V české politice se opět rozjíždí sezóna slibů. Předvolební rétorika nabírá obrátky a voliči jsou zahlceni nabídkami, které znějí lákavě, ale postrádají reálný základ. Podle politologa Lukáše Jelínka, který vystoupil v pořadu „Jak to vidí…“ na Českém rozhlasu, jde o klasické příklady slibů typu „holub na střeše“, tedy líbivých vizí, které ve skutečnosti nikdo neplánuje naplnit. Vládní strany i opozice přicházejí s návrhy, které mají spíše nalákat voliče než reflektovat skutečné možnosti státního rozpočtu či legislativní reality.

Symbolickým příkladem je slib ministra práce Mariana Jurečky zvýšit platy státních zaměstnanců o 13 procent. Ačkoliv to zní atraktivně, samotné rozhodnutí a jeho provedení zřejmě zůstane na bedrech příští vlády. Jelínek v pořadu upozornil, že jde o přehazování odpovědnosti, kdy nynější kabinet nabízí „koláče, které má upéct někdo jiný“. Tento postup podle něj není ničím novým, ale v kombinaci s rozpočtovou nejistotou a inflací působí obzvláště nezodpovědně.

Kritika směřuje i k celkovému stylu komunikace současných politiků. Místo konkrétních kroků nebo dlouhodobé strategie slýcháme obecné sliby a finančně nerealistické návrhy. Strany se tak spíše předhánějí ve vytváření dojmů, než aby nabízely proveditelné řešení klíčových problémů jako je zdravotnictví, školství nebo důchodový systém.

„Předvolební doba snese všechno,“ říká Jelínek, ale dodává, že právě to je důvodem, proč by měli být voliči obezřetní.

Psali jsme: Slovní manipulace genocidy. Jak jazyk legitimizuje masakr v Gaze

Politická sezóna slibů je v plném proudu, ale otázkou zůstává, kdo nakonec zaplatí účet. Mnohé návrhy znějí dobře, dokud si neuvědomíme, že jejich realizace bude záviset na budoucím rozpočtu, nové vládní koalici a hospodářském vývoji. A právě zde se často ukáže, že slibovaný holub zůstane navždy vysoko na střeše.

(Pilař, prvnizpravy.cz, repro: čro)