Americký miliardář Elon Musk vyzval ukrajinského prezidenta Vladimira Zelenského k odchodu z funkce. Učinil tak na své sociální síti X v době, kdy Ukrajina čelí pokračujícím ruským útokům, nejistotě kolem další americké podpory a problémům se satelitní komunikací využívanou její armádou. Musk přitom není pouze vlivným komentátorem války. Prostřednictvím společnosti SpaceX stojí za technologiemi, které se staly důležitou součástí ukrajinské obrany. Jeho výrok tak získává zvláštní význam i kvůli současným sporům o dostupnost těchto systémů.
Ve čtvrtek 15. října zveřejnil Musk na síti X stručný komentář, v němž napsal: „A tak masakr pokračuje… Je čas, aby Zelenskij odešel.“ Reagoval na příspěvek jiného uživatele, který tvrdil, že ukrajinský prezident nemá zájem na ukončení války, protože by následně musel čelit prezidentským volbám a možným právním důsledkům ztráty moci. Musk se k tomuto tvrzení připojil, aniž by předložil důkazy, že Zelenskij konflikt skutečně prodlužuje z osobních politických důvodů. Jeho vyjádření zaznamenaly agentury AFP a ANSA i britská a americká média.
Musk přitom nepředstavil žádný mírový plán ani nevysvětlil, jak by změna ukrajinského prezidenta přiměla Rusko zastavit vojenské operace. Neuvedl ani to, kdo by měl s Kremlem vyjednat podmínky příměří. Jeho komentář však zapadá do sílícího tlaku na ukrajinské vedení ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa, který v posledních dnech rovněž zpochybňoval Zelenského schopnost dosáhnout dohody o ukončení války.
Muskově výzvě předcházel rozhovor Zelenského s britským moderátorem Piersem Morganem. Ukrajinský prezident v něm otevřeně hovořil o zhoršujících se vztazích se Spojenými státy, o svém zklamání z některých Trumpových rozhodnutí a o obavách z oslabování americké podpory. Na přímou otázku, zda má pocit, že Ukrajina ztrácí svého klíčového spojence, odpověděl kladně. Zároveň zdůraznil, že jeho země si nemůže dovolit projevit slabost. Kritizoval především americký přístup k Rusku, který podle něj oslabuje tlak na Moskvu v době pokračujících útoků proti ukrajinským městům a infrastruktuře.
Zelenskij odmítl představu, že by jeho osobní odchod z politiky mohl sám o sobě přinést konec války. Vyjádřil se také k otázce prezidentských voleb a připomněl, že o budoucím vedení země musí rozhodnout ukrajinští občané. Současně upozornil na bezpečnostní podmínky, které pořádání voleb během války komplikují. Muskova reakce tak nepřišla v souvislosti s konkrétním mírovým návrhem, ale po vystoupení, v němž ukrajinský prezident obhajoval dosavadní postup své země a odmítal rostoucí tlak na politické ústupky.
Mimořádně citlivým bodem vztahů mezi Kyjevem a Washingtonem se mezitím staly satelitní služby společnosti SpaceX. Ukrajinská armáda využívá systém Starlink pro komunikaci mezi jednotkami, logistiku i provoz některých bezpilotních prostředků. Vedle něj používá také Starshield, vojenskou variantu satelitního systému určenou pro vládní a obranné zákazníky. V posledních dnech ukrajinští představitelé upozornili na omezení, která zasáhla provoz zařízení na rychle se pohybujících dronech. Podle jejich vyjádření mohou problémy ovlivnit nejen útočné operace, ale také schopnost zachycovat ruské bezpilotní letouny mířící na ukrajinská města.
Technické potíže souvisejí s rychlostním omezením přibližně 160 kilometrů za hodinu. Ukrajinské jednotky podle agentury Associated Press zaznamenaly výpadky spojení u dronů, které tuto hranici překračují. Právě rychlejší bezpilotní prostředky přitom potřebují spolehlivou komunikaci při zásazích proti ruským útočným dronům. Poradce ukrajinského prezidenta Serhij Beskrestnov uvedl, že Kyjev jedná se SpaceX i americkou vládou o odstranění omezení. Některé původní výpadky se podařilo vyřešit, rychlostní limit však podle jeho vyjádření zůstává problémem. Ukrajina proto prověřuje také jiné technické možnosti, včetně dražších variant satelitního připojení a alternativních poskytovatelů.
