Vládní koalice ANO, SPD a Motoristů se podle poslance a předsedy strany PRO Jindřicha Rajchla dohodla na dvou významných změnách trestního zákoníku. První má zrušit trestný čin neoprávněné činnosti pro cizí moc, druhá omezit trestnost některých veřejných výroků o genocidiu a dalších závažných zločinech. Rajchl, který byl do Poslanecké sněmovny zvolen za SPD, oznámil, že koaliční rada jeho návrh přijala. Obě změny označuje za zásadní krok k ochraně svobody projevu a odstranění možnosti trestně postihovat politicky nepohodlné názory.

„Dnes mám to potěšení vám oznámit velkou věc, kterou jsem avizoval již ve svém nedělním živém vysílání. Koaliční rada akceptovala můj návrh na novelizaci trestního zákoníku, jež umožní návrat plné svobody slova a názoru do České republiky,“ napsal na sociálních sítích Rajchl. O koaliční shodě hovořil také na úterní tiskové konferenci SPD. Zatím však jde o oznámenou politickou dohodu, nikoli o schválenou novelu. K případné změně zákona bude nutné projít legislativním procesem.

První z navrhovaných změn se týká § 318a, který byl do trestního zákoníku zaveden v roce 2025 za vlády Petra Fialy v rámci legislativního balíčku označovaného jako Lex Ukrajina VII. Ustanovení postihuje zákonem vymezenou neoprávněnou činnost pro cizí moc, která směřuje například k ohrožení bezpečnosti, svrchovanosti nebo obrany České republiky. V základní skutkové podstatě za ni hrozí jeden až pět let vězení, v závažnějších případech jsou sazby vyšší.


Široké vymezení trestného činu vyvolávalo spory už při jeho přijímání. Odpůrci varovali před nejasnými hranicemi trestní odpovědnosti, zastánci zdůrazňovali potřebu účinněji postihovat nepřátelské aktivity ve prospěch zahraničních mocností. V únoru 2026 se ustanovením zabýval Ústavní soud, který zamítl návrh skupiny 24 senátorů na jeho zrušení. Připustil, že některé části paragrafu jsou formulovány poměrně široce, současně však dospěl k závěru, že je lze vykládat v souladu s ústavním pořádkem. Za podstatné považoval zejména prokázání zvláštního úmyslu pachatele a jeho jednání pro cizí moc.

Zrušení paragrafu by znamenalo výraznější zásah, než jaký dříve prosazoval ministr spravedlnosti Jeroným Tejc. Ten podle svých předchozích vyjádření upřednostňoval jeho zpřesnění. Ustanovení už bylo použito také v trestním řízení týkajícím se podezření z činnosti ve prospěch čínské zpravodajské služby. Dosavadní právní úprava tak vyvolává nejen spor o hranice trestní odpovědnosti, ale také otázku, jakými prostředky má stát čelit nepřátelskému působení zahraničních mocností.

Druhá část Rajchlem oznámené novely míří na § 405 trestního zákoníku, který postihuje veřejné popírání, zpochybňování, schvalování nebo ospravedlňování zákonem vymezených genocid, zločinů proti lidskosti, válečných zločinů a zločinů proti míru. Za takové jednání může v základní skutkové podstatě hrozit šest měsíců až tři roky vězení. Rajchl chce podle svého vyjádření pravidla změnit tak, aby byl postih možný pouze při podněcování nenávisti nebo násilí proti jednotlivci či skupině osob.


„Právě tento paragraf je zneužíván ke kriminalizaci Martiny Bednářové za její výklad o kritickém myšlení pro své žáky, Vladimíra Kapala, Josefa Skály a Juraje Šifrina za debatu o tom, jestli masakr v Katyni spáchali němečtí nacisté či ruská NKVD a nejnověji Radima Panenku za jeho příspěvek k úmrtí srbského generála Ratka Mladiče. Na jeho základě jsou trestně stíháni i lidé, kteří projevují odlišný názor na konflikt na Ukrajině a teoreticky by mohli být stíháni i lidé, kteří podporují akce Izraele v Gaze či vojenskou operaci USA v Íránu,“ uvedl Rajchl.

Katyňská kauza skončila pravomocnými odsuzujícími rozsudky. Josef Skála a další obžalovaní byli potrestáni za veřejné zpochybňování odpovědnosti Sovětského svazu za vraždy polských zajatců. Odpovědnost sovětské NKVD za katyňský masakr je historicky doložená. Rajchlem zmiňovaný Juraj Šifrin vystupoval pod pseudonymem Jiří Šifrín, jeho občanským jménem je Juraj Václavík. Jednotlivé případy, které Rajchl spojuje s § 405, se však liší okolnostmi i procesním stavem. U Radima Panenky není z dostupných podkladů jednoznačně potvrzeno, zda a v jaké fázi se případné trestní řízení nachází.


„Nově však bude takový skutek trestný pouze tehdy, pokud bude podněcovat nenávist či násilí proti jednotlivci či skupině osob. Což je správně. Slova či psaný text jsou společensky nebezpečná pouze tehdy, pokud mají potenciál vyvolat vlnu nenávisti či násilí, nikoliv tehdy, kdy se pouze odchylují od oficiálního narativu,“ napsal předseda PRO.

Přesné právní důsledky navrhované změny bude možné posoudit až podle jejího konkrétního legislativního znění. Samotná koaliční shoda navíc nezaručuje, že Parlament obě úpravy přijme v oznámené podobě.

Rajchl svůj návrh spojuje s přesvědčením, že demokratický stát musí snášet i názory, které většina společnosti odmítá nebo považuje za nesprávné.

„Demokracie je založená na tom, že musí být schopna tolerovat různorodost názorů na jakoukoliv aktuální či historickou událost. Pokud jiné názory perzekvuje a kriminalizuje jen proto, že se odchylují od názoru oficiálního, pak už se nejedná o demokracii, nýbrž o totalitu. Aneb demokracie nemá sloužit k prosazování názoru většiny, nýbrž k ochraně názorů menšiny,“ uvedl Rajchl.

„A k prosazení tohoto principu jsme dnes udělali důležitý krok. Jsem velmi rád, že jsem mohl tento předvolební slib splnit, že tímto krokem znemožníme kriminalizaci nepohodlných názorů a že se do naší země znovu navrátí svoboda slova bez hrozby jejího trestněprávního postihu,“ uzavřel Jindřich Rajchl.