Rozhovor s Ivanem Langrem v pořadu Napřímo ukázal nejen aktuální pohled bývalého ministra vnitra na vládu a Občanskou demokratickou stranu, ale také připomněl, že ODS se v průběhu své existence opakovaně ocitla na křižovatkách, kdy musela hledat novou tvář i cestu k voličům. Langer, který patřil v minulosti k jejím nejvýraznějším představitelům, tentokrát neváhal pojmenovat to, co podle něj trápí nejen současnou vládu, ale i samotnou stranu.
„Velká očekávání se změnila ve velká zklamání,“ prohlásil hned v úvodu rozhovoru, když hodnotil působení kabinetu Petra Fialy. Podle něj koalice SPOLU nedokázala naplnit naděje, které do ní vkládali voliči v roce 2021. Místo jasného pravicového programu a kultivované správy státu přišla vlna nejistoty a rostoucí deziluze. Langer upozornil, že část voličů, kteří dříve ODS a SPOLU důvěřovali, se dnes ocitá v situaci, kdy nevědí, komu dát hlas. „Část těch, kteří je volili, dnes už neví. Někteří dokonce nevědí natolik, že se stali nevoliči,“ uvedl.
Podle Langra spočívá největší problém vlády a ODS v neschopnosti komunikovat vlastní neúspěchy. V politice se vždy stává, že se nepodaří prosadit všechny sliby, ale voliči podle něj očekávají, že jim politici otevřeně vysvětlí, proč k tomu došlo. „To, co jim chybí, je vysvětlení, proč se něco nepovedlo. Oni to chápou, ale chtějí slyšet pravdu,“ zdůraznil.
Při pohledu na vývoj ODS od devadesátých let působí jeho slova jako připomínka dlouhého příběhu strany, která vždy čelila výzvám a musela hledat cestu k obnově. ODS vznikla na počátku devadesátých let jako nositel ekonomické transformace a symbol pravicové politiky spojený se jménem Václava Klause. Strana tehdy udávala tempo hospodářských i politických reforem a stala se dominantní silou na české scéně. Její sebevědomí však postupně narušily nejen hospodářské potíže a spory uvnitř, ale také aféra s neprůhledným financováním, která v roce 1997 vedla k rozpadu vlády a pádu strany do krize.
Počátkem nového tisíciletí ODS dokázala znovu nabrat sílu, pod vedením Mirka Topolánka a později Petra Nečase se několikrát dostala k moci, ale opět ji oslabily jak korupční kauzy, tak vnitřní rozepře. Aféra kolem pádu Nečasovy vlády v roce 2013 způsobila, že strana spadla na historické dno a musela bojovat o samotné přežití. ODS však krizi ustála, i když v menším měřítku než v devadesátých letech. Především díky postupné obnově a vstupu Petra Fialy do čela se jí podařilo znovu získat část důvěry a stát se tahounem koalice SPOLU.
Současná kritika Ivana Langra tak navazuje na dlouhou tradici hledání identity uvnitř strany. „ODS musí projít katarzí,“ řekl jednoznačně a dodal, že je nezbytné vrátit se ke kořenům, z nichž strana vzešla. Podle něj nemůže ODS spoléhat na to, že se přizpůsobí jiným ideologiím. „ODS by měla být modrá, ne zelená nebo oranžová,“ upozornil s jasným apelem, že jedině věrnost pravicovým hodnotám může straně vrátit stabilitu i důvěru.
Rozhovor v pořadu Napřímo se tak neomezil pouze na kritiku vlády, ale zároveň se stal i varováním do budoucna. Langer svými slovy naznačil, že ODS stojí znovu na rozcestí. Stejně jako v minulosti se musí rozhodnout, zda dokáže obnovit sebevědomí a stát se pevnou pravicovou silou, nebo zda se ztratí v politickém prostoru a přenechá své voliče jiným subjektům. Jeho kritika ukazuje, že i uvnitř stranického spektra zaznívá silný hlas volající po proměně, která má zajistit, aby ODS znovu obstála jako důležitý hráč české politiky.
Rozšířený pohled Ivana Langra tak v sobě spojuje reflexi aktuální politické situace i připomínku, že příběh ODS je příběhem opakovaných vzestupů a pádů. Historie ukazuje, že strana dokáže přežít krize, ale jen tehdy, když najde odvahu podívat se sama na sebe a provést zásadní změny. Jestli to dokáže i tentokrát, zůstává otevřenou otázkou, která bude určovat českou pravici v příštích letech.
(Chmelík, prvnizpravy.cz, repro: nova tv)
