Známý frontman kapely J.A.R. a autor textů pro řadu hudebních hvězd Oto Klempíř oznámil, že povede kandidátku hnutí Motoristé sobě v Plzeňském kraji jako nestraník. Zatímco na Pražském hradě prezident Petr Pavel, rozvědčík a bývalý komunista, nevyvolává žádné protesty a jeho kandidatura mnohé neznepokojovala, nyní začíná houkat maják několika podobně složených demokratických kruhů, když vstupuje do politiky Klempíř. Kapela J.A.R. reagovala během několika hodin prohlášením, že s ním už dál nebudou vystupovat. „Naše další společné životní cesty jsou bohužel neslučitelné,“ uvedla kapela.

Z veřejných reakcí nejvýrazněji zazněla kritika od senátorky Jany Zwyrtek Hamplové, která označila jednání kapely za diskriminační zásah do ústavně chráněných práv. Podle ní je penalizace člověka jen za to, že se rozhodl kandidovat, přímým popřením demokratických principů jako je svoboda projevu či princip rovných příležitostí.

„SMUTNÉ: Kapela J.A.R. jednala v rozporu s ustanoveními Listiny základních práv a svobod, která je součástí našeho ústavního pořádku. Diskriminovat kohokoliv na jeho právech jen proto, že uplatňuje svá základní občanská práva, tedy kandiduje - jako jiní - do veřejné funkce, totiž není vůbec tak samozřejmé, jak se asi kapele zdá. Naopak. Je to popření základních principů demokracie v přímém přenosu. Kapela J.A.R. to bohužel právě udělala,“ napsala na síti facebook senátorka Hamplová.

Předseda Motoristů Petr Macinka vyzdvihl, že Klempířova předlistopadová spolupráce se StB byla výsledkem vydírání a zastrašování a že dnes je to právě on, kdo bojuje za svobodu, nikoli figuruje jako slabá autorita, jak se ho snaží média vykreslit.

Zatímco prezident Pavel je ve své roli přijímán bez výhrad, podle kritiků je zarážející, že bývalý režimem ovlivněný kandidát v čele státu nevadí, ale jakmile chce kandidovat za menší stranu hudebník, spustí se vlna odmítnutí a cenzurních gest. Tento rozpor budí dojem, že svoboda slova v Česku není univerzální hodnotou, ale nástrojem výběrového přístupu. Fanoušci i část kulturní obce odsoudili rychlé ukončení spolupráce s Klempířem a poukázali na to, že jiní veřejně činní umělci či sportovci, jako např. Dominik Hašek nebo Vítezslav Jandák, mohli kandidovat bez následků.

Tato selektivní tolerance připomíná klasický dvojí metr. Pokud jeden veřejně činný muž s komunistickou minulostí sedí na Hradě, proč by měl být jiný, který kandiduje za malou opoziční stranu, automaticky vyřazen z veřejného života? Je nepřijatelné, aby kulturní instituce určovaly, kdo má právo na názor, a kdo ne. Kapela J.A.R. sice tvrdí, že se nechtěla spojovat s politikou, ale její čin byl výhradně politickým aktem - vyloučení na základě občanské angažovanosti.

Psali jsme - Zdeněk Zbořil: Seznamy seznamů věčně zelené

Debata tímto nekončí. Naopak se otevírá zásadní otázka: Kde je hranice mezi ochranou značky a nekompromisním vylučováním odlišného názoru? Pokud může někdo kandidovat bez následků, proč má být jiný hned odstraněn z veřejného prostoru jen kvůli své politické volbě? Otázka dvojího metru v této kauze je výzvou k diskusi o tom, zda opravdu vyznáváme svobodu slova jako univerzální hodnotu, nebo jen tehdy, když se nám to politicky hodí.

(Pilař, prvnizpravy.cz, repro: feflexcz)