Nový předseda Poslanecké sněmovny a šéf hnutí SPD Tomio Okamura představil v rozsáhlém rozhovoru v pořadu X Talk na XTV hlavní priority svého působení v čele dolní komory parlamentu. Za zásadní považuje obnovu těsných vztahů se Slovenskem, užší spolupráci se zeměmi regionu včetně Rakouska a Maďarska, společný postup proti emisním povolenkám i migračnímu paktu a také výrazné omezení zahraničních cest poslanců.
Okamura uvedl, že jeho první zahraniční cesta v nové funkci povede na Slovensko. Pojede tam podle svých slov už příští týden, a to na dvoudenní návštěvu. Cílem má být obnovení co nejbližší a nejužší přátelské spolupráce se Slovenskem, kterou podle něj předchozí Fialova vláda poškodila. Zdůraznil, že chce se slovenskými partnery jednat o společném postupu proti emisním povolenkám ETS2, o migraci i o odporu k migračnímu paktu.
Zmínil, že na jednání v Bratislavě má dorazit i předseda rakouského parlamentu, s nímž má naplánovaná bilaterální jednání zaměřená na potírání nelegální migrace. Připravuje rovněž cestu do Maďarska, kam by měl podle svých slov jet příští rok v březnu. Tam se mají sejít také zástupci Srbska a dalších zemí regionu, které podle Okamury sdílejí podobné postoje k migraci i energetické politice.
Jedním z hlavních témat, která chce se slovenskými, rakouskými a maďarskými představiteli probírat, je podle něj odpor k zákazu prodeje nových automobilů se spalovacími motory po roce 2035. Okamura zopakoval, že tento zákaz chce nová koalice zrušit. Řekl, že spalovací motory by se měly vyrábět dál a elektroauta mají být pouze alternativou, nikoli vynuceným standardem.
Významnou část rozhovoru věnoval také energetice. Připomněl prohlášení rakouské vlády, že po skončení války na Ukrajině je připravena znovu odebírat energie z Ruska, pokud to bude pro Rakousko výhodné. Podle Okamury je to příklad suverénní politiky, kterou by měla následovat i Česká republika. Prohlásil, že český stát má postupovat tak, aby občané i průmysl měli co nejlevnější energie, a připustil, že pokud by to bylo ekonomicky výhodné, neměla by být v budoucnu vyloučena ani spolupráce s Ruskem v oblasti surovin.
Konec drahých cest poslanců a slib levnější elektřiny
Nejostřejší část rozhovoru mířila na zahraniční cesty poslanců v minulém volebním období. Okamura uvedl, že si nechal vypracovat podrobnou analýzu, která podle něj ukazuje, že sněmovna za předsednictví Markéty Pekarové Adamové uskutečnila za čtyři roky 430 zahraničních cest. To podle něj znamená, že poslanci vyjížděli do ciziny zhruba každé tři dny.
Zmínil například cesty do Japonska a Singapuru za zhruba 1,3 milionu korun, do Argentiny a Paraguaye nebo do Mexika, často s náklady v řádu stovek tisíc až přes milion korun. Podle jeho slov mnohé z těchto cest postrádaly jasné zdůvodnění. Prohlásil, že „za paní Pekarové Adamové byla poslanecká sněmovna luxusní cestovní kanceláří“ a dodal, že za něj se taková praxe opakovat nebude.
Okamura vysvětlil, že při schvalování nových cest bude požadovat konkrétní zdůvodnění přínosu pro české občany a český stát. Vedení sněmovny podle něj nebude schvalovat cesty, u nichž nebude jasně popsán účel a očekávaný efekt. Uvedl, že rozpočet na zahraniční cesty činí zhruba 18 milionů korun ročně, a přislíbil, že za jeho vedení nepůjde nad rámec toho, co bylo schváleno za předchozího vedení sněmovny, naopak chce prostředky šetřit.
Jako konkrétní příklad zmínil plánovanou cestu do USA na akci související s NATO, kam se původně hlásili dva poslanci z dosluhující vládní koalice. Okamura trval na tom, aby delegace byla vyvážená a aby v ní byl i zástupce nové vládní koalice. Požadoval také doplnění písemného zdůvodnění přínosu cesty. Nakonec cestu sice podmíněně schválil, ale odmítl podepsat předložené letenky v byznys třídě v ceně zhruba 170 tisíc korun za osobu. Uvedl, že takové částky považuje za nepřijatelné a že požádal o přepracování návrhu na úspornější variantu.
