Prodej kratomu a konopných produktů v historickém centru Prahy se stal symbolem toho, jak obtížně stát reaguje na rychle se měnící trh s psychoaktivními látkami. Je dobře, že se vláda tématem zabývá a že jej otevřeně řeší i premiér a prezident. Přesto je zřejmé, že samotné politické prohlášení nestačí.

Platí nový zákon o psychomodulačních látkách s nižšími riziky, který umožňuje za přísných podmínek legální prodej dospělým. Zatím se týká pouze kratomu a jeho extraktu. Smyslem bylo dostat tyto látky z neregulovaného prostředí do kontrolovaného režimu a omezit situaci, kdy se prodávaly jako sběratelské předměty bez jakékoli odpovědnosti. Praxe však ukazuje, že šedá zóna přetrvává a že pouhý zákaz či přeřazení na seznam zakázaných látek problém automaticky neřeší, protože výrobci dokážou rychle reagovat chemickými obměnami.


Když se podíváme na data o mladé populaci, je důvod k ještě větší opatrnosti. Podle mezinárodní studie ESPAD má v České republice přibližně devatenáct procent patnácti až šestnáctiletých zkušenost s užitím konopí v posledním roce, zatímco evropský průměr se pohybuje kolem dvanácti procent. Přibližně osm procent českých adolescentů uvádí užití konopí v posledním měsíci. Česká republika tak v evropském srovnání dlouhodobě patří mezi země s nadprůměrnou zkušeností mladých lidí s touto látkou. U kratomu se podle národních údajů pohybuje zkušenost mezi dospívajícími kolem čtyř procent alespoň jednou v životě a část z nich uvádí i opakované užití během posledního roku. V kontextu těchto čísel nelze situaci zlehčovat, protože právě dostupnost a společenská tolerance mohou hrát významnou roli v tom, jak snadno se k látkám dostanou i nezletilí.

Experti očekávají, že při důsledném postupu státní správy může být situace stabilizována zhruba do roka. Podmínkou je však systematická kontrola večerek a specializovaných obchodů a jasné vymezení toho, co je legální a co již představuje neoprávněný prodej. Pokud stát rezignuje na důsledné vymáhání vlastních pravidel, zůstane regulace jen na papíře.

Diskuse o konopných produktech je ještě složitější. Částečná legalizace držení pro dospělé existuje, zároveň se však otevřeně mluví o šedé zóně, která je podle odborníků rozsáhlá. Návrhy na vznik konopných klubů či regulovaný trh mají ambici přesunout poptávku do legálního a kontrolovaného prostředí. Zároveň však vyžadují jasná pravidla, aby se záměr neproměnil v další obtížně kontrolovatelný segment.


Současné rozdělení kompetencí u kratomu připomíná i systém kontroly potravin, kde se pravomoci dělí mezi několik institucí. Právě zkušenosti z oblasti bezpečnosti potravin však ukazují, že ani víceúrovňový dohled sám o sobě nezaručuje bezchybný výsledek. Případy kontaminovaného dětského mléka v minulosti otevřely otázku, zda je tok informací mezi jednotlivými kontrolními orgány dostatečně rychlý a zda je odpovědnost nastavena dostatečně jednoznačně. Pokud v citlivé oblasti výživy kojenců vzniknou pochybnosti o koordinaci, je na místě zvýšená obezřetnost i u regulace psychoaktivních látek.

V případě kratomu a dalších psychomodulačních látek se licencování nachází u Ministerstva zdravotnictví, zatímco kontrolu trhu provádí především Státní zemědělská a potravinářská inspekce a částečně i Česká obchodní inspekce. Tato rozdělená odpovědnost může být funkční pouze tehdy, pokud je provázena jasnou koordinací, sdílením dat a rychlou reakcí na porušení pravidel. Pokud by mezi těmito orgány vznikaly prodlevy nebo nejasnosti v kompetencích, mohl by se systém stát méně účinným. Debata o tom, zda by neměl existovat silnější centrální řídicí rámec nebo jasně definovaný koordinační mechanismus, proto není samoúčelná, ale vychází ze zkušeností i z jiných regulovaných oblastí.