Venezuela se po 3. lednu 2026, kdy americká vojenská operace vedla k zajetí prezidenta Nicoláse Madura, ocitla v nové a mimořádně křehké fázi svého politického vývoje. Analytici se shodují, že další směřování země nyní neurčuje jediná postava, ale skupina dlouhodobě etablovaných funkcionářů, kteří kontrolují klíčové státní instituce, ozbrojené síly i bezpečnostní aparát. Tito lidé zůstávají veřejně věrní chavismu, ideologii založené Huguem Chávezem, přestože jsou mnozí z nich pod sankcemi Spojených států a čelí silnému tlaku Washingtonu na spolupráci.
Středem nové mocenské struktury se stala Delcy Rodríguezová, bývalá viceprezidentka a ministryně ropného průmyslu, která byla minulý týden uvedena do funkce prozatímní prezidentky. V minulosti působila jako ministryně zahraničí v letech 2014 až 2017 a poté jako ministryně financí mezi lety 2020 a 2024, což jí poskytlo rozsáhlé zkušenosti s řízením zahraničních vztahů i rozvrácené ekonomiky. Šestapadesátiletá právnička pochází z rodiny levicových aktivistů, její otec José Antonio Rodríguez byl marxistický lídr obviněný z účasti na únosu amerického podnikatele a údajného špiona a v roce 1976 zemřel po mučení venezuelskou tajnou službou. Její bratr Jorge Rodríguez stojí v čele parlamentu, což ze sourozenců činí jednu z nejvlivnějších rodin v zemi.
Po Madurorově zajetí Rodríguezová označila americkou operaci za únos a obvinila Washington ze snahy o změnu režimu a získání kontroly nad venezuelskými zásobami ropy, nerostů a energie. Vystoupila v televizi s tvrzením, že Maduro zůstává jediným legitimním lídrem země, avšak její tón se zmírnil poté, co prezident Donald Trump pohrozil důsledky v případě, že nebude jednat správně, a Rodríguezová naznačila otevřenost ke spolupráci. Podle výzkumníka Pabla Ribeira Uchoy z londýnského University College Institute of the Americas je Rodríguezová pragmatička formovaná vyjednáváním o ekonomických otázkách a dobře se orientuje i v ropném sektoru. Současně však čelí tlaku ze strany tvrdého jádra chavistů i klíčových vojenských představitelů a mimořádnou výzvou je pro ni otázka odzbrojení ozbrojených skupin.
Další klíčovou osobností je ministr vnitra, spravedlnosti a míru Diosdado Cabello, který je považován za jednoho z nejmocnějších mužů v zemi a dlouholetého spojence Madura i Cháveze. Dvaašedesátiletý politik s vojenským zázemím se účastnil neúspěšného Chávezova převratu v roce 1992 a krátce působil jako viceprezident během 48hodinového sesazení Cháveze v roce 2002. Americká média uvádějí, že Trumpova administrativa Cabella pozorně sleduje a může se zaměřit právě na něj, pokud nepodpoří Rodríguezovou. Cabello je pod americkými sankcemi a ministerstvo zahraničí loni zvýšilo odměnu za informace vedoucí k jeho zatčení až na 25 milionů dolarů. Podle Uchoy dlouhodobě disponuje silným vlivem v ozbrojených silách a je vnímán jako tvrdý chavistický ideolog, který po Madurorově pádu vystupuje na veřejnosti spíše zdrženlivě a zvažuje způsoby organizace odporu vůči americkému tlaku.
Vojenskou osu současné moci představuje ministr obrany Vladimir Padrino López, dlouholetý Madurův spojenec a jeden z nejvlivnějších generálů v zemi. Do čela resortu obrany byl jmenován v červenci 2014 a krátce poté se stal i šéfem ozbrojených sil. Sám se označuje za socialistického vojáka a pod jeho vedením armáda prošla takzvanou ideologickou korekcí, která byla spojena se zvýšeným dohledem a zatýkáním. Padrino si podle analytiků uvědomuje, že případný vojenský převrat by zbavil armádu civilní legitimity a mohl by se jí v konečném důsledku vymstít.
Civilní politickou architekturu pak významně ovlivňuje Jorge Rodríguez, vystudovaný psychiatr, který se zapojil do politiky již v počátcích Chávezovy éry a zastával řadu vysokých funkcí včetně viceprezidenta v roce 2008. Od ledna 2021 stojí v čele Národního shromáždění a po Madurorově zajetí byl znovu potvrzen ve funkci na začátku legislativního období 2026. Je považován za hlavního architekta odpovědi vlády na mezinárodní tlak, zejména na sankce Spojených států a Evropské unie. Minulý týden oznámil, že Venezuela začala propouštět osoby zadržované z politických důvodů včetně cizinců, což analytici interpretují jako signál ochoty ke spolupráci s Washingtonem.
Bezpečnostní aparát má nově v rukou generál Gustavo González López, který byl jmenován velitelem prezidentské gardy a současně generálním ředitelem vojenské kontrarozvědky DGCIM. Nahradil tak generálmajora Javiera Marcana Tabatu, jenž byl podle venezuelských médií odvolán za selhání při zajištění bezpečnosti a nezabránění americké operaci vedoucí k Madurorovu zajetí. González López v minulosti vedl civilní rozvědku SEBIN v letech 2019 až 2024 a zastával také post ministra vnitra a spravedlnosti. Mezinárodní organizace na ochranu lidských práv jej obviňují z dohledu nad zneužíváním pravomocí během jeho působení v SEBIN, což vedlo k sankcím ze strany Spojených států i Evropské unie.
(Kovář, prvnizpravy.cz, repro: youtube)
Zdroj: https://www.aa.com.tr/en/americas/minus-maduro-who-are-the-figures-now-holding-power-in-venezuela/3799348
