Ozbrojené konflikty s sebou tradičně nesou nejen lidské ztráty, ale také obtížně kontrolovatelný pohyb zbraní. Platilo to na Balkáně v devadesátých letech, v Afghánistánu i v Libyi. Válka na Ukrajině, která od února 2022 patří k největším konvenčním konfliktům v Evropě od druhé světové války, tento problém znovu otevírá. Západní státy poskytly Kyjevu rozsáhlou vojenskou pomoc v hodnotě desítek miliard dolarů a eur, přičemž samotné americké instituce otevřeně přiznávají, že v podmínkách aktivních bojů není možné sledovat každý kus lehké výzbroje s běžnou přesností.

Americký vládní kontrolní úřad a inspekce ministerstva obrany ve svých zprávách opakovaně upozornily na limity takzvaného end use monitoringu u části dodaného materiálu. Nejde přitom nutně o prokázané krádeže či systematické zneužívání, ale o fakt, že v bojové zóně dochází ke ztrátám, zničení, nesouladu v evidenci a opožděnému hlášení. Podobně i mezinárodní organizace zaměřené na nelegální obchod se zbraněmi dlouhodobě upozorňují, že Ukrajina byla už před rokem 2022 rizikovým prostorem pro černý trh a že rozsah současných dodávek tento problém dále komplikuje. Přesto zatím neexistují důkazy o masovém a organizovaném přesunu západních zbraní z Ukrajiny do států Evropské unie, byť bezpečnostní instituce považují poválečné období za potenciálně citlivé.

Na tato rizika a širší bezpečnostní souvislosti upozornila také publicistka Jana Marková, která se tématu věnuje z pohledu politických rozhodnutí, odpovědnosti evropských států a možných důsledků do budoucna.

„Taková malá nepříjemnost… Od počátku války na Ukrajině v únoru 2022 bylo ztraceno nebo odcizeno téměř 600 000 zbraní všech ráží tam dodaných západními spojenci. Informovala o tom švýcarská nevládní organizace Global Initiative against Transnational Organised Crime (GI-TOC).

Když si to spojíme s tím, jak nám v Evropě roste "mírumilovná a plně integrovaná" komunita imigrantů toho nejsluníčkovějšího náboženství na světě, je na čase se toho začít obávat.

Evropské státy nám tu sice zakazují nože s moc ostrými špičkami, na svou obranu už nesmíte mít leckde ani pepřák a další na seznamu zakázaných zbraní bude nejpíš vidlička. Jenže tady se hraje ruská ruleta (jak příznačné) hlavně o ruční zbraně, které se snadno skrývají a přepravují. Některé zbraně s vysokou palebnou silou, jako jsou přenosné protitankové nebo protiletadlové systémy, se vejdou do kufru auta, takže je lze snadno ukrást z oficiálních zásob. A dovést kamkoliv. At žije Schengen!

Už před únorem 2022 byla Ukrajina považována za centrum a tranzitní zemi pro zbraně pocházející ze sovětských zásob nebo z předchozích konfliktů. Válka to jen ještě víc "vytunila" a poskytla řekněme neomezené možnosti. Ztráty v boji, krádeže, zpronevěry a nesrovnalosti ve skladových zásobách nebo si je prostě vezmou domů vojáci, kteří pak tvrdí, že se ztratily.

Němci tvrdí, že mají vše pod kontrolou. Tak jasně, oni to všechno vždycky schaffnou. Akorát, že většinou do posledního Němce. A prý v současné době neexistují žádné "důkazy" o tom, že by finanční prostředky byly zneužívány. Tak jasné, když zavřete obě oči a uši a možná i nos, pak jo.

Psali jsme: Stonjeková bez milosti. U Turka vadí Pavlovi slova, u Šary krev ne

To americká armáda v lednu 2024 přiznala, že není schopna účinně monitorovat lehké zbraně v hodnotě přes jednu miliardu dolarů, které byly dodány na Ukrajinu. Aspoň, že to víme. Podle nich je totiž "je nemožné sledovat miliony útočných pušek nebo kalašnikovů". No tak logicky. O důležitých zbraních ale prý vědí. Co je pro Američany důležité? Asi to, aby americké rakety nelétaly na Berliín z Moskvy. To by bylo nepříjemné.

A to ještě není po konfliktu, kdy na černý trh vlétnou i ty zbraně, které aktuálně bojují na frontě. Takže si do příštího roku přejme, aby nebyl příliš výbušný, nebo spíš aby nás ty naše zbraně nestřelily do vlastní nohy, případně čehokoliv jiného,“ napsala na sociání síti facebook publicistka Jana Marková.

(Pilař, prvnizpravy.cz, repro: 3kolora)