Polsko zažilo 10. června 2025 průlomový právní i politický moment. Ústavní tribunál, nejvyšší soudní orgán pro posuzování souladu zákonů a mezinárodních závazků s ústavou, rozhodl, že části Zelené dohody pro Evropu (Green Deal) a souvisejících klimatických politik Evropské unie jsou v rozporu s polskou ústavou. Verdikt se okamžitě stal symbolem odporu proti stále sílící centralizaci moci v Bruselu.
Ústavní tribunál ve sporu označeném jako K 10/24 konstatoval, že EU překročila pravomoci, které jí byly svěřeny v zakládacích smlouvách, neoprávněně diktuje členským státům, jaké energetické zdroje mají využívat a v neposlední řadě nemá právo rozhodovat o daních a poplatcích zatěžujících konkrétní energetické sektory bez výslovného souhlasu národních parlamentů.
Tribunál zároveň upozornil, že Evropský systém obchodování s emisemi (ETS) i jeho rozšíření do domácností v rámci ETS2 představují zásah do základních práv občanů a fiskální svrchovanosti státu.
„Evropská unie nemá oprávnění ukládat členským státům, jaké energetické zdroje mohou používat, ani jaké fiskální zatížení na ně uvalí,“ shrnul soud.
Rozhodnutí přivítali především konzervativní a suverenistické kruhy. Poslanec PiS Sebastian Kaleta označil rozsudek za potenciálně „největší ekonomickou úlevu v novodobé historii“, protože může „ušetřit stovky miliard zlotých“. Jeho stranický kolega Michał Wójcik šel ještě dál a jednoduše prohlásil, že „Green Deal je odpad!“
Naopak současná vláda premiéra Donalda Tuska rozhodnutí odmítá uznat. Tvrdí, že několik soudců bylo jmenováno nelegitimně bývalou vládou PiS, a proto rozsudek nechce publikovat, čímž fakticky znemožňuje jeho vstup v platnost.
Přichází prezident Nawrocki. Změna kurzu?
Klíčovou roli může sehrát nový prezident Karol Nawrocki, který do úřadu nastoupí v srpnu. Kandidát podpořený PiS se již nechal slyšet, že podpoří plnou revizi Green Dealu, uspořádá referendum o jeho vypovězení, garantuje zlevnění elektřiny až o 33 %, a to právě díky rozhodnutí Ústavního tribunálu, a především zachová uhlí jako páteřní zdroj energie pro Polsko, zejména pro vytápění domácností.
Podle Nawrockiho je Green Deal „úderem proti chudým a pracujícím lidem“ a tvrdí, že klimatická agenda „nesmí sloužit jako nástroj k podmanění národních států.“
Polský verdikt přichází v době, kdy stále více evropských států zpochybňuje klimatickou politiku EU.
Maďarsko odolává tlaku na ukončení levných dodávek plynu z Ruska a pokračuje ve vlastním modelu nízkých regulovaných cen pro domácnosti. Soudní dvůr EU už v roce 2020 potvrdil, že Budapešť jedná v mezích práva. Itálie, Španělsko a Francie čelí vlně odporu kvůli zvyšujícím se cenám paliv, energií a emisním povolenkám.
Psali jsme:
Kritizované rozšíření ETS2 má od roku 2027 zatížit běžné občany a zdraží topení plynem, pohonné hmoty a obecné náklady na energie.
Odpůrci argumentují, že klimatická politika Bruselu funguje jako skrytá daňová reforma, která je však uvalována bez demokratického mandátu.
Co to znamená pro Evropu a pro Česko?
Rozhodnutí polského ústavního soudu je precedentem. Pokud by se podobný model přehodnocování pravomocí EU uplatnil i jinde, může dojít ke skutečné proměně vztahu mezi národními státy a evropskými institucemi.
Pro Českou republiku, která čelí vlastním výzvám v oblasti cen energií, udržení uhlí a tlaku na dekarbonizaci, se zde otevírá prostor k debatě: Máme se nechat vést klimatickou politikou, kterou diktují úředníci v Bruselu, nebo ji tvořit podle vlastních potřeb a možností?
Odpověď možná už visí ve vzduchu. A jak ukázalo Polsko, není nutné se bát říct Bruselu „ne“.
(Kyncl, Reuters, europeanconservative, foto: zai)
