Střet mezi vládou a prezidentem, o němž se měsíce mluvilo jen v náznacích, se podle komentátorů konečně otevřel naplno. Tématem posledního dílu pořadu Na férovku na kánále Xaver Live bylo chování prezidenta Petra Pavla, které podle politického komentátora Petra Holce a politologa Jana Kubáčka dlouhodobě směřuje k uzurpaci moci a systematickému překračování ústavních hranic.
Podle Petra Holce nejde o jeden exces, ale o sled kroků, které začaly už po volbách. Zdržování jmenování vlády, nejmenování Filipa Turka ministrem a postupné budování paralelního mocenského centra na Pražském hradě měly ukázat, kam až je prezident ochoten zajít. Návštěva Kyjeva pak tento proces završila. Prezident tam bez konzultace s vládou naznačil možnost prodeje českých bojových letadel Ukrajině. Nabídl něco, k čemu nemá mandát ani kompetenci.
Právě tady podle diskutujících narazil. Premiér Andrej Babiš se proti tomu veřejně ohradil nebývale ostře. Připomněl základní ústavní pravidlo, že zahraniční politiku tvoří a řídí vláda, zatímco prezident stát navenek reprezentuje. „Nic nekoordinuju. Podle naší ústavy jsme tvůrcem zahraniční politiky my jako vláda,“ zaznělo jasně. Podle Petra Holce tím vláda poprvé nastavila červenou linii.
V pořadu zaznívá i podezření, že prezident a jeho okolí se snaží vládu dlouhodobě oslabovat a rozkládat. Ať už vrážením klínů mezi ANO, SPD a Motoristy, nebo vytvářením obrazu prezidenta, který chce pomáhat, zatímco vláda mu v tom údajně brání. Podle Jana Kubáčka je to zároveň začátek neoficiální kampaně za druhé prezidentské období, založené na kontrastu „hodného Hradu“ a „sobecké vlády“.
Symbolickým jádrem celého sporu se stala letadla. Prezident podle Petra Holce nabídl něco, o čem musel vědět, že Česká republika nemá k dispozici. Už před dvěma lety byla podobná otázka řešena a tehdejší ministryně obrany Jana Černochová spolu s armádou jasně uvedly, že žádná letadla uvolnit nelze, protože je stát sám potřebuje. Přesto se téma znovu objevilo, tentokrát v roli prezidenta, který chce být vnímán jako morální autorita.
Do debaty vstoupila i kritika ze strany opozice. Předseda SPD Tomio Okamura upozornil na rozpory v informacích z Kyjeva a šéf Motoristů Petr Macinka prezidentovi veřejně vyčetl, že mluvil o testování letadel v boji, přestože tato letadla byla testována už dříve, například v Iráku, o čemž česká média psala. Podle Petra Holce to vyvolává otázku, zda na Hradě selhala příprava, nebo zda se fakta záměrně ohýbají.
Zvláštní roli sehrála také média. V pořadu zaznělo, že Česká televize začala prezidenta v této souvislosti důsledně titulovat jako „prezidenta a vrchního velitele armády“. Podle autorů pořadu nejde o náhodu, ale o snahu dodat jeho výrokům váhu a vyvolat dojem, že má pravomoc rozhodovat o prodeji vojenské techniky. Přitom právě prezident, který dlouhodobě varuje před bezpečnostními hrozbami a nutností posilovat obranu, bez konzultace slibuje klíčovou výzbroj jinému státu a potřeby vlastní armády označuje za sobectví.
Holec i Kubáček upozorňují, že tato nejistota kolem kompetencí a rozhodování nevzniká samovolně, ale je uměle vyvolaná. Právě prezident podle nich svými kroky a výroky cíleně vytváří zmatek, který znejišťuje nejen domácí politickou scénu, ale i velké hráče včetně zbrojařů. Nejasnost, kdo za stát mluví, kdo může nabízet a kdo rozhoduje, není náhoda, ale důsledek vědomého posouvání hranic role hlavy státu. V prostředí, kde mají klíčovou hodnotu důvěra, stabilita a jasná odpovědnost, jde o riskantní hru, která podkopává autoritu státu navenek i dovnitř.
(Barták, prvnizpravy.cz, repro: facebook)
