Klade otázku, jak je možné, že lidé, kteří jsou vzdělaní, mají nadprůměrné vzdělání, zaujímají postoje ke společenským otázkám a mají názory na společenskou situaci, které neodpovídají realitě. Naopak lidé, kteří mají jen maturitu, anebo ani tu nemají, jsou schopni společenskou realitu vnímat daleko reálněji a racionálněji. Lukáš Valeš otevírá otázku, co způsobuje tento paradox, kdy s růstem vzdělání klesá schopnost vnímat společenskou realitu racionálně, píše Petr Sak v komentáři pro Prvnizpravy.cz.
Protože otázka k tomuto paradoxu se často objevuje, pokusím se předložit na tuto otázku odpověď. Nejdříve se vzdálím v čase a prostoru. Sociolog R. Reichl uvádí, že v USA pouze několik procent populace je vzděláváno, aby bylo schopno kriticky a analyticky pracovat s informacemi. Většina populace v procesu vzdělávání dostává převážně hotové názory a poznatky bez metodologie, jak se k nim dospívá“ (Reichl, 2002).
Zde je klíč k pochopení i české reality. K pochopení uvedu k analogii virovou zátěž. Čím delší dobu je organizmus vystaven virové zátěži, tím je větší pravděpodobnost, že bude postižena funkčnost orgánů a jejich stav. Ve vztahu k osobnosti a k jednotlivým psychickým funkcím, včetně kognitivních dovedností, má stejnou funkci vzdělávání. (Útok na jedince začíná již v základní škole, kdy s pomocí neziskových organizací školství zpochybňuje holčičkám, že jsou holčičky a chlapečkům, že jsou chlapečci).
Čím déle působí české školství na jedince, tím silněji jsou poškozeny jeho kognitivní dovednosti a nahrazeny indoktrinací. To je ta „virová“ zátěž, která poškozuje „mozek“. A zde je i vysvětlení, proč s rostoucím vzděláním klesá schopnost vnímat společenskou realitu a přistupovat k ní racionálně. Proto prostý selský rozum vítězí nad vzdělaností, která ve skutečnosti je likvidací myšlení. Bezprecedentním důkazem je volba „vzdělané“ Pražské kavárny Jana Lipavského. Také jsem si povšiml, že lidé, kteří uvádějí absolvování celé řady škol v zahraničí, jsou ve svých textech propagandističtější a ideologičtější, a naopak jim chybí analytická hloubka a kontext v nahlížení problému.
Problém je také ve vymezení vzdělanosti. Ta se většinou chápe jako vlastnictví dokumentu dokládajícího určitý stupeň vzdělání. Protože moc a peníze jsou zaměnitelné a ve zkorumpované společnosti je za peníze k dostání všechno. Často je tento doklad o vzdělanosti (diplom) výsledkem peněz nebo moci. Proto, zvláště u politiků, má vysokoškolský diplom pochybný charakter.
Skutečné vzdělání neznamená pouze osvojení určité sumy znalostí, ale také osvojení dovedností, včetně dovedností kognitivních. Avšak u střední a mladé generace existuje hluboký deficit kognitivních dovedností, což je cílem vzdělávacího procesu, ale také důsledkem používání umělé inteligence, sociálních sítí a dalších digitálních programů.
Další příčinou vnímání nekompetentních názorů lidí s vysokoškolským diplomem je chybná interpretace dat průzkumů veřejného mínění. Při standardní intepretaci třídění druhého stupně s korelačním koeficientem, analytik dochází k závěrům o preferencích lidí s vysokoškolským vzděláním pro určitou politickou stranu (např. pětikoalici).
Tento závěr by byl v pořádku, pokud by vzdělání bylo rovnoměrně rozložené v populačních ročnících. Vzhledem k tomu, že do poloviny devadesátých let vysokou školu šlo studovat 9-10 % lidí z populačního ročníku a počátkem tisíciletí to bylo 60 %, tak vysokoškolský diplom je statisticky silně závislý na věku. Příčinná proměnná je v první řadě věk, a teprve následně vzdělání. Tomuto jevu se říká falešná korelace. Pokud by chtěl analytik vyloučit tuto falešnou korelaci a zjistit vliv vzdělání na zkoumanou proměnou, musel by ze základního souboru zkonstruovat datový soubor s odpovídajícím rozložením vysokoškolského vzdělání.
(rp,prvnizpravy.cz,foto:arch.)
43-8974200277/0100
Pro platby ze zahraničí: IBANCZ5601000000438974200277
BIC / SWIFT kódKOMBCZPPXXX
BIC / SWIFT kódKOMBCZPPXXX
