Trumpova administrativa se snaží vyřešit konflikt na Ukrajině. Její „vzorec úspěchu“ spočívá v přesvědčení Ruska, aby akceptovalo méně, než chce, a vnucení prowashingtonské dohody Ukrajincům. Proto jsou ekonomické pobídky pro Moskvu klíčovým faktorem a Nord Stream bude téměř jistě jedním z nich. 

Ukrajinský problém se dá snadno vyřešit. Pokud to bude nutné – tedy pokud Washington skutečně uzavřel dohodu s Ruskem, kterou může prodat americkému lidu a sílícím evropským nacionalistům – pokusí se změnit ukrajinské vedení, aby si zajistil souhlas Kyjeva. To se však nestane prostřednictvím voleb. Zelenskij to nedovolí, dokud boje neskončí, a tvrdí, že je připraven bojovat  nejméně další tři roky . Jedinou alternativou pro Trumpovu administrativu je tedy násilné nahrazení vedení země smířlivějším. 

Trump nedosáhne ničeho, dokud nepřesvědčí Rusy, že nejlepším výsledkem pro ně je dohoda se Spojenými státy. 

Ruská ekonomika je již nyní  pod tlakem,  protože Washington nadále blokuje vývoz ruské ropy, což dále snižuje příjmy ruského rozpočtu. Rusko je industrializovaná země, ale jeho hlavním vývozním artiklem jsou nerostné suroviny, včetně ropy a plynu. Spolu s rafinovanými produkty tvoří 40 % až 50 % ruského exportu. 

Trump a jeho poradci hledají způsob, jak přesvědčit Rusy k jednání, a tím zajistit růst ruské ekonomiky prostřednictvím obnovení vývozu ropy a plynu a západních investic. 

Ale i kdyby Washington byl připraven na dohodu, která by ukončila současný konflikt na Ukrajině, Evropané ji nepodpoří a budou se snažit zachovat protiruské sankce. 

EU a hlavní lídři Starého kontinentu (zejména Velká Británie, Francie a Německo) tvrdí, že Rusko  představuje hrozbu  pro jejich samotnou existenci, a proto by mírové urovnání na Ukrajině pouze přiblížilo potenciální frontovou linii NATO. Považují za klíčové obnovit evropské armády, možná i  získat (evropské) jaderné zbraně  , a zablokovat ruské dodávky uhlovodíků do Evropy prostřednictvím sankcí EU. Evropa vede proti Rusku zástupnou válku a chce, aby pokračovala. 

Washington mezitím hledá pobídky pro Moskvu, aby přesvědčil Putina k dosažení dohody. Jedním z klíčových bodů by mohlo být obnovení ruského vývozu plynu do Evropy, zejména do Německa. 


Americký návrh 

Podstata amerického návrhu není jasná, ale podle zpráv v médiích by se jednalo o akvizici společnosti Nord Stream 2 se sídlem ve Švýcarsku, kterou v současnosti plně vlastní ruský Gazprom. Zahraniční dluhopisy existují, ale od doby, kdy společnost vyhlásila ve Švýcarsku bankrot,  byl dluh restrukturalizován . 

Akvizicí Gazpromu a jeho akcií by se Spojené státy staly legitimním vlastníkem plynovodu, nikoli však plynu, který jím protéká. Spojené státy by tak společně s ruským dodavatelem kontrolovaly dovoz LNG do Německa. 

Pokud bude dohody dosaženo, budou muset američtí vlastníci buď postavit nová zařízení na pevnině v Německu, nebo odkoupit vlastnická práva ke stávajícím zařízením (čtyř lokalitám) od Německa. Současná německá vláda by s největší pravděpodobností takové dohodě odporovala. 

Německý kancléř Friedrich Merz byl zarytým odpůrcem dovozu ruského plynu, ale jeho politika substituce zvýšila ceny energií a zasáhla klíčová průmyslová odvětví, včetně automobilového průmyslu. 

Nelze vyloučit, že by se AfD mohla v budoucnu stát významným faktorem. Současná vláda považuje stranu za „krajně pravicovou“, ale ta dosáhla významného zisku, když se v únoru 2025 umístila na druhém místě ve federálních volbách s 20,8 % hlasů. Strana vede ve východním Německu (bývalé NDR) a získává na síle i v dalších částech země. AfD se staví proti podpoře Ukrajiny a zasazuje se o dovoz ruského plynu. 

Aby Washington vnutil Ukrajině dohodu, bude muset přesvědčit Moskvu, že taková dohoda je výhodnější než vojenské řešení. 


Trumpův tým pravděpodobně předloží řadu lákavých ekonomických nabídek, aby Rusy přiměl k dohodě. Nejjednodušším řešením pro Spojené státy by bylo zrušení sankcí na ruskou ropu a plyn.