Musk odpovědnost za omezení systému Starshield přenesl na americkou vládu. Uvedl, že vojenskou variantu satelitní služby vlastní a kontrolují Spojené státy a případné limity rychlosti či využití stanovuje americká armáda, v konečném důsledku prezident USA. Rozlišil přitom vojenský Starshield od civilního Starlinku, který podléhá jiným pravidlům. Pro Ukrajinu je taková situace mimořádně komplikovaná. Technologie vyvinutá soukromou společností je důležitá pro její obranu, rozhodování o některých vojenských funkcích však může být podle Muska v rukou zahraniční vlády.
Agentura Reuters následně přinesla informace, podle nichž pokyn k omezení služby Starshield přišel z Bílého domu. Odvolala se na dva americké představitele a jednoho západního činitele obeznámeného se situací. Zdroje však neuvedly, kdo konkrétně rozhodnutí vydal ani kdo zajistil jeho provedení. Donald Trump v pátek 16. října odpovědnost odmítl. Novinářům řekl, že za omezení nepovažuje za odpovědného sebe ani Muska a že Spojené státy žádné takové opatření Ukrajině nenařídily. Informace Reuters a Trumpovo veřejné vyjádření si tedy odporují a okolnosti rozhodnutí dosud nejsou objasněny.
Zelenskij mezitím potvrdil, že provoz systému stále není plně obnoven. Omezení označil za nebezpečné překvapení, protože ukrajinská obrana na satelitním spojení závisí také při ochraně civilního obyvatelstva. Význam technologie připustila i šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Podle ní Ukrajina Starlink skutečně potřebuje a Evropa zatím není schopna jeho kapacity v krátké době nahradit. Pro evropské státy jde o nepříjemné připomenutí vlastní technologické závislosti. Přestože poskytují Ukrajině zbraně, finanční pomoc a další vybavení, část komunikační infrastruktury nezbytné pro její obranu zůstává pod americkou kontrolou.
Napětí mezi Washingtonem a Kyjevem se zároveň prohlubuje kvůli americké politice vůči Rusku. Trumpova administrativa v posledních dnech podnikla kroky související s obchodováním s ruskými energetickými produkty, které Zelenskij kritizoval. Ukrajinský prezident upozornil, že příjmy z prodeje ruské ropy a dalších paliv pomáhají financovat pokračující válku. Trump naopak kritizoval ukrajinské útoky na ruské rafinerie, které podle něj přispívají k růstu světových cen energií. Americký prezident rovněž oznámil dohodu o zastavení útoků na energetickou infrastrukturu, její podobu však Kyjev zpochybnil. Ukrajinská strana uvedla, že Rusko v úderech na její energetická zařízení pokračovalo.
Trumpova kritika Zelenského se netýká pouze vojenské strategie. Americký prezident už 10. října prohlásil, že Ukrajina by měla mít nového vůdce schopného uzavřít dohodu. Později zopakoval, že se Zelenským obtížně jedná, a zpochybnil jeho ochotu dospět ke kompromisu. Muskova výzva tak přišla jen několik dní poté, co podobný požadavek veřejně vyslovil samotný šéf Bílého domu. Z dostupných informací ovšem nelze vyvozovat, že Musk svůj příspěvek s Trumpem koordinoval. Oba se shodují v kritice ukrajinského prezidenta, jejich konkrétní představy o ukončení války však z veřejných vyjádření jasně nevyplývají.
Na americkou kritiku reagoval také Kreml. Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov v pátek uvedl, že Moskva souhlasí s Trumpovým hodnocením Zelenského jako politika, který podle ruské strany nechce převzít odpovědnost za mírové urovnání. Současně však připustil, že jednání o ukončení války nelze vést bez současného ukrajinského vedení. Rusko tedy podporuje kritiku Zelenského, zároveň ale uznává, že právě s jeho administrativou by muselo případnou dohodu vyjednávat.
Muskův příspěvek vyvolal kritiku také ve Spojených státech. Britský server Indy100 upozornil například na vyjádření amerického konzervativního právníka Gregga Nunziaty, který Muskovo stanovisko označil za naprosto zavrženíhodné. Jednotlivé reakce na sociálních sítích však nelze zaměňovat za oficiální postoje americké politické reprezentace. Pro další vývoj budou důležitější rozhodnutí Washingtonu o vojenské pomoci, sdílení zpravodajských informací a dostupnosti komunikačních systémů, na nichž je ukrajinská obrana závislá.
