Tomio Okamura přiletěl do Bratislavy s devítičlennou delegací a slovenská strana mu připravila oficiální přijetí na červeném koberci před vojenským speciálem Casa. Po příletu zamířil Okamura k památníkům Tomáše Garrigua Masaryka a Milana Rastislava Štefánika, kde položil věnce jako gesto úcty ke společným dějinám Čechů a Slováků. Poté se vydal na Bratislavský hrad, kde jednal s předsedou Národní rady Slovenské republiky Richardem Rašim.

Odpoledne navštívil Prezidentský palác, kde ho přijal prezident Petr Pellegrini. Ten podle svého oficiálního vyjádření ocenil, že do Bratislavy přijeli „potenciální zástupci budoucí vlády České republiky“, a zdůraznil potřebu znovu se opřít o témata, která obě země dlouhodobě spojují. Okamura při jednání uvedl, že cílem cesty je „obnovení blízkosti, která byla poškozena předchozí českou vládou“, a vyjádřil přesvědčení, že nově se formující vedení České republiky musí stavět na těsném partnerství s Bratislavou.

Následovalo setkání s premiérem Robertem Ficem na Úřadu vlády Slovenské republiky. Fico označil rozhovory za přátelské a věcné a na svých sociálních sítích zdůraznil, že „cenné česko-slovenské vztahy nelze podřizovat politickým kalkulům“. Dodal, že spolupráce obou zemí má velký význam i v rámci regionálních formátů a upozornil na potřebu jednotného postupu při prosazování společných zájmů v Evropské unii.

Okamura v médiích zopakoval, že Praha a Bratislava sdílejí stejné postoje v klíčových evropských otázkách, zejména odpor vůči systému ETS2, migračnímu paktu a zákazu prodeje automobilů se spalovacími motory po roce 2035. Podle něj právě tato shoda vytváří pevný základ pro novou éru kooperace. Filip Turek, který byl též členem delegace, po jednání uvedl, že přijetí na Slovensku bylo „vstřícné, přátelské a na všech úrovních upřímně vřelé“.

Celá návštěva představuje významné symbolické i politické gesto nově se formující české vlády. Jde o jasný signál návratu k těsné a přirozené spolupráci České a Slovenské republiky, která vychází z historické blízkosti obou národů.

Jak se vztahy pokazily a co je nutné napravit

Česko-slovenské vztahy prošly v posledních letech citelným ochlazením. Výrazným symbolem se stalo rozhodnutí dosavadní vlády Petra Fialy přerušit mezivládní konzultace se Slovenskem, tedy dlouhodobě osvědčený formát koordinace a vzájemné spolupráce na nejvyšší úrovni. Tento krok vyvolal v Bratislavě silně negativní odezvu. Slovensko jej vnímalo jako náhlé a nečekané odmítnutí dosavadního partnerství a jako zbytečné oslabení důvěry, která mezi oběma státy fungovala bez přerušení od jejich vzniku. České rozhodnutí zároveň otevíralo dojem, že se Praha vědomě vzdaluje svému nejbližšímu sousedovi v době, kdy společné postoje v evropských tématech nabývaly na důležitosti.

Psali jsme: Flamingo je možná podvod. Štefec rozmetal příběh slavné sbírky

Napětí dále prohloubily nevybíravé výroky některých představitelů české vlády na adresu demokraticky zvolených slovenských politiků a také jednostranné odmítání účasti na aktivitách Visegrádské skupiny. Do vztahů přispěl ke zhoršení i incident, kdy se končící ministr vnitra Vít Rakušan zúčastnil protivládní demonstrace v Bratislavě. Jeho přítomnost na akci namířené proti slovenskému premiérovi byla v Bratislavě vnímána jako zásah do vnitropolitických záležitostí partnerského státu a jako gesto, které u takto blízkých národů působilo mimořádně nevhodně. Tento moment společně s předchozí kritikou slovenské vlády a s politickým odklonem od společných regionálních struktur dále prohloubil odstup mezi Prahou a Bratislavou.

Pokud má nynější snaha o obnovu partnerství mít smysl, musí vycházet z jasného přiznání, že dřívější rozhodnutí poškodila přátelství mezi oběma národy a že právě nyní se otevírá prostor k jejich nápravě.

(Barták, prvnizpravy.cz, repro: facebook)