Jednání prezidentů Spojených států, Ruska a Číny Donalda Trumpa, Vladimira Putina a Si Ťin-pchinga v čínském Šen-čenu vyvolalo podle poslance a předsedy strany PRO Jindřicha Rajchla v Evropě obavy z nového rozdělení světa na sféry vlivu. Rajchl na svém Facebooku reagoval na varování před další Jaltou a na otázku, proč evropské státy u jednacího stolu chybějí. Příčinu nehledá v rozhodnutí světových velmocí, ale v politice samotné Evropy, která podle něj během posledních desetiletí promarnila své hospodářské i mocenské postavení.
„Ve všech našich médiích se dočítám, jak je pro Evropu nebezpečný summit Trump-Putin-Si, jenž se právě koná v Šen-čenu. Že nám hrozí druhá Jalta a že bychom nové rozdělení světa do vlivových sfér těchto tří mocností neměli připustit. Nářek je to dojemný, nicméně zcela zbytečný. Mnohem užitečnější by bylo se zamyslet nad tím, proč už na Evropu nezbylo u stolu, kde se hraje Liga mistrů žádné volné místo,“ napsal Rajchl.
V jeho hodnