VÝPRASK FIALOVY VLÁDY A KONEC CENZORA FOLTÝNA. Parlamentní volby v Česku skončily jasným vzkazem voličů. Hnutí ANO Andreje Babiše dosáhlo drtivého vítězství a vládní strany utrpěly těžkou porážku. Výsledek ukázal nejen únavu lidí z Fialovy vlády, ale i touhu po razantní změně kurzu země. Česká politická mapa se přebarvila a začíná nová kapitola. 

Jaká vláda pod taktovkou hnutí ANO nás čeká? Jakou politiku může přinést Andrej Babiš tentokrát, a v čem bude jiná než ta Fialova?¨

Máme na výběr mezi pravicovou vládou, pravicovou vládou a pravicovou vládou. Buď bude vládnout dosavadní Demoblok s Motoristy, Babiš s Motoristy a nebo Babiš s někým z Demobloku. Takhle jednoduché to je. Všechny tři varianty nás přibližují poplatkům ve zdravotnictví, školnému na vysokých školách a ani jedna varianta nebude řešit bankovní klondajk či odliv zisků do zahraničí. Zůstaneme pevně ukotveni v EU i v NATO a v podstatě budeme mít vládu Petra Fialy vedenou jinými (a já doufám že lepšími) prostředky. 

Po volebním vítězství Andreje Babiše přicházejí gratulace od našich sousedů z Visegrádské čtyřky. Maďarský premiér Viktor Orbán, slovenský předseda vlády Robert Fico i představitelé z Polska označili výsledek voleb za velký krok pro Česko a šanci na nové posílení regionální spolupráce. Po letech napětí a chladu mezi středoevropskými partnery se tak otevírá možnost, že by se visegrádská čtyřka mohla znovu semknout a začít mluvit společným hlasem. Vrací se střední Evropa ke společným kořenům a zdravému rozumu?

Je slušná šance, že se zlepší vztahy s Visegrádem a to je každopádně pozitivní zpráva. Jestli lze v něčem vidět naději, tak v tom, že Andrej Babiš je Orbánův osobní přítel a bude mít pro jeho politiku o dost větší pochopení, než Petr Fiala. Ale ještě bych byl opatrný, jak to s vládou dopadne. 

Zatímco z okolních zemí přicházely gratulace, část české i evropské politické scény reagovala na vítězství hnutí ANO s obavami. Někteří komentátoři mluvili o „návratu populismu“ nebo o „hrozbě pro evropskou jednotu“. Jiní ale upozorňují, že právě tato reakce odhaluje, jak se česká politika v posledních letech vzdálila od středoevropské reality. Nyní stojí nová vláda před otázkou, zda dokáže najít vlastní hlas a proměnit vztah k Bruselu tak, aby zohledňoval zájmy České republiky, nikoliv jen diktát Evropské unie. Proč se část evropských elit obává, když národy chtějí hájit vlastní zájmy? A není právě tato obava důkazem, že unijní projekt ztrácí kontakt s realitou obyčejných lidí?


Andrej Babiš po volebním vítězství oznámil, že nová vláda zvažuje ukončení české účasti na muniční iniciativě pro Ukrajinu. Argumentuje tím, že Česká republika musí nejprve posílit vlastní obranyschopnost a přestat suplovat závazky větších států. Tento krok naznačuje, že kabinet ANO se chce vydat cestou umírněnější politiky, tedy pomáhat, ale ne na úkor vlastních občanů. Po letech jednoznačné podpory Kyjeva tak může přijít období opatrnější diplomacie a důrazu na české zájmy. Jaké očekávání vkládáte do budoucí vlády ve vztahu přístupu České republiky k Ukrajině?

Jak jsem napsal v předchozím odstavci, bude se víc brzdit a Fialova ochota bude nahrazena Babišovým pragmatismem. Stejně tak očekávám, že se nová vláda nebude případnými zbrojními dodávkami tak chlubit, ale že by se Česká republika stala poslem míru, to se ještě nějakou dobu nestane. 

Pojďme z domácí politické scény přesunout do zahraničí. V Řecku se chystá nový zákon s názvem „Kids Wallet“, který má omezit přístup dětí mladších 16 let na sociální sítě. Cílem je chránit mládež před závislostí, kyberšikanou a manipulací ze strany algoritmů. Nový systém má fungovat už od úrovně zařízení. Při přihlášení automaticky rozpozná věk uživatele a mladšímu než 16 let přístup zablokuje. Podle řecké vlády jde o nutný krok k ochraně dětí. Co na tuto iniciativu říkáte a mělo by se o něčem podobném začít hovořit i u nás?

