Předvolební debata České televize na téma justice nabídla ostrý střet názorů i vzácné momenty shody. Zástupci osmi stran se dotkli aktuálních soudních kauz, nové trestní novely i otázky, jak obnovit důvěru veřejnosti v právní stát. V diskusi se střetly zejména postoje k tzv. „nepřiznaným koalicím“, vleklým soudním řízením i úloze politiků při komentování citlivých kauz.
Jedním z ústředních bodů debaty se stala právě otázka takzvaných nepřiznaných koalic, kterou se rozhodl přednostně řešit Ústavní soud. Eva Decroix (SPOLU/ODS) uvedla, že pro důvěru občanů by bylo žádoucí, aby soud rozhodl ještě před volbami. „Bylo by dobré, kdyby se to stihlo, aby voliči měli jasno,“ uvedla Decroix. Naopak Jana Turoňová (Stačilo!) odmítla, že by se jednalo o porušení zákona, a spor označila za přehnaně medializovaný. Podobně i Zdeněk Koudelka (SPD) tvrdil, že problém je spíše uměle vyvolaný než skutečný.
Většina účastníků se shodla, že délka soudních řízení je zásadním problémem české justice. Jakub Michálek (Piráti) k tomu poznamenal, že kKdyž se lidé domáhají spravedlnosti deset let, přestávají věřit v právní stát.“ Podle Karla Dvořáka (STAN) by řešením mohla být větší specializace soudů a digitalizace procesů.
Významnou část diskuse zabrala i novela trestního zákoníku, která má vstoupit v platnost od ledna 2026. Nově zavádí například trestný čin „neoprávněné činnosti pro cizí moc“. Někteří účastníci se obávali, že příliš obecná formulace by mohla vést k výkladovým sporům či zneužití. Naopak Malá novelu hájila s tím, že jde o důležitý krok k ochraně bezpečnosti státu. Kritiku vzbudila i plánovaná dekriminalizace některých činů, například v oblasti neplacení výživného. Renata Vesecká (Motoristé sobě) varovala, že to může posílit pocit beztrestnosti u části populace.
Debata tak ukázala, že i když se strany liší v pohledu na konkrétní kroky a kauzy, spojuje je alespoň jedno: vědomí, že bez důvěry občanů v právní stát ztrácí česká demokracie pevný základ. To, jak jednotlivé návrhy a postoje dopadnou v praxi, bude záležet nejen na výsledku voleb, ale i na ochotě politiků prosazovat změny s ohledem na dlouhodobý veřejný zájem.