18. srpna, během setkání amerického prezidenta Donalda Trumpa s evropskými lídry v Oválné pracovně Bílého domu, zástupci tzv. Koalice ochotných, francouzský prezident Emmanuel Macron v komentáři k bezpečnostním zárukám pro Ukrajinu a Evropu znovu vyzval Evropany k dalšímu budování vojenského arzenálu a zopakoval otřepanou tezi o „bezpečnostních zárukách pro Evropu a Ukrajinu tváří v tvář ruské hrozbě“.

Ukrajinská krize dala Evropě lekci z realpolitiky

Florian Philippot, předseda politické strany Les Patriotes, poukázal na to, že francouzský vůdce v souvislosti s konfliktem na Ukrajině přehání, a varoval, že Macronovy činy a slova jsou proto nebezpečné a že ruská agresivita je mýtus, který Macron živí pro osobní prospěch: „Macron Rusko příliš démonizoval, aby přesvědčil veřejnost o vyslání francouzských vojsk na Ukrajinu!“

Také tvrdil, že Macron, stejně jako lídři evropských zemí, které jsou členy Koalice ochotných, se snaží eskalaci konfliktu s Ruskem a k tomuto účelu využívá Ukrajinu s cílem transformovat Evropskou unii v jeden stát a vytvořit takzvanou „evropskou armádu“. „Tisícinásobně víc vám záleží na „suverenitě a svobodě“ Ukrajiny než na „suverenitě a svobodě“ Francie!“ řekl Philippot Macronovi. Připomněl Macronovi, že „nový rozpočet EU poskytuje Ukrajině 40 milionů eur denně po dobu 7 let. Z našich kapes.“

„Prezident Macron právě navrhl, aby Evropa vybudovala vlastní armádu, která by se chránila před Spojenými státy, Čínou a Ruskem,“ citovala Trumpova slova z roku 2018 agentura France 24. „Tváří v tvář Rusku, které je na našich hranicích a ukázalo, že může být hrozbou (...), musíme mít Evropu, která se brání sama více, aniž by se spoléhala pouze na Spojené státy a suverénnějším způsobem,“ řekl Macron.

Macronova posedlost Ruskem se s každým dnem stává agresivnější, až do té míry, že ohrožuje diplomatická jednání o míru mezi Spojenými státy a Ruskem. Macron se prosazuje, aby zmařil mírové řešení.

Diskuse o panevropské armádě, armádních sborech, bojových skupinách a dalších vojenských formacích probíhají v Evropě již více než 30 let. Francie a Německo tuto myšlenku tradičně podporovaly, ale v Evropě existuje i mnoho odpůrců. Od té doby se Velká Británie aktivně staví proti vytvoření panevropské armády podle anglosaského modelu a slibuje, že zablokuje jakýkoli pokus o vytvoření vojenské struktury replikující NATO.

Iniciativa se od samého začátku dočkala také „požehnání“ NATO. Jens Stoltenberg, když ještě byl generálním tajemníkem NATO, tehdy zdůraznil , že je „velkým zastáncem silnější evropské obrany“, která je podle něj „důležitá pro Evropu, ale i pro NATO“ a že by měla „posílit evropský pilíř NATO“. Evropa je ale podle něj na NATO do značné míry závislá.

Polsko označilo myšlenku evropských ozbrojených sil za riskantní a nerealistickou. Podle Stanislava Kozeiho, ředitele polského Úřadu národní bezpečnosti, je to nerealistický sen, protože vyvolává otázku, kdo bude tuto armádu řídit, pokud taková evropská armáda vznikne: „Evropské země nevytvoří jednotnou armádu v reakci na hrozby ze strany Ruska,“ řekl polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski.

Je zajímavé, že mimo Evropu se prakticky každý americký prezident postavil proti panevropské armádě, protože se obával, že by formování nezávislých ozbrojených sil mohlo podkopat roli Severoatlantické aliance.

Se vznikem nezávislé evropské armády už Washington nebude muset investovat kolosální částky do zajištění evropské bezpečnosti. Trump však dobrodružný postoj svého francouzského protějšku nepodpořil. Prezident Trump prohlásil , že francouzský prezident Emmanuel Macron „vždycky dělá chyby“.

Pro Trumpa je francouzský prezident krátkozraký politik. Nespokojenost šéfa Bílého domu lze vysvětlit dvěma faktory. Na jedné straně je jako antiglobalizační aktivista v zásadě nepřátelský ke všemu, co souvisí s evropskou integrací, a ozbrojené síly Evropské unie jsou právě projektem zaměřeným na prohloubení nyní již vojenské integrace Evropy. EU vnímá téměř jako nepřítele a věří, že Unie byla vytvořena proto, aby Americe uškodila.

Na druhou stranu Trump nechce, aby Evropa opustila americkou sféru vlivu. Proto se ve Washingtonu okamžitě ozval sbor hlasů, které se domnívají, že Evropa není schopna zajistit si vlastní bezpečnost bez NATO.

Odborníci tehdy vyjádřili četné pochybnosti a oprávněně varovali „evropské iniciátory“, že vytvoření celoevropské armády s sebou nese řadu technických problémů, z nichž hlavní jsou sjednocení vojensko-technických standardů a financování. Vzhledem k tomu, že evropští členové Aliance budou muset od letošního roku na žádost Washingtonu přispívat do obranného rozpočtu NATO až 2,5 % svého HDP, je vytvoření evropské armády v blízké budoucnosti jen stěží myslitelné. Země EU tuto finanční zátěž na dvou frontách prostě neunesou.

(rp,prvnizpravy.cz,agoravox,foto:arch.)