Podezření, že se Armáda České republiky mohla v rámci svých aktivit dotýkat samotného volebního procesu, vyvolalo v posledních dnech nebývalý politický rozruch. Poslanec hnutí ANO a člen sněmovního výboru pro obranu Pavel Růžička svolal mimořádné jednání, na němž požaduje vysvětlení od náčelníka Generálního štábu Karla Řehky i ministryně obrany Jany Černochové. V jádru sporu stojí dokument s názvem „Volby 2025“, který měl vzniknout v prostředí vojenských informačních a kybernetických sil.
Růžička tvrdí, že dokument, jehož existenci považuje za nespornou, naznačuje snahu armády monitorovat politické prostředí a vnášet se do předvolebních procesů.
„Armáda se nemůže stát PR oddělením vládního hnutí STAN. Potřebujeme silnou a apolitickou armádu, ne tu, která se ocitá pod pantoflem vlády,“ prohlásil. Podle něj se v dokumentu objevují pasáže, které mohou vyvolávat dojem, že vojáci připravovali scénáře zásahu do veřejné debaty, a to i pod falešnými identitami.
Situace se však vyostřila poté, co média upozornila, že některé detaily cvičení působí spíše jako konkrétní sledování domácí politické scény. Část veřejnosti i opoziční politici proto začali klást otázky, zda armáda překračuje svou ústavní roli. Zatímco příznivci vlády mluví o účelové interpretaci a proruské propagandě, opozice volá po maximální transparentnosti a kontrole.
Růžička zároveň upozornil, že ani trestní oznámení, které měl na něj náčelník Řehka podat, ho neodradí od další kontroly armádních aktivit.
„Pokud generál sahá k takovým krokům, pak je zjevné, že se snaží umlčet kritiku. To je nepřijatelné. Armáda musí zůstat pod civilní kontrolou, a proto budeme vyžadovat odpovědi,“ řekl poslanec.
Aféra kolem „Voleb 2025“ tak zůstává otevřená a rozdmýchává zásadní otázku: Kde přesně končí hranice legitimního vojenského výcviku a kde začíná nepřípustné vměšování do demokratických procesů? Odpověď by měla zaznít v následujících dnech, ať už na půdě sněmovny, nebo prostřednictvím veřejného vysvětlení vedení armády.