Korupční kauza Dozimetr je dnes symbolem prorůstání byznysu, politiky a městských firem v Praze. Veřejnost ji zná především skrze policejní zásahy, obžaloby a soudní jednání. Méně známý je však samotný začátek celého příběhu. Ten se odehrál bez kamer, bez razií a bez mediální pozornosti. Stačila jediná schůzka a údajná žádost o pět milionů korun.

Právě tato epizoda spojená s developerským projektem Nové Holešovice je podle policie i státního zastupitelství bodem, od něhož se začala odvíjet celá kauza Dozimetr. Podrobnou rekonstrukci událostí přinesl investigativní pořad Reportéři ČT.

Projekt, který lákal peníze i vliv

Území Bubny Zátory patří k největším pražským brownfieldům. Více než 110 hektarů pozemků má být přeměněno v novou městskou čtvrť s bydlením, administrativou, školami a klíčovou dopravní infrastrukturou. Součástí plánů je také Vltavská filharmonie a nové železniční spojení na letiště.

Jedním z prvních projektů v této lokalitě měla být revitalizace nádraží Praha Holešovice pod názvem Nové Holešovice. Projekt měl vzniknout jako společný podnik Dopravního podniku hlavního města Prahy a soukromého developera.

Tam, kde se pohybují stovky milionů korun a strategické pozemky, vzniká i silná motivace ovlivňovat rozhodování.

Dosazení člověka do vedení Dopravního podniku

Na konci roku 2019 se do vedení pražského dopravního podniku dostává nový ekonomický ředitel Matěj Augustín. Jeho jmenování vyvolává odpor části dozorčí rady i politické spory uvnitř tehdejší pražské koalice.

Augustín měl za sebou působení na Slovensku a kontakty na tamní politické prostředí. Přesto byl přes výhrady schválen. Podle některých aktérů pod politickým tlakem.

Zpětně právě toto personální rozhodnutí policie označuje za první klíčový krok skupiny kolem podnikatele Michala Redla, která se podle obžaloby snažila získat vliv nad dopravním podnikem.

„Vyřiď mu číslo pět“

Na jaře roku 2020 se podle policejních dokumentů rozbíhá plán, jehož cílem bylo získat peníze od developera Serge Borensteina. Matěj Augustín později policii popsal telefonát, který měl dostat od Michala Redla.

„Je mimořádná situace. Musíš sejít s Dvořákem a vyřídit mu číslo pět,“ zaznělo podle Augustínovy výpovědi.

Význam byl podle něj zřejmý. „Tušil jsem, že jde o úplatek. Že jde o pět milionů korun.“

Augustín se následně setkal s tehdejším generálním ředitelem dopravního podniku Martinem Dvořákem. Schůzka se měla odehrát na Alšově nábřeží v Praze. Beze slov měl Augustín ukázat číslici pět. Dvořák měl gesto potvrdit.

Schůzka, která vše spustila

Krátce poté se Martin Dvořák setkal se Serge Borensteina v jeho kanceláři v Karlíně. Podle verze developera zde zazněla žádost o finanční plnění v souvislosti s projektem Nové Holešovice. Borenstein měl úplatek odmítnout.

Na policii se tehdy neobrátil. Obrátil se na tehdejšího náměstka primátora pro dopravu Adama Scheinherr.

„V dubnu 2020 jsem podal trestní oznámení. Policie si krátce nato žádala o nasazení operativních prostředků,“ uvedl Scheinherr v reportáži.

Podle policie právě zde začalo vyšetřování, které se později rozrostlo v rozsáhlou kauzu Dozimetr.

První náznak nátlaku

Ve stejný den, kdy se měla odehrát schůzka mezi Dvořákem a Borensteinem, hlasovalo představenstvo dopravního podniku o společném podniku s developerem. Matěj Augustín hlasoval proti.

Podle policejní interpretace šlo o jasný signál. Developer, který odmítl zaplatit, narazil. Augustín své rozhodnutí vysvětloval existencí jiné nabídky, konkrétně od skupiny CPI podnikatele Radovana Vítka.

Padesát milionů jako skutečný cíl

Pozdější výpovědi před soudem naznačují, že pětimilionový úplatek neměl být konečným cílem. Podle obžalovaného podnikatele Pavla Kose šlo o to, aby původní smlouva s Borensteinem nebyla podepsána a do projektu vstoupila CPI.

Důvodem měla být provize ve výši až padesáti milionů korun.

„Bylo v zájmu skupiny tu smlouvu nepodepsat. Důvodem bylo placení provize,“ vypověděl Kos u soudu.

Peníze se podle jeho slov měly rozdělit mezi několik lidí včetně Michala Redla a Matěje Augustína. Zmíněno bylo i jméno podnikatele Tomáše Pitra, který jakékoli zapojení popírá a jehož role zůstává nejasná.

Dvě verze téhož příběhu

Zatímco Matěj Augustín se po letech stal klíčovým svědkem policie, Martin Dvořák veškerá obvinění odmítá. Tvrdí, že o úplatek nikdy nežádal a že naopak developera před podezřelými praktikami varoval.

„Doporučil jsem panu Borensteinovi na podobné hochštaplery nereagovat,“ uvedl Dvořák.

Policie mu však v září po letech vyšetřování sdělila obvinění. Podle státního zástupce Adama Borguly přitom k trestní odpovědnosti stačí samotná žádost.

Psali jsme: „Zachraňte babičku!“ Bazalová o prodávání strachu během covidu

„Samotná žádost nebo pokus o úplatek je naplněním skutkové podstaty. Není nutné, aby peníze byly předány,“ uvedl Borgula.

Proč obvinění přišlo až po letech

Otázka, proč policie s obviněním Martina Dvořáka čekala téměř pět let, má podle reportáže pragmatické vysvětlení. Zpočátku stál případ prakticky jen na tvrzení developera. Až výpovědi Matěje Augustína poskytly vyšetřovatelům další oporu.

Policie chtěla mít jistotu. Nejen kvůli důkazům, ale i s ohledem na předchozí neúspěšné kauzy.

Začátek velké aféry

Příběh Nových Holešovic dnes tvoří jen jednu větev rozsáhlé kauzy Dozimetr. Zároveň je však jejím skutečným počátkem. Právě kvůli této údajné žádosti o pět milionů korun policie nasadila odposlechy a začala rozplétat síť vztahů, která vedla až k politickým pádům a soudním síním.

Bez této jediné schůzky by se možná slovo Dozimetr nikdy nestalo symbolem korupce v pražské dopravě.

(Böhm, prvnizpravy.cz, repro: čt)