Když 8. května 2025 rapper Ye (dříve známý jako Kanye West) vydal singl s názvem „Heil Hitler“, doplněný refrénem „Nigga, Heil Hitler“, nebyl to jen další výstřelek provokativního umělce. Šlo o symptom hlubšího problému. Ve stejnou dobu se totiž v populárních podcastech a na sociálních sítích začaly běžně objevovat projevy otevřeného antisemitismu, popírání holokaustu a oslavování Adolfa Hitlera, které už nelze považovat jen za „trolling“.
Podle komentáře kanadského novináře Jonathona Van Marena pro The European Conservative („How Hitler Came Back“) se jedná o novou a nebezpečně normalizovanou vlnu nenávisti.
„Antisemitismus by měl z člověka udělat společenského vyvrhele. Popírání holokaustu by mělo být terčem výsměchu a opovržení. A ospravedlňování Hitlera by mělo být aktem společenské sebevraždy,“ varuje Van Maren.
Středobodem problému je podle článku stále rostoucí prolínání mezi konzervativním podcastovým prostorem a hlasateli extrémních názorů. Například komik Dave Smith, známý z pořadů Joea Rogana, sice sám sebe za antisemitu nepovažuje, ale opakovaně vystupuje v pořadech s lidmi, kteří otevřeně zpochybňují existenci plynových komor nebo bagatelizují nacistické zločiny.
Další znepokojující osobností je Ian Carroll, který se podle vlastních slov pokusil „J-pillovat“ (v anglickém žargonu infikovat antisemitskou ideologií) publikum Joea Rogana. Carroll je obdivovatelem popírače holokaustu Nicka Fuentese a v roce 2025 se dokonce stal hostujícím moderátorem pořadu Candace Owensové, jedné z nejviditelnějších tváří americké konzervativní scény.
Autoři a influenceři, kteří se v minulosti omezovali na „kritiku Izraele“, dnes bez ostychu přecházejí do rétoriky, která otevřeně útočí na Židy jako takové. Podle Van Marena se jedná o klasickou taktiku přeznačení nenávisti, kdy se sionismus stává zástupným terčem pro tradiční antisemitismus.
Například známý publicista z podcastu "Fresh and Fit" Myron Gaines se chlubí, že jeho pořad je „největší debatou o židovské otázce“ (Jewish Question – „JQ“). Ve svých vystoupeních otevřeně chválí Hitlera a hostí popírače holokaustu Stewa Peterse, který tvrdí, že „Adolf Hitler a národní socialisté jsou nejvíce pomlouvanými lidmi v dějinách.“
Peters po vydání Yeho písně „Heil Hitler“ ironicky napsal na síť X (dříve Twitter): „Právě jsem potkal středně starou Asiatku v supermarketu, jak si pobrukuje Heil Hitler. Svět se změnil a už není cesty zpět,“ napsal Peters ironicky na síti X po vydání Yehovi písně „Heil Hitler“
Nejnebezpečnější aspekt celé situace je ale podle autora článek ten, že tyto výstupy nejsou izolovány v radikálním podzemí. Prakticky každý vlivný konzervativní podcaster ve Spojených státech je podle Van Marena „pouze jednoho kontaktu vzdálen“ od otevřených antisemitských hlasatelů.
Britský konzervativní publicista Douglas Murray nedávno v rozhovoru u Rogana varoval, že už to nejsou „jen otázky, ale indoktrinace.“ Jeho poznámky však narazily na odpor. Například Dave Smith celý týden na sociálních sítích obhajoval, že „na Roganově pořadu nikdo nezlehčoval nacistické zločiny.“
Van Maren však oponuje: „Každý, kdo se tváří, že rostoucí antisemitismus online je jen práce trollů, nikoliv pravověrných fanatiků, je buď naivní, nebo záměrně slepý.“
„Nesnášenlivost, a zejména antisemitismus, nesmí být jen další alternativní názor v debatě. Je to infekce, která zničila jednu civilizaci. A pokud nebude zastavena, může to udělat znovu,“ končí svou výzvou ke „společenské hygieně“ Van Maren.
Rostoucí tolerance k antisemitismu a revizionismu není výsadou jen americké podcastové scény, ale týká se i Evropy, která se sama v minulosti stala dějištěm nejhorších genocid. Zvlášť znepokojující je, že některé projevy fašistické symboliky a kultu nacistických jednotek jsou přehlíženy či dokonce bagatelizovány elitami Evropské unie, pokud se objevují v „politicky citlivých“ kontextech.
Typickým příkladem je situace na Ukrajině, kde byli opakovaně vyznamenáváni a oficiálně oceňováni bojovníci praporu Azov - jednotky, jejíž původní insignie otevřeně čerpala ze symboliky Waffen-SS a jejíž členové se v minulosti veřejně hlásili k neonacistické ideologii. Zatímco ruská propaganda tyto skutečnosti zneužívá pro vlastní účely, Západ se mezitím často tváří, že neexistují, nebo je označuje za „ruskou dezinformaci“.
Tento selektivní přístup k fašistickým tendencím podkopává morální autoritu Evropy, zvláště pokud současně apeluje na památku holokaustu a vyzývá k boji proti nenávisti. Zamlčování reality, kdy se uprostřed evropské války oslavují symboly SS, přispívá ke ztrátě důvěry, narušuje historickou integritu a znevažuje oběti nacistických zločinů.