První zprávy zveřejnily výsledky čtenářské ankety k otázce, zda bude Tomio Okamura lepším předsedou Poslanecké sněmovny než jeho předchůdkyně Markéta Pekarová Adamová z TOP 09. Hlasování probíhalo od 5. do 8. listopadu 2025 a zapojilo se do něj celkem 24 134 respondentů. Největší podíl získala odpověď „Ano“ se čtyřiceti procenty hlasů. Možnost „Ne“ vybralo dvacet devět procent účastníků a odpověď „Nevím“ uvedlo třicet jedna procent. V přepočtu na počty hlasů to odpovídá zhruba 9 654 hlasům pro „Ano“, 6 999 pro „Ne“ a 7 481 pro „Nevím“.
Rozložení odpovědí naznačuje, že značná část čtenářů očekává změnu stylu řízení dolní komory a přiklání se k naději na efektivnější vedení. Zároveň téměř třetina účastníků zůstává zdrženlivá a vyčkává, jak se nový předseda v roli osvědčí v praxi. Poměrně silný blok nerozhodnutých hlasů ukazuje, že veřejná očekávání se budou formovat podle konkrétních kroků v jednacím sále i podle schopnosti udržet kultivovaný průběh debat a rozumné plánování schůzí.
Menší než třetinový podíl negativních odpovědí ukazuje, že významná část publika zůstává skeptická a obává se, zda změna skutečně přinese lepší výsledek než v předchozím období. V pozadí mohou být rozdílné názory na vedení schůzí, přístup k obstrukcím a důraz na jednací disciplínu. Celkový obrázek tak není jednoznačný a připomíná spíše rozdělené očekávání s prostorem pro to, aby si nový předseda důvěru získával konkrétní prací.
Je vhodné připojit metodickou poznámku. Jde o internetovou anketu čtenářů, kterou nelze považovat za reprezentativní průzkum veřejného mínění. Z toho důvodu nelze vypočítat standardní statistickou chybu a čísla nelze bez dalšího vztahovat na celou voličskou populaci. Přesto však jde o užitečný signál o náladě části veřejnosti, která téma sleduje a aktivně se zapojuje do debaty.
Anketa ukazuje, že Tomio Okamura vstupuje do nejvyšší sněmovní funkce s kombinací očekávání a opatrnosti. Rozhodující bude, jak rychle a jak viditelně dokáže přetavit rétorická očekávání v organizaci práce dolní komory, v důsledné vedení schůzí a ve schopnost udržet politický dialog v mezích věcné polemiky. Právě tyto každodenní signály nejspíš rozhodnou, zda se dnešní převaha odpovědí „Ano“ posílí, nebo zda naopak převáží pochybnosti vyjádřené součtem odpovědí „Ne“ a „Nevím“.
(Pilař, prvnizpravy.cz, repro: cnn prima)
