Indie a Pákistán, dvě regionální mocnosti s jaderným arzenálem a dlouhou historií sporů o oblast Kašmíru, uzavřely 10. května 2025 plnohodnotné a okamžité příměří. Dohoda přišla po čtyřech dnech prudké eskalace, během níž došlo k výměně raketových a dronových útoků, stovkám obětí a rostoucím obavám z rozsáhlého ozbrojeného konfliktu. Zlom přinesla nečekaná, ale účinná americká diplomatická intervence.

Zápalným bodem byla brutální exploze 22. dubna v Pahalgamu, oblasti indického Kašmíru, při níž zahynulo 28 hinduistických poutníků. Indie z útoku obvinila islamistickou skupinu The Resistance Front, údajně napojenou na pákistánskou organizaci Lashkar-e-Taiba, která je v Indii považována za teroristickou.

V reakci na útok spustila indická armáda Operaci Sindoor, během níž provedla raketové údery a letecké nálety na devět cílů v pákistánské provincii Pandžáb a v pákistánském Kašmíru, informoval The Telegraph.

Pákistán reagoval vojensky vlastním protiúderem, Operací Bunyan al-Marsus, v jejímž rámci nasadil drony a balistické rakety proti třem indickým leteckým základnám v Džammú a Paňdžábu. Podle vyjádření pákistánského ministra obrany „byla Indie varována a její agrese nebude ponechána bez odpovědi,“ uvedla agentura Reuters.
Obě strany se navzájem obvinily z cíleného ostřelování civilních objektů včetně nemocnic, škol a obytných domů. Z místa byly hlášeny desítky civilních obětí a rozsáhlé škody na infrastruktuře. V indickém Kašmíru vypukly protiindické demonstrace, zatímco v pákistánském Pindi lidé skandovali slogany proti „imperialistické agresi“.

Během rychle se zhoršující situace zasáhl americký prezident Donald Trump, který vstoupil do přímého kontaktu s indickým premiérem Narendrou Modim i pákistánským premiérem Shehbazem Sharifem. Do zprostředkování se aktivně zapojil i americký ministr zahraničí Marco Rubio a viceprezident J.D. Vance.

„Po dlouhé noci jednání zprostředkovaných Spojenými státy s potěšením oznamuji, že Indie a Pákistán se dohodly na PLNÉM A OKAMŽITÉM PŘÍMĚŘÍ. Gratuluji oběma zemím k použití zdravého rozumu a velké inteligence,“ oznámil na své síti Truth Social Donald Trump. 

Tento krok okamžitě podpořil i americký Pentagon a OSN, které přislíbily technickou pomoc s deeskalací.

V odpoledních hodinách bylo příměří oficiálně potvrzeno oběma vládami. Pákistánský ministr zahraničí Ishaq Dar uvedl na síti X, že „Pákistán a Indie se dohodly na okamžitém příměří. Pákistán vždy usiloval o mír a bezpečnost v regionu, aniž by ohrozil svou suverenitu a územní integritu!“


Příměří vstoupilo v platnost v 17:00 místního času, přesto byly krátce nato zaznamenány výbuchy a přestřelky v okolí měst Srinagar a Jammu, což vyvolává pochybnosti o jeho trvalosti.

Co bude dál?

Zatímco diplomatický zásah USA a následné příměří zabránily bezprostřednímu jadernému ohrožení, kořen problému, tedy spor o Kašmír, zůstává nevyřešený. Kašmír je nejvýbušnějším bodem indicko-pákistánských vztahů od roku 1947 a už mnohokrát stál na prahu války.

Zatímco Trump označil výsledek za „historický“, někteří analytici poukazují na to, že příměří je pouze dočasné uvolnění tlaku, a bez skutečného řešení otázky autonomie Kašmíru se může násilí kdykoli vrátit.