Čtyři roky po zničení plynovodů Nord Stream začal v Hamburku soudní proces, který může mít pro německo-ukrajinské vztahy mimořádně nepříjemné důsledky. Před soudem stojí bývalý ukrajinský důstojník Serhij Kuzněcov, obžalovaný z účasti na jedné z největších sabotáží evropské energetické infrastruktury. Zásadní však není pouze otázka jeho osobní viny. Německá spolková prokuratura totiž v obžalobě výslovně uvádí, že plán na zničení plynovodů vznikl na základě zadání ukrajinských státních orgánů. Právě toto tvrzení otevírá politický problém, který Berlín nemůže jednoduše přehlédnout.
Před Vrchním zemským soudem v Hamburku bylo 14. října zahájeno řízení proti padesátiletému Kuzněcovovi, kterého němečtí vyšetřovatelé považují za jednoho z organizátorů operace ze září 2022. Podle obžaloby vedl skupinu tvořenou příslušníky ukrajinských ozbrojených sil, potápěči a specialisty na výbušniny. Skupina měla využít pronajatou jachtu Andromeda a umístit nálože na plynovody v Baltském moři poblíž dánského ostrova Bornholm.
Výbuchy 26. září 2022 vážně poškodily tři ze čtyř potrubních větví Nord Stream 1 a Nord Stream 2. Je však důležité připomenout, že v době útoku již Rusko zastavilo dodávky plynu prostřednictvím Nord Stream 1 a Nord Stream 2 nebyl nikdy uveden do komerčního provozu. Sabotáž tedy nepřerušila právě probíhající dodávky, ale fyzicky zničila infrastrukturu umožňující jejich případné obnovení.
Německá prokuratura obžalovanému připisuje mimo jiné spolupachatelství válečného zločinu spočívajícího v útoku na civilní objekty, způsobení výbuchu, zničení staveb a narušení provozu veřejných zařízení. Nejzávažnější politický rozměr obžaloby však představuje tvrzení o zapojení ukrajinských státních struktur. Prokuratura zatím veřejně neoznačila konkrétní politické představitele, kteří měli operaci nařídit. Ukrajinské vedení účast státu odmítá a Kuzněcov popírá vlastní zapojení.
Obhajoba přichází s výbušným argumentem
První den procesu přinesl pozoruhodnou právní argumentaci. Obhájci požádali o zastavení řízení a zpochybnili samotné označení útoku za válečný zločin. Plynovody Nord Stream podle nich nebyly pouze civilní energetickou infrastrukturou, ale také nástrojem ruského politického a hospodářského nátlaku. Z tohoto pohledu by jejich zničení mohlo být posuzováno jako útok proti prostředku využívanému agresorem ve válce.
Jde o argument, jehož důsledky mohou přesáhnout samotný případ. Pokud by bylo možné označit civilní energetickou infrastrukturu za legitimní vojenský cíl pouze proto, že přináší příjmy státu vedoucímu válku, otevřela by se mimořádně nebezpečná otázka hranic ochrany civilních objektů. Právě proto německá prokuratura trvá na tom, že útok může představovat válečný zločin. O výsledném právním posouzení musí rozhodnout soud.
Obhajoba současně tvrdí, že proti Kuzněcovovi neexistují dostatečné důkazy o jeho osobní účasti. Obžalovaný při zahájení procesu nevypovídal. Jeho právníci uvedli, že jako příslušník ukrajinských ozbrojených sil podléhá povinnosti zachovávat vojenské tajemství a nemá oprávnění sdělovat některé informace ani svým obhájcům. Tento postup podle nich omezuje možnost účinné obhajoby. Tvrzení o možném vojenském charakteru cíle přitom nepředstavuje přiznání Kuzněcovovy účasti na sabotáži.
Berlín stojí před politicky nepříjemnou otázkou
Německo patří mezi nejvýznamnější evropské poskytovatele vojenské a finanční pomoci Ukrajině. Právě proto je hamburský proces tak citlivý. Německé orgány nyní před nezávislým soudem projednávají obžalobu, podle níž mohli příslušníci armády podporovaného státu na pokyn jeho státních struktur zničit energetickou infrastrukturu strategicky důležitou pro Německo.
Pokud by soudní řízení skutečně prokázalo zapojení ukrajinských státních orgánů, znamenalo by to pro Berlín zásadní politické dilema. Německá vláda by musela vysvětlovat, jak hodlá postupovat vůči zemi, kterou podporuje v obraně proti ruské agresi, ale jejíž představitelé by současně nesli odpovědnost za útok na infrastrukturu spojenou s německou energetickou bezpečností. Takový závěr by mohl posílit domácí odpůrce další pomoci Kyjevu, zejména AfD, která dlouhodobě kritizuje německou politiku vůči Ukrajině.
Zatím však nelze zaměňovat obsah obžaloby za soudně prokázanou odpovědnost ukrajinského státu. Stejně tak není prokázáno, kdo konkrétně případnou operaci schválil a jak vysoko sahal rozhodovací řetězec. To jsou otázky, na které může proces přinést odpovědi, ale také je může ponechat otevřené.
Psali jsme: Vymazal Donald Trump Zelenského z mapy?
Německá vláda se zatím odvolává na nezávislost justice a průběh řízení nekomentuje. Soud má naplánovaných šestnáct jednacích dnů do prosince a pokračování také v prvních měsících roku 2027. Politické důsledky však mohou přicházet mnohem dříve než rozsudek.
Nord Stream se tak vrací do evropské politiky v nejméně vhodnou chvíli. Berlín musí současně hájit principy právního státu, vlastní bezpečnostní zájmy a podporu Ukrajiny. Pokud se podaří prokázat, že útok na strategickou infrastrukturu skutečně organizovaly ukrajinské státní struktury, nebude stačit vysvětlení, že šlo o boj proti Rusku. Německo bude muset rozhodnout, jaké důsledky z takového zjištění vyvodí.
(Kyncl, prvnizpravy.cz, repro: mirror)
Zdroje: 1. Vrchní zemský soud v Hamburku – Oficiální informace o přijetí obžaloby a harmonogramu procesu; 2. Reuters – Lawyers at start of Nord Stream trial argue bombing may not have been a crime; 3. Associated Press – Ukrainian ex-army officer’s lawyers seek dismissal as Nord Stream pipeline blast trial opens; 4. AFP – Trial defence says Russia used Nord Stream pipelines as weapon
