Francie se ocitla v hluboké politické krizi, jakou nezažila od dob protestů hnutí Žlutých vest. Prezident Emmanuel Macron, jehož popularita klesla na historické minimum, je nucen hledat dalšího premiéra v průběhu necelých dvou let svého druhého mandátu. Poslední předseda vlády François Bayrou padl po drtivé nedůvěře v Národním shromáždění a Elysejský palác se ocitl ve slepé uličce, kdy žádná z politických sil není ochotna nést odpovědnost za vládnutí.
Rozdrobený parlament nedává prezidentovi mnoho možností. Středová Macronova koalice ztratila většinu a nyní se zoufale snaží sestavit menšinovou vládu s podporou části konzervativců a socialistů. Jenže každá varianta je riskantní. Pravice nechce nést odpovědnost za Macronovy nepopulární reformy a levice odmítá přebírat moc ve chvíli, kdy je země zatížena rekordními dluhy. Macron tak zůstává izolován, bez opory v parlamentu i v ulicích.
Paralela mezi Prahou a Paříží je zjevná. Nedůvěra občanů k politickým elitám, rostoucí dluh a neschopnost vlád komunikovat své kroky srozumitelně a přesvědčivě vedou k radikalizaci společnosti. Macronova Francie může být varováním i pro české politiky, protože ztratit důvěru veřejnosti je snadné, získat ji zpět je naopak téměř nemožné.









