Hořící auta, vyrabované obchody, poničené veřejné budovy a násilné střety s policií. Francie má za sebou víkend, během něhož se demonstrace proti rostoucím životním nákladům a problémům ve školství v některých městech změnily v nepokoje. V sobotu 17. října vyšlo do ulic podle ministerstva vnitra přibližně 550 tisíc lidí, zatímco organizátoři uváděli 800 tisíc účastníků. Většina protestů proběhla pokojně, jinde však násilné skupiny napadaly policisty, ničily majetek a rabovaly obchody.
Rozsah škod se naplno ukázal v neděli ráno. V Limoges požár těžce poškodil historickou radnici, v Lyonu shořela část budovy turistického informačního centra a v Marseille výtržníci pronikli do radnice. Násilnosti zasáhly také Paříž, Bordeaux a další města. Podle nedělních údajů francouzského ministerstva vnitra policie zadržela 2 397 lidí a zranění utrpělo 997 policistů a četníků. Zraněni byli rovněž někteří demonstranti. Vedle vyšetřování útoků a rabování se tak otevřely také otázky kolem připravenosti bezpečnostních složek a průběhu policejních zásahů.
Francouzský prezident Emmanuel Macron v neděli večer vystoupil s televizním projevem. Násilnosti odsoudil a slíbil důsledný postup vůči jejich pachatelům. Zároveň zdůraznil, že nelze zaměňovat občany prosazující legitimní požadavky s těmi, kteří ničili a rabovali. Oznámil také přezkoumání postupu bezpečnostních složek a jednání s představiteli politických stran, odborů, studentů i dalších společenských skupin o příčinách nespokojenosti.
Na Macronovo vyjádření zareagoval na sociálních sítích bývalý europoslanec a zahraničněpolitický expert Motoristů sobě Jan Zahradil. Připomněl, že příčiny současného násilí podle něj sahají daleko před Macronovo prezidentství.
„Děsivou vlnu násilí ve Francii samozřejmě nezavinila jen Macronova politika, je plodem mnohem delšího období předtím, několika desetiletí. Natlakovaný hrnec teď vybuchl,“ napsal Zahradil.
Právě Macronova reakce však podle Zahradila ukazuje, jak současné evropské politické vedení přistupuje k dlouhodobě nahromaděným problémům. Místo jejich řešení je podle něj spíše prohlubuje.
„Ale zároveň je Macron a jeho reakce ukázkovým příkladem impotence současného evropského establishmentu. Tito lidé nikdy nic nevyřeší, jen problémy ještě prohloubí. Vše jen rozžvaní, zrelativizují a nakonec svedou na vnitřního nebo vnějšího nepřítele,“ pokračoval bývalý europoslanec.
Zahradil přitom svou kritiku neomezuje jen na Francii. Podobný přístup spatřuje také u německého kancléře Friedricha Merze a předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové. Podle něj se evropští lídři drží zavedených představ, přestože nedokážou předvídat ani vývoj v nejbližších letech.
„Merz dtto. Von der Leyen dtto. A další. Plány mají do roku 2050, ale netuší, co bude v roce 2030. Nejistotu maskují siláckými řečmi. A úporně se drží schémat, v nichž vyrostli, protože přes ně jejich obzor nesahá,“ uzavírá Jan Zahradil.
(Fojtík, prvnizpravy.cz, repro: xtv)
