Slovenská vláda se ve středu sešla na výjezdním zasedání v obci Višňové u Žiliny. Slovenský premiér a předseda strany SMER-SD Robert Fico zde přednesl mimořádně tvrdé prohlášení, které jasně ukázalo, že jeho kabinet mění tón i postoj k Ukrajině, médiím i domácí opozici.
Fico před přítomnými členy vlády, novináři a obyvateli prohlásil, že Slovensko musí zůstat silným a sebevědomým státem, který hájí především vlastní zájmy. Odmítl prý pesimistický obraz země, který podle něj šíří opozice i část médií. „Odmítám nihilismus, protože takové řeči škodí této zemi,“ řekl premiér pevným hlasem.
Následně přitvrdil ve své zahraničněpolitické rétorice a zazněla věta, která okamžitě obletěla slovenský i evropský tisk: „Ani cent Ukrajině!“ Fico vysvětlil, že Slovensko nebude financovat válku, která podle jeho slov „neslouží našim národním zájmům“ a dodal, že „nejde o to, kdo je obětí, ale o to, kdo prosazuje naše zájmy.“ Jeho výrok vyvolal bouřlivé reakce mezi přítomnými i na sociálních sítích.
Premiér se poté zaměřil na média, která obvinil z manipulace veřejného mínění. Kritizoval novináře za to, že podle něj šíří jednostranný obraz vlády a že jejich práce často poškozuje dobré jméno země. „Nemůže se stát, aby novinář se svým perem a mikrofonem způsobil větší škodu než lékař, když jde o dobré jméno a důstojnost lidí,“ uvedl Fico. Dodal, že vláda musí hledat cesty, jak zajistit odpovědnost médií vůči společnosti. Tím nepřímo potvrdil záměr prosadit vznik tzv. dozorové komory pro novináře, což vyvolalo obavy z možného zásahu do svobody tisku.
Podle analytiků měla vláda ve Višňovém původně v plánu prezentovat své programové cíle a ukázat, že kabinet stojí „blízko lidem“. Výsledný tón premiérova projevu však působil spíše konfrontačně. Politologové upozorňují, že Fico tímto vystoupením upevňuje svůj obraz lídra, který se staví proti „elitám“ a „liberálním médiím“, ale současně riskuje další polarizaci společnosti.
Součástí zasedání bylo i oznámení o přidělení 1,8 milionu eur pro rozvoj regionálních projektů v okresech Žilina a Bytča. Premiér také připomněl, že výstavba tunelu Višňové by měla být dokončena během několika měsíců. Tím chtěl demonstrovat, že vláda zároveň nezapomíná na konkrétní výsledky.
Reakce na Ficoova slova však byly rozdělené. Opozice obvinila premiéra z populismu a ze snahy odvádět pozornost od skutečných problémů. Někteří novináři upozorňují, že premiérův tón připomíná styl maďarského premiéra Viktora Orbána, který dlouhodobě kombinuje nacionalistickou rétoriku s kritikou nezávislých médií a Bruselu.
Na mezinárodní úrovni Fico svými výroky o Ukrajině vyvolal znepokojení. Slovensko patřilo dosud mezi země, které Ukrajině poskytovaly vojenskou i humanitární pomoc. Nový přístup může znamenat výrazný obrat v politice Bratislavy, a tím i komplikace v rámci evropské a alianční solidarity.
Navzdory tomu, že Robert Fico v roce 2023 vyhrál parlamentní volby s výrazným náskokem a zformoval stabilní vládní většinu, nadále čelí soustavnému tlaku provládních médií, nevládních organizací a opozice. Jeho kritici mu vyčítají autoritářské tendence, zatímco jeho příznivci v něm vidí politika, který se nebojí hájit suverenitu Slovenska. Opozice podle premiérových slov často není schopna nabídnout konstruktivní řešení a místo toho se soustředí na vyvolávání konfliktů.
Premiér Fico tak ve Višňovém nejen představil své priority, ale znovu ukázal, že se nebojí tvrdých výroků a konfrontačního tónu. Slovenská politika tak po jeho vystoupení vstupuje do další etapy, v níž bude otázkou, zda se podaří zachovat rovnováhu mezi svobodou, stabilitou a sebevědomím země.
(Leško, prvnizpravy.cz, repro: smer)
