Zveřejnění soukromé SMS komunikace mezi prezidentem republiky a ministrem zahraničí rozpoutalo jednu z nejostřejších politických debat posledních měsíců. Prezident Petr Pavel na mimořádném brífinku oznámil, že čelil vydírání ze strany ministra zahraničí Petra Macinky, a veřejně prezentoval obsah soukromých zpráv, které měl obdržet prostřednictvím prostředníka. Tento krok okamžitě vyvolal silné reakce napříč politickým spektrem i mezi právníky a publicisty.
Jednou z prvních, kdo se k věci ostře vyjádřil, byla senátorka Jana Zwyrtek Hamplová. Na sociální síti upozornila, že zákony musí platit pro všechny stejně, a připomněla, že zveřejnění soukromé komunikace bez souhlasu druhé strany představuje zásah do ústavně chráněného práva na soukromí a listovní tajemství. Zdůraznila, že soukromé zprávy mohou být použity jako důkaz v řízení, nikoliv však volně šířeny veřejnosti. Podle ní může jít o protiprávní jednání, které může naplnit i skutkovou podstatu trestného činu porušení tajemství dopravovaných zpráv.
Tvrdě se proti postupu prezidenta vymezil také poslanec a čestný prezident Motoristů sobě Filip Turek. Zveřejnění komunikace označil za praktiky, které podle něj nepříjemně připomínají bývalý režim. Prezidentovo jednání přirovnal ke zpravodajským metodám a vyjádřil obavu z normalizace podobných postupů v demokratickém státě.
Někdejší ministr zahraničních věcí Lubomír Zaorálek vidí problém především v politické rovině. Podle něj prezident nevynechá žádnou příležitost ke konfrontaci s vládou a místo řešení sporů politickou cestou volí mediální a právní eskalaci. Ve svém vyjádření varoval, že soudy nemohou nahradit politickou odpovědnost a že prezident jako součást exekutivy má povinnost spolupracovat s vládou, nikoli vést osobní konflikty prostřednictvím médií. Upozornil také na možné dopady na schopnost hlavy státu reprezentovat Českou republiku navenek.
Ještě ostřejší tón zvolil europoslanec hnutí Stačilo! Ondřej Dostál, který zpochybnil samotnou konstrukci vydírání a kriticky se pozastavil nad tím, že prezident veřejně přiznává, že jej může ovlivnit komunikace vedená přes soukromou osobu bez veřejné funkce. Ve svém příspěvku varoval před otevřeným zasahováním zahraničních zájmů do výkonu prezidentské role a do ustavování vlády právě skrze neformální aktéry stojící mimo státní struktury.
Poslanec, advokát a předseda strany PRO Jindřich Rajchl označil zveřejnění soukromé konverzace za naprosto nepřijatelné. Ve svém obsáhlém vyjádření uvedl, že pokud někdo požaduje splnění zákonné povinnosti a hrozí pouze využitím legálních prostředků, nemůže se dopustit vydírání. Prezidentovo vystoupení označil za zbytečně hysterické a za hrubý diplomatický přešlap. Podle něj nejde o nic jiného než o snahu rozklížit vládní koalici a zvrátit výsledek voleb.
Zřejmě nejzásadnější systémovou kritiku vznesl publicista Karel Strakoš. Ve svém komentáři hovoří o bezpečnostním kolapsu na Hradě a o selhání základních pravidel fungování státu. Upozornil, že pokud komunikace mezi prezidentem a ministrem zahraničí probíhá přes civilní osobu bez mandátu, odpovědnosti a bezpečnostní prověrky, nejde o politický detail, ale o porušení logiky státní moci. Za obzvlášť nebezpečné považuje to, že prezident tento stav nejen toleruje, ale veřejně potvrzuje, čímž legitimizuje paralelní strukturu vlivu a oslabuje institucionální řízení státu.
Společným jmenovatelem většiny kritických reakcí je přesvědčení, že zveřejněním soukromé korespondence prezident překročil hranici, která má v právním státě zůstat nedotknutelná. Kritici zároveň varují, že podobné kroky dále prohlubují společenské napětí a vytvářejí nebezpečný precedens, kdy osobní vazby a mediální tlak nahrazují standardní institucionální postupy.
Vlna odporu, která se po prezidentově brífinku zvedla, tak zdaleka nekončí u jednoho politického sporu. Otevřela širší otázku respektu k ústavním pravidlům, ochraně soukromí a bezpečnosti státu. Právě tyto hodnoty jsou podle kritiků ohroženy nejvíce.
(Barták, prvnizpravy.cz, repro: čt24)
