Pocit bezpečí patří mezi základní ukazatele kvality života i důvěry ve fungování společnosti. Výsledky reprezentativního průzkumu společnosti SANEP pro Sdružení sportovních svazů ČR přinášejí zajímavý kontrast. Zatímco v jiných otázkách respondenti dlouhodobě vyjadřují rostoucí obavy z bezpečnostních hrozeb v Evropě, většina obyvatel se ve svém bezprostředním okolí stále cítí bezpečně.
Otázka zaměřená na subjektivní pocit bezpečí byla do průzkumu zařazena poprvé v roce 2024. Dnes tak lze sledovat její první tříletý vývoj.
Převažuje pocit bezpečí, i když pomalu slábne
V roce 2024 uvedlo 61,8 % respondentů, že se ve svém bydlišti cítí bezpečně („ano“ nebo „spíše ano“). V roce 2025 tento podíl mírně klesl na 58,6 % a letos dosahuje 52,8 %.
Naopak podíl těch, kteří se bezpečně necítí („spíše ne“ nebo „ne“), vzrostl z 32,0 % v roce 2024 přes 35,7 % v roce 2025 na letošních 41,7 %. Nerozhodnutých zůstává dlouhodobě přibližně šest procent respondentů.
Data tedy ukazují postupné oslabování pocitu bezpečí, nikoli však jeho dramatický propad. Nadpoloviční většina obyvatel České republiky se i nadále ve svém místě bydliště cítí bezpečně.
Zajímavý kontrast v odpovědích
Výsledky dobře doplňují předchozí zjištění celé série průzkumů. Češi stále častěji upozorňují na zhoršující se bezpečnostní situaci v Evropě, rostoucí rizika ozbrojených konfliktů nebo hybridních hrozeb. Přesto svůj každodenní život hodnotí podstatně klidněji.
Lze předpokládat, že veřejnost odlišuje mezinárodní bezpečnostní situaci od vlastního každodenního života. Rizika vnímá především jako vnější hrozby, zatímco své město, obec nebo bydliště považuje většina lidí stále za bezpečné prostředí.
Výzva pro odolnost společnosti
Na tento obraz navazuje i předchozí otázka průzkumu, podle níž stále více občanů považuje zajištění bezpečnosti především za odpovědnost státu a jeho bezpečnostních složek. Oba výsledky společně mohou naznačovat, že část veřejnosti vnímá bezpečnost jako službu, kterou zajišťuje stát, nikoliv jako oblast, na níž se mohou podílet také občané.
Přitom současné strategické dokumenty NATO zdůrazňují, že moderní bezpečnost nestojí pouze na armádě, policii nebo integrovaném záchranném systému. Významnou součástí obranyschopnosti je také odolná společnost, tedy informovaní a připravení občané, kteří dokážou v době krizí spolupracovat se státními institucemi.
Právě posilování důvěry mezi státem a občany, jejich připravenosti a vzájemné spolupráce může být jedním z důležitých úkolů příštích let. Výsledky průzkumu tak nepředstavují jen popis aktuální nálady společnosti, ale také podnět k širší debatě o tom, jak posilovat celkovou odolnost České republiky.
Metodika průzkumu
Otázka byla do reprezentativního průzkumu společnosti SANEP pro Sdružení sportovních svazů ČR zařazena poprvé v roce 2024. Všechny tři ročníky využívají stejnou metodiku, což umožňuje jejich přímé srovnání.
Nejnovější průzkum proběhl 1.–20. června 2026 metodou CAWI na reprezentativním vzorku 2 500 obyvatel České republiky starších 18 let. Výběr respondentů odpovídal sociodemografické struktuře populace podle údajů Českého statistického úřadu. Statistická odchylka činí ±1,5 %.
Zdroje: 1. NATO – 2022 Strategic Concept; 2. SANEP – Reprezentativní průzkum pro Sdružení sportovních svazů ČR, červen 2026; 3. NATO – Resilience, civil preparedness and Article 3
(Kyncl, prvnizpravy.cz, foto: zai)
