Pavel Blažek, donedávna pán paragrafů a zákonů a vlivný člen ODS, se ocitl v komické pasti, kterou by mu záviděl i Ladislav Smoljak. Premiér Fiala mu naznačil, že by bylo lepší se k bitcoinové kauze nevyjadřovat. Nástupkyně na ministerstvu Eva Decroix mu poslala přátelský vzkaz v duchu „Pavle, drž už pusu, prosím tě“. A co udělal Blažek? Přesně to, co od něj nikdo nechtěl. Mluvil. A to hodně.
Na sociální síti X (dnes místo, kde politici často zapomínají, že jsou na očích) vysvětloval, že stát nakonec na zabavených bitcoinech vydělá. Jenže tím rozpálil kolegy doběla. Decroix mu vzkázala, že jeho moudra jsou „platná jak mrtvýmu zimník“. Premiér Fiala pak dodal diplomaticky, že Blažek prostě mluví tak, jak mluví, což je přeloženo do lidštiny asi takto: „Nevíme, jak mu zalepit pusu.“
Blažek se cítí jako postava z komedie „Bílá paní“, kde funkcionář Hrušínský požadoval, aby se hrála hra bez bílé paní. Jenže média, veřejnost a jeho kolegové chtějí slyšet o Blažkovi, ale zároveň chtějí, aby Blažek nic neříkal. To je jako chtít guláš bez masa, pivo bez pěny nebo bitcoin bez internetu.
„A když se občas ozvu, tak se podle vás bojím. A kdybych mlčel, tak řeknete, že jsem zmizel. Tak co teda?“ posteskl si Blažek. Není divu, že se cítí jako štvaná zvěř. Zvlášť když jeho občanské právo „něco sdělit“ je momentálně asi tak oblíbené jako povídání tchyně na svatbě.
Pointa? Blažek bude mluvit, dokud bude mít účet na X. Otázkou však zůstává, jestli Blažek svým komentováním pomáhá sobě, státu, nebo jen algoritmu sociálních sítí. Ale jedno je jisté. Dokud bude mít účet na X, bude k věci co říct. A když ho jednou smaže? Vsadíme se, že o tom napíše status na Facebook.