Zelenskij se mezitím snaží zajistit pevnější podporu evropských spojenců. Na pátečním jednání unijních představitelů v Bruselu znovu kritizoval americký přístup k Rusku a upozornil na pokračující útoky proti ukrajinským městům a energetické infrastruktuře. Evropské státy mu vyjádřily podporu, zároveň však musí počítat s možností dalšího omezení americké pomoci. Ukrajinský prezident požádal o dodatečných 70 miliard eur na obranu a posílení odolnosti země v roce 2027. Celkové potřeby Ukrajiny pro příští rok podle jeho vyjádření dosahují přibližně 155 miliard eur.
Rusko mezitím pokračuje v rozsáhlých útocích. Ukrajinské úřady v posledních dnech informovaly o dalších náletech dronů a raket, při nichž byly zasaženy energetické objekty i obytné oblasti. V Charkově si páteční útoky podle Reuters vyžádaly tři lidské životy a další údery připravily statisíce obyvatel o elektřinu. Výpadky vojenské komunikace proto nelze považovat za pouhý technický problém. Mohou ovlivnit schopnost armády reagovat na útoky, koordinovat obranu a chránit civilisty.
Vztah Muska k Ukrajině přitom prošel výraznou proměnou. Po zahájení rozsáhlé ruské invaze v únoru 2022 poskytla jeho společnost SpaceX Ukrajině přístup k satelitní síti Starlink a dodala potřebné terminály. Zelenskij tehdy americkému podnikateli veřejně děkoval. Později mezi nimi vznikly neshody, mimo jiné kvůli Muskovým návrhům na uspořádání referend na územích okupovaných Ruskem. Nynější konflikt kolem Starshieldu a otevřená výzva k Zelenského odchodu jejich vztahy dále vyostřují.
Samostatnou otázkou zůstávají ukrajinské prezidentské volby. Zelenského standardní pětileté funkční období mělo skončit v roce 2024, země však od začátku rozsáhlé ruské invaze funguje v režimu válečného stavu, který konání prezidentských voleb neumožňuje. Vedle právních překážek existují také zásadní praktické problémy. Miliony Ukrajinců žijí v zahraničí, část území je okupována Ruskem a statisíce vojáků slouží na frontě. Zajistit za těchto podmínek bezpečné, všeobecné a důvěryhodné hlasování by bylo mimořádně obtížné. Tvrzení, že se Zelenskij drží moci výhradně proto, aby se vyhnul volbám, proto nelze považovat za prokázaný fakt.
Stejně nepodložená je představa, že by samotná výměna ukrajinského prezidenta automaticky přinesla mír. Válka začala ruským útokem na Ukrajinu a její ukončení závisí především na rozhodnutí Moskvy zastavit vojenské operace a na dosažení dohody o podmínkách dalšího soužití obou států. Změna politického vedení v Kyjevě by sama o sobě neodstranila spor o okupovaná území, bezpečnostní záruky ani budoucí postavení Ukrajiny. Musk žádný konkrétní postup, který by tyto překážky překonal, nenabídl. Jeho požadavek má proto především politickou váhu, nikoli podobu uskutečnitelného mírového návrhu.
Páteční vývoj zároveň ukázal, že problémy se satelitní komunikací mohou přetrvávat bez ohledu na veřejná prohlášení jednotlivých aktérů. Zatímco Trump odmítá odpovědnost za omezení systému, ukrajinská strana stále usiluje o obnovení jeho plné funkčnosti. Evropské země hledají způsoby, jak posílit vlastní obranné kapacity a snížit závislost na technologiích, jejichž dostupnost nemají plně pod kontrolou. Pro Ukrajinu však nejde o dlouhodobou strategickou úvahu. Spolehlivé spojení potřebuje její armáda každý den a případné výpadky mohou mít okamžité následky.
Muskova výzva k Zelenského odchodu tak má širší význam než běžná kontroverze na sociálních sítích. Zazněla v době, kdy americký prezident otevřeně kritizuje ukrajinské vedení, Kreml využívá rozporů mezi spojenci a Kyjev se obává dalšího oslabování podpory, bez níž se jeho obrana jen obtížně obejde. Samotný požadavek na prezidentovu rezignaci přitom není nejzávažnější částí celého příběhu. Mnohem důležitější je otázka, do jaké míry může dostupnost technologií ovlivnit vojenské schopnosti státu, který je existenčně potřebuje. Spor o Starshield ukazuje, jak citlivá taková závislost může být. Dokud nebude jasné, kdo o omezeních skutečně rozhodl a zda budou plně odstraněna, zůstane pro Ukrajinu tato nejistota podstatně závažnější než samotná Muskova slova.
(Kovář, prvnizpravy.cz, repro: billmaher)