Podobně zasáhl i u plánované cesty do Dánska, kde se podle něj na začátku přihlásili čtyři poslanci, z toho tři z dosluhující vládní koalice. Delegaci zredukoval s tím, že se podle něj jednalo o zbytečně nákladnou akci v předvánočním období a že pro danou agendu stačí menší zastoupení. Tvrdí, že takto už v prvních dnech ve funkci ušetřil veřejné peníze.
Velkou pozornost vyvolal také jeho příslib snížit od ledna ceny elektrické energie v průměru o deset procent pro domácnosti i firmy. Okamura uvedl, že toho chce nová vládní koalice dosáhnout tím, že stát znovu převezme platbu položky na podporu obnovitelných zdrojů energie. Tvrdí, že tuto položku dříve kryl stát, ale Fialova vláda ji přenesla na spotřebitele.
Podle Okamury nepůjde o zatížení státního rozpočtu, protože se podle něj našla rezerva u jedné ze společností či organizací, na které má stát vliv. Konkrétní jméno společnosti však neuvedl s odkazem na to, že koalice detailní řešení představí do konce roku. Ujistil, že tyto prostředky jsou mimo státní rozpočet a že právě z nich chce vláda pokrýt náklady na snížení regulované složky ceny elektřiny.
Tlaky kolem jmenování vlády a Okamurova trestní kauza
Závažným tématem rozhovoru byla i formující se vláda koalice ANO, SPD a Motoristé sobě a její vztah k prezidentovi Petru Pavlovi. Okamura připomněl, že od voleb uplynuly už téměř dva měsíce a že se podle něj proces jmenování kabinetu zbytečně prodlužuje. Uvedl, že voliči jasně rozhodli o výměně Fialovy vlády a že je podle něj nepřijatelné, aby vláda v demisi zůstávala u moci déle, než je nezbytně nutné.
Okamura prohlásil, že prezident by měl jmenovat vládu tak, jak byla navržena koalicí ANO, SPD a Motoristů sobě. Uvedl, že kandidáti této koalice vzešli z voleb, a proto by je hlava státu měla respektovat. V této souvislosti připomněl, že předseda hnutí ANO Andrej Babiš představil harmonogram kroků, kterými chce vyřešit otázku možného střetu zájmů, a že podle zákona začíná lhůta pro vyřešení střetu běžet až po jmenování premiérem.
Podle Okamury tedy v tuto chvíli nic formálně nebrání tomu, aby byl Babiš jmenován předsedou vlády a aby nový kabinet zahájil činnost. Okamura očekává, že po dořešení otázky střetu zájmů by měl prezident v krátké době přistoupit k jmenování vlády a následně by mělo co nejdříve proběhnout hlasování o důvěře ve sněmovně.
Psali jsme: Prezident v pasti EU. Bobošíková odhaluje skrytou hru o moc
Rozhovor se dotkl i obsazení vedení sněmovny. Okamura připomněl, že Vít Rakušan zatím nemůže být oficiálně nominován na post místopředsedy sněmovny, dokud je ministrem vnitra, protože zákon neumožňuje kumulaci těchto funkcí. Zdůraznil, že v klubu SPD nezná jediného poslance, který by byl ochoten Rakušana v tajné volbě podpořit. Připomněl také, že ministerstvo vnitra dříve zařadilo SPD do zpráv o extremismu a že po soudním sporu bylo konstatováno, že to bylo neoprávněné.
V závěru rozhovoru přišla řeč na Okamurovu vlastní trestní kauzu. Připustil, že do sněmovny znovu dorazila žádost o jeho vydání k trestnímu stíhání, kterou bude projednávat mandátový a imunitní výbor. Tvrdí, že jde o politicky motivovanou kauzu, která vznikla na základě trestního oznámení poslance ODS Jiřího Pospíšila z doby předchozího volebního období.
Okamura uvedl, že mu podle obžaloby hrozí až tři roky vězení za jeho výroky, a označil to za útok na svobodu slova. Zopakoval, že nikdy nepodpoří žádný návrh Fialovy vládní koalice, a ani v otázce svého vydání nechce podle svých slov poskytnout hlasy, které by návrh podpořily. Dodal, že pokud si dosluhující koalice přeje, aby byl vydán, musí si potřebnou podporu ve sněmovně zajistit bez SPD.
Rozhovor v pořadu X Talk na XTV tak ukázal, že nový šéf sněmovny vstupuje do své funkce s konfrontačním stylem, příslibem úspornějšího provozu poslanecké diplomacie a výraznými očekáváními směrem k prezidentovi i nově vznikající vládní koalici.
(dan, prvnizpravy.cz, repro: xtv)