Já bych věděl o jedné mnohem jednodušší iniciativě. Stačí svému dítěti nedávat chytrý telefon... Obejde se to bez spousty nařízení, bez zákonů, bez příruček i pokut za nedodržování a výsledek bude stejný. Hele, rozhodně je na místě mluvit o tom, co sociální sítě dělají s našimi dětmi a jak je ovlivňuje digitální doba. A je zapotřebí pro to hledat řešení a je rozumné, aby se taková řešení nejprve testovala v malém. Jinak snadno zavedete něco, co v konečném důsledku stojí miliony peněz a kromě korupce za státní zakázku není výsledek žádný. 

Putin varuje před dodávkami Tomahawků. Ruský prezident Vladimir Putin varoval Spojené státy, že pokud dodají Ukrajině střely dlouhého doletu typu Tomahawk, zásadně to naruší vztahy mezi Moskvou a Washingtonem. Podle Kremlu by takový krok znamenal přímé zapojení USA do konfliktu a mohl by mít „nepředvídatelné následky“. Napětí mezi oběma jadernými mocnostmi tak opět roste a svět sleduje, zda se konflikt nepřiblíží k nové nebezpečné hranici. Jak dlouho ještě podle Vás budou velmoci zvyšovat sázky, než se slovní hrozby promění ve skutečný střet? A kam až jsme ochotni zajít, než řekneme dost?

O víkendu vyrazily do ulic stovky tisíc lidí v evropských městech, aby protestovali proti vojenským operacím v Pásmu Gazy. V Barceloně podle policie demonstrovalo kolem 70 000 lidí, v Římě až čtvrt milionu a podle organizátorů celkově napříč Evropou přes 300 000 účastníků. Protestující volali po zastavení konfliktu, označovali útoky za genocidu a vyzývali k okamžitému příměří i humanitární pomoci. Proč musí statisíce lidí v ulicích žádat to, co by mělo být samozřejmé - mír? A proč politici zůstávají hluší k hlasu veřejnosti, která už má násilí dost?

Protože ten konflikt nemá řešení. Izrael před dvěma roky vsadil na vojenskou operaci, ale po dvou letech stále nemá území o velikosti Prahy pod kontrolou. Navíc, během tamního "humanitárního bombardování" přišlo o život spousta žen a dětí, takže sympatie k Izraeli jsou v muslimském světě nižší... kurva nižší, Jasánek! Myslete politicky. 

Celá situace na Ukrajině i v Gaze je v podstatě jen dalším symptomem, že Západ už nemá převahu a naopak je stále více zatlačován do defenzívy. Rusové si troufli na NATO, Hamás si troufl na Izrael, Turci už dávno Evropskou unií pohrdají, volby v Moldavsku se zachraňují zcela nedemokratickými prostředky, Francie bude nejspíš potřebovat finanční injekci od MMF, Čína zrychluje dedolarizaci svého obchodu... Už to opravdu nebude dlouho trvat. 

Na závěr se pojďme ještě vrátit domů. Jedním z prvních kroků nové vlády Andreje Babiše bude zrušení Útvaru strategické komunikace vlády, který dosud vedl plukovník Otakar Foltýn. Tento útvar, často označovaný jako symbol cenzury a potlačování svobody projevu, měl původně bojovat proti dezinformacím, ve skutečnosti ale zasahoval do veřejné diskuse a určoval, které názory jsou „povolené“. Jeho zánik tak může být vnímán jako první krok k obnovení svobody slova a k návratu zdravého rozumu do veřejného prostoru. S Foltýnem by to ale skončil nemělo... jak těžké to bude mít nová vláda v tom, aby odstranila všechny Fialovou vládou zavedené cenzurní manýry a praktiky?

Z mých dnešních odpovědí je jistě cítit skepse vůči nové vládě, ať bude jakákoliv. Ale v tomto Andreji Babišovi rozhodně fandím a budu ochoten mu hodně odpustit, pokud skončí kriminalizace občanů za nevymáchanou hubu a státní úředníci nebudou určovat, co je a co není pravda. Česká lodička bude muset proplouvat hodně rozbouřenými vodami a bez Foltýnových manýr se popluje rozhodně lépe.