Nový poslanec a dřívější hejtman kraje Vysočina Vítězslav Schrek přišel v rozhovoru na CNN Prima NEWS s jasným signálem: nastavme diskuzi, zda mají tři členové koalice SPOLU (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) budoucnost jako samostatné subjekty, nebo zda má smysl vytvořit jeden politický subjekt. „Nyní bychom měli zahájit diskusi v členských základnách o tom, zda by byla vůle se skutečně v budoucnu sloučit v jednu stranu,“ řekl.
Schrek zdůraznil, že tyto tři strany již prokázaly schopnost domluvy. Právě koalice SPOLU vznikla na bázi hodnotových a principielních věcí, které sdílí. „ODS, KDU-ČSL a TOP 09 byly schopny se domluvit na projektu SPOLU, který stojí na hodnotových principiálních věcech, které jsou pro tyto tři strany společné. Nyní bychom měli zahájit diskusi,“ dodal.
Na otázku, zda to znamená konec existence ODS, odpověděl otevřeně: „Pokud bychom společně nalezli formát nástupnické politické strany, dovedu si i takovou variantu představit.“
Schrek přiznává, že diskusi je třeba zahájit na nejvyšší úrovni. Šéfové stran by podle něj měli oslovit své členy. „Myslím si, že by ji jednoznačně měli odstartovat šéfové těch stran. Měli by se zeptat členů, jestli by taková varianta pro ně byla, nebo nebyla příznivá.“
Dále vyzdvihl, že hovořil s některými členy KDU-ČSL a nepřišlo mu, „že by to pro ně bylo úplně nepřijatelné“. „Myslím, že i pro mladší generaci by to mohla být poměrně zajímavá politická platforma.“
V rozhovoru zazněla i připomínka, že změna názvu by byla spíše otázkou dalšího kroku, ale v prvné řadě je potřeba vyjasnit si hodnoty, principy a budoucí fungování. „Ano, o tom by se muselo diskutovat. Prvořadá je ale diskuse o společných hodnotách, o společných principech, o možnostech společného fungování.“
Celkově tak Schrek vyzývá k odvážnému kroku. Nejde podle něj jen o koordinaci ve volbách, ale o redefinici středopravé nabídky v Česku. Pokud by se strany nenechaly vést jen kampaní a koaličními smlouvami, mohly by vytvořit nový, silnější subjekt, který by dokázal lépe konkurovat i v době, kdy je politické spektrum rozdrobené.
Z výroků Vítězslava Schreka tedy vyplývá, že se nejedná jen o taktické kroky, ale o strategickou vizi pro středopravou scénu. V době, kdy jsou koalice běžné, ale identita stran se stírá. Zda se tato vize uchytí, či bude odmítnuta, ukáží nadcházející týdny a měsíce. Členské základny i vedení zmíněných subjektů budou muset rozhodnout, zda zahájí diskusi o sloučení, nebo se obrátí k vlastní identitě.
Z pohledu politologického je přitom významné, že Schrek vystupuje jako zástupce generace, která hledá nové formy politiky, např. méně striktního kompetitivního stranického boje a více jednotné platformy, která by mohla fungovat jako silná středopravá alternativa. Pokud by takto zamýšlený projekt uspěl, mohl by změnit podobu české politiky, a to nejen ve struktuře, ale i v obsahu.
Závěrem lze říci, že rozhovor přináší jasný signál o tom, že čas pro samostatné strany podle Schreka pomalu vypršel a že cesta ke sloučení je reálnou variantou. Zda se stane realitou, to teprve ukáže vnitrostranické rozhodování.