Poslanec hnutí ANO a lékař Jiří Mašek se vrací k opatřením, která byla slíbena po tragické střelbě na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Kritizuje především způsob, jakým funguje propojení registrů držitelů zbraní se zdravotnickými systémy, které po události prezentoval tehdejší ministr vnitra Vít Rakušan.
Právě lepší informovanost lékařů o tom, zda jejich pacient vlastní zbrojní oprávnění, patřila podle Maška mezi hlavní sliby, které po tragédii zaznívaly.
„Jedním z hlavních slibů bylo informační propojení registru zbraní a evidence držitelů zbraní se zdravotnickými registry tak, aby praktický lékař, psychiatr, ambulantní specialista a další lékaři viděli ve svých ordinacích přímo v softwaru informaci, že jejich pacient je držitelem zbrojního oprávnění či řidičského průkazu,“ připomíná na facebooku Mašek.
Podle něj mělo jít o jednoduchý nástroj, který by lékařům umožnil rychle reagovat při změně zdravotního stavu pacienta a v odůvodněných případech upozornit Policii České republiky.
„K čemu je systém, o kterém řada lékařů ani netuší, že existuje, který je uživatelsky nepřívětivý a u něhož není jasné, jak přesně funguje?“ uvedl.
Na problém podle Maška narazili poslanci během jednání sněmovního výboru pro zdravotnictví, který se zabýval kontrolou opatření přijatých po tragické střelbě na Filozofické fakultě. Jednání se účastnili zástupci Ministerstva zdravotnictví i Ministerstva vnitra.
Právě zde podle něj vyšlo najevo, že fungování systému není takové, jak bylo veřejnosti původně prezentováno.
„Pane Rakušane, nebylo nám po tragédii slibováno něco úplně jiného? Nebylo občanům řečeno, že stát přijme účinná opatření pro větší bezpečnost?“ táže se Mašek.
Zároveň upozorňuje, že podle informací zástupců Ministerstva vnitra a Policejního prezidia si mohou lékaři informace o držení zbrojního oprávnění ověřovat například telefonicky prostřednictvím linky 158. Takový postup však nepovažuje za systémové řešení.
Mašek tvrdí, že cílem je zajistit skutečné informační propojení, které lékařům potřebné údaje zobrazí přímo při práci s pacientem.
„Po tragédii na Filozofické fakultě měla přijít změna. Skutečná změna,“ uzavírá svůj komentář.
Moje první redakční poznámka: tady bych šel ještě více po konkrétním slibu a méně po politice. To je totiž nejsilnější část příspěvku. Čtenáře bude zajímat hlavně otázka: „Bylo něco slíbeno po tragédii a funguje to dnes ano, nebo ne?“ To je mnohem silnější linka než samotný spor Mašek versus Rakušan.









