Česká republika se blíží k říjnovým sněmovním volbám, které mohou být podle odborníků jedny z nejpřelomovějších od roku 1989. Hlavním faktorem nejsou jen preference stabilních voličských jader, ale především chování váhajících občanů. Podle aktuálních analýz se totiž až polovina voličů rozhoduje na poslední chvíli, někdy dokonce až přímo ve volební místnosti. Tento fenomén potvrzují všechny významné agentury a z něj plyne, že výsledky hlasování mohou být překvapivější, než ukazují dosavadní modely.
Volební průzkumy z posledních týdnů přitom naznačují jasnou dominanci hnutí ANO, které se stabilně pohybuje nad hranicí 30 %. Median, STEM, SANEP, IPSOS i Kantar se ve svých měřeních shodují, že ANO má momentálně nejsilnější podporu. Například Median odhaduje volební potenciál tohoto hnutí až na 40 %, což znamená, že pokud by se podařilo oslovit nerozhodnuté a mobilizovat příznivce, může výsledek přinést výrazný náskok.
Na druhé příčce se v modelech pohybuje koalice SPOLU, kterou tvoří ODS, TOP 09 a KDU-ČSL. Ta podle srpnových průzkumů dosahuje mezi 16-20 % podpory. Její voličské jádro je stabilní, ale prostor pro růst se zdá být omezený právě tím, jak velkou část nerozhodnutých voličů oslovuje ANO. Analytici přitom upozorňují, že rozdíl několika málo procentních bodů mezi hlavními rivaly může být v přepočtu na mandáty zásadní.
Třetí nejsilnější pozici zaujímá hnutí SPD, které se v posledních měsících pohybuje okolo hranice 12 %. STAN se ve většině průzkumů drží stabilně nad hranicí deseti procent a představuje tak pevnější součást parlamentní mapy. Naopak těsně nad pětiprocentní hranicí uzavírací klauzule se pohybují hned tři další subjekty - Piráti, Stačilo! a Motoristé sobě. Právě u těchto stran bude váhající volič obzvláště důležitý. Sebemenší výkyv podpory může rozhodnout o tom, zda se do Sněmovny dostanou, nebo zůstanou před branami.
Význam nerozhodnutých voličů proto nelze podceňovat. Sociologové i politologové se shodují, že tato skupina voličů má v rukou klíč k budoucímu rozložení sil. Zatímco volební jádra zůstávají pevná, váhaví se mohou rozhodnout podle intenzity kampaně, aktuálních kauz nebo třeba televizních debat. Právě poslední týdny před volbami se proto stávají rozhodující arénou, kde strany investují nejvíce energie i finančních prostředků.
Je přitom příznačné, že volební účast i míra nerozhodnosti zůstávají největší neznámou letošní kampaně. Pokud se podaří mobilizovat dosud nerozhodnuté občany, může se rozložení mandátů dramaticky změnit. V minulosti se přitom opakovaně ukázalo, že váhající voliči mají tendenci reagovat na aktuální nálady ve společnosti. A právě proto jsou letošní volby tak obtížně předvídatelné.
A ačkoliv hnutí ANO vstupuje do závěrečné fáze kampaně jako favorit, o definitivním vítězi rozhodnou až ti, kteří se zatím stále rozmýšlejí. Volby tak nejsou předem rozhodnuté a česká politická mapa může být za několik týdnů výrazně jiná, než jak ji dnes kreslí průzkumy.
(Kovář, prvnizpravy.cz, repro: cnn prima)
