Hnutí ANO vstupuje do voleb s vizí radikální reformy státní správy. Podle místopředsedy hnutí Karla Havlíčka by v případě volebního vítězství došlo k redukci ministerských postů a ke vzniku nového hospodářského superrezortu.
„Nebudou ty tři trafiky, které tady byly navíc: ministr pro EU, ministr pro výzkum a vývoj, jehož kompetence se přesunou na premiéra nebo vicepremiéra a za třetí nebude ani ministr pro legislativu, který tady chvíli strašil,“ vysvětlil Havlíček v pořadu Otázky Václava Moravce. Podle něj se tím odstraní rezorty s marginálním dopadem, jejichž agendy lze začlenit pod širší struktury.
Zásadní proměnou má projít také Ministerstvo pro místní rozvoj. To by zaniklo a jeho agenda by byla začleněna pod Ministerstvo průmyslu. „Vzniklo by tak ministerstvo, řekněme třeba hospodářství... snaha vytvořit stabilní hospodářský rezort, který zamezí roztříštění odborné agendy, zejména v oblasti stavebnictví,“ dodal Havlíček.
Havlíček zdůraznil, že snížení počtu ministerských postů není výsledkem koaliční aritmetiky. „Počet ministerských postů snížíme nehledě na počet možných povolebních koaličních partnerů hnutí ANO,“ prohlásil.
Myšlenka vzniku ministerstva hospodářství se přitom neobjevuje poprvé. Už dříve se diskutovalo o spojení průmyslu, obchodu a dopravy, aby stát lépe koordinoval své dlouhodobé strategie. Ekonomové připouštějí, že přímé úspory by mohly být omezené, ale větší přínos vidí v lepší koordinaci hospodářské a infrastrukturní politiky.
Opozice reaguje skepticky. Podle jejích představitelů jde spíše o politický marketing než o skutečnou reformu. Část odborníků navíc varuje, že tak zásadní zásahy do struktury státu musí být podloženy hlubší analýzou, aby se předešlo chaosu a ztrátě kontinuity.
Koalice SPOLU se k plánu staví zdrženlivě a zdůrazňuje, že strukturální reformy musejí vycházet z racionálních analýz. Zástupci ODS připomínají, že unáhlené a politicky motivované změny v minulosti často přinesly více škody než užitku.
Rozpočet pro rok 2025 je navíc opět schodkový, se schodkem 240 miliard korun (2,3 % HDP). Ačkoli jde o mírné zlepšení oproti předchozím letům, celkový dluh státu zůstává vysoký a tempo zadlužování je alarmující.
Koalice SPOLU tak sice vystupuje jako kritik plánů hnutí ANO, avšak sama má za sebou vládní období, během něhož veřejné finance zažily největší otřesy posledních let. V očích voličů proto může její kritika znít nevěrohodně.
Volební výsledek rozhodne nejen o tom, zda ANO prosadí svou vizi štíhlejší státní správy, ale i o tom, zda voliči uvěří opozici, která sama svým vládnutím posunula republiku hlouběji do dluhové spirály.