Koncem řádu a klidu, které prezident Pavel sliboval. Od této chvíle podle něj vládne neústavní neřád a neklid.
Baxa je podle Holce placený právě proto, aby jasno měl. Minimálně v ústavě. Pokud podle něj nemá jasno v jejím výkladu, selhává v samotné podstatě své funkce. Ústavní soud nemá být diskusním fórem ani akademickým seminářem. Má být autoritou.
Holec přirovnává Baxovo vyjádření k lékaři, který stojí u umírajícího pacienta a prohlásí, že vlastně neví, co s ním.
Zvlášť problematické je podle něj to, že Baxa byl do čela Ústavního soudu jmenován právě prezidentem Pavlem. A nyní má posuzovat jeho postup. Podle Holce přitom jasno má. Ví, že prezident ústavu porušil. Jen to nemůže nebo nechce říct nahlas.
Tvrdá kritika míří i na akademiky a ústavní experty. Ti, kteří v minulosti hlasitě tvrdili, že Miloš Zeman porušoval ústavu, když odmítal jmenovat ministry, tehdy jasno měli. Dnes podle Holce jasno náhle ztratili.
Důvod je podle něj zřejmý. Ústavu nehodnotí podle práva, ale podle politických sympatií. Zeman jim vadil. Pavel jim vyhovuje. A stejný čin je proto jednou zločinem a podruhé omluvitelnou nejasností.
Výsledek je podle Holce devastující. Ústava se stala relativní. Její výklad se mění podle osoby prezidenta. A nejvyšší ústavní autorita veřejně přiznává, že vlastně neví.
Tak podle něj končí stát, který se má opírat o pravidla. A začíná země, kde místo práva rozhoduje moc, loajalita a politické preference.
(Barták, prvnizpravy.cz, repro: xtv)
