Ruské ozbrojené síly v posledních týdnech zesílily své operace podél celé východní a severovýchodní fronty. Podle údajů ukrajinské analytické skupiny Deep State, publikovaných deníkem The Moscow Times, provedla ruská armáda v květnu průměrně 184 útoků denně, což znamená 19% nárůst oproti dubnu. Zaznamenány byly postupy u měst Pokrovsk, Siversk a dále severně od Bachmutu, kde se ruské jednotky pokoušejí obklíčit ukrajinské síly.
Zvláštní pozornost vyvolává oblast Sumy na severu, kde se podle ukrajinského velení soustředilo více než 50 000 ruských vojáků. Tyto informace potvrzuje i zpravodajský server The Kyiv Independent, podle nějž se Moskva připravuje na „omezenou invazi“ s cílem vytvořit nárazníkovou zónu podél hranice, čímž by zabránila ukrajinským útokům na Belgorodskou oblast.
Na ruské vojenské aktivity reagovala Ukrajina 1. června masivním útokem bezpilotních prostředků, označeným jako „Operace Pavučina“. Podle Institutu pro studium války (ISW) zamířilo 117 ukrajinských dronů na pět ruských leteckých základen. Útok vedl k poškození nebo zničení až 41 letadel včetně strategických bombardérů Tu-95MS a Tu-22M3.
Zásahy byly potvrzeny na základnách v Murmanské, Saratovské a Irkutské oblasti. Institut pro studium války (ISW) ve své zprávě upozorňuje, že „tato akce znamená bezprecedentní úder do schopnosti Ruska vést hluboké údery proti ukrajinské infrastruktuře“.
Ještě zásadnější než samotné vojenské operace je změna ruské jaderné doktríny. Jak informovala agentura Reuters, zástupce tajemníka Rady bezpečnosti Ruské federace Alexej Ševcov uvedl, že Rusko má „plné právo“ použít jaderné zbraně i v případě konvenční agrese, která by ohrozila existenci státu, a to i tehdy, pokud protivník není jadernou mocností, ale jedná na příkaz státu, který jadernými zbraněmi disponuje.
Tato revize rozšiřuje předchozí doktrínu z roku 2020 a signalizuje, že Moskva je připravena uvažovat o nasazení taktických jaderných zbraní ve válce na Ukrajině, zejména pokud by cítila přímé ohrožení Krymu nebo jiných anektovaných území.
Na novou jadernou rétoriku z Moskvy reagovala americká politická scéna ostrými prohlášeními. Po jednáních v Kyjevě a Paříži označili američtí senátoři Lindsey Graham a Richard Blumenthal prezidenta Putina za „vůdce, který se připravuje na další fázi války“. Uvedli, že USA musí posílit vojenskou pomoc Ukrajině, včetně dodávek raket dlouhého doletu a systémů protivzdušné obrany, uvedl server Politico.
Zároveň však pokračují přímá jednání mezi ukrajinskou a ruskou delegací v Istanbulu. Podle deníku The Washington Post došlo 2. června k výměně dokumentů o výměně zajatců a repatriaci těl padlých, avšak žádný průlom v otázkách příměří nebo stažení ruských sil zatím nenastal.
Psali jsme:
Současná eskalace ukazuje, že ruská strategie směřuje k prodloužené, vyčerpávající válce, přičemž nevylučuje žádný prostředek, včetně jaderného. Ukrajinská ofenzivní reakce ukazuje na vysokou technologickou úroveň a západní podporu, avšak také na hluboké vyčerpání zdrojů. Mírová jednání zatím zůstávají spíše symbolickým gestem než reálnou cestou k ukončení války.
V této atmosféře hrozí, že jakákoli chyba nebo špatně interpretovaný krok může spustit spirálu, z níž nebude návratu.
Zdroje: The Washington Post, ISW; The Kyiv Independent; The Moscow Times; Reuters; Politico
(Chmelík, prvnizpravy.cz, foto: zai)
