Mír, nebo kalkul? Dvě tváře nové dohody mezi USA a Ukrajinou

politika

Spojené státy a Ukrajina uzavřely přelomovou dohodu o strategických surovinách. Zatímco jedna interpretace ji čte jako předstupeň míru, druhá varuje před ekonomickými motivacemi, které mohou válku protahovat. Kde tedy končí solidarita a začíná kalkul?

Mír, nebo kalkul? Dvě tváře nové dohody mezi USA a Ukrajinou
Ilustrační foto
4. května 2025 - 06:22

VARIANTA A: Mír jako investiční cíl

Podpisem dohody o zřízení Rekonstrukčního investičního fondu vysílají Spojené státy jasný signál: chtějí Ukrajinu obnovit, modernizovat a přetvořit v partnera, který bude ekonomicky soběstačný a politicky západně orientovaný.

Dohoda z 30. dubna 2025 zakládá fond, do nějž bude proudit 50 % příjmů z těžby strategických nerostů (lithia, titanu, uranu, ropy a dalších). Správa fondu bude rovnoměrně sdílena mezi USA a Ukrajinou a cílem bude obnova infrastruktury, energetiky i obrany.

Tím se Spojené státy podle svých slov stávají investičním garantem poválečné obnovy. Dohoda navíc zahrnuje závazek, že dříve poskytnutá pomoc Ukrajině nebude muset být splacena, ale bude započítána jako americký vklad do společného fondu.

Chybí-li v textu bezpečnostní záruky, je to záměrné: Spojené státy chtějí partnerství, ne přímý závazek k obraně. A právě v tom se podle některých komentátorů skrývá podstata americké strategie vyměnit trvalou vojenskou přítomnost za dlouhodobý ekonomický vliv, který dává přístup ke klíčovým surovinám.


Z tohoto pohledu je pro USA výhodné, aby válka skončila co nejdříve, protože teprve poté lze fond aktivovat, zahájit těžbu a investice. Jinými slovy, mír znamená návratnost. Ale…

VARIANTA B: Rekonstrukce jako důvod neukončovat válku příliš rychle

Zatímco Washington hovoří o partnerství a pomoci, někteří odborníci upozorňují, že nová dohoda může fungovat i opačně jako mechanismus, který vytvoří motivaci konflikt protahovat.

Logika je jednoduchá: čím déle Ukrajina potřebuje pomoc, tím větší vliv USA získávají. Vše, co Spojené státy do války investovaly, se v dohodě mění na účetní položku coby jejich „vklad“ do fondu, z něhož budou čerpat vliv i ekonomické výnosy.

Nastává asymetrie: Ukrajina bojuje, krvácí a ztrácí území, zatímco druhá strana získává podíl na jejích budoucích přírodních zdrojích. Pokud by Ukrajina začala vyjednávat o míru dříve, než by byly tyto mechanismy zakotveny a stabilizovány, mohlo by to ohrozit americkou návratnost.

Psali jsme:

Nadto fond neobsahuje lhůtu. Nelimituje časově, kdy má být aktivován. Tím se z něj může stát trvalý nástroj vlivu, přičemž mír nemusí být prioritou, pokud Ukrajina zůstane v permanentním stavu závislosti na obnově.

Zůstaneme-li u investiční logiky, pak válka znamená destrukci, a destrukce je příležitost k obnově. A ta je v dohodě výslovně americko-ukrajinská.

(vztah mezi příspěvky USA a Ukrajiny, fungováním fondu a podmínkami jeho aktivace)

DVOJITÝ ZÁVĚR: Dva pohledy, jeden rámec

Zda bude tato dohoda nástrojem ke stabilnímu míru, nebo plíživým udržením války ve fázi řízené nestability, ukáže až čas.

Jedno je však jisté: Spojené státy si prostřednictvím fondu zajišťují vliv na poválečné směřování Ukrajiny, ať už konflikt skončí letos, příští rok, nebo za deset let.

Který z obou scénářů převládne? To už nebude jen otázkou diplomacie, ale také politické odvahy a strategické vize těch, kteří sedí u stolu.

(Kyncl, prvnizpravy.cz, foto: zai)


Anketa

Souhlasíte s požadavkem europoslance Tomáše Zdechovského (KDU-ČSL), aby byla hnutí SPD a STAČILO! označena za „extrémistická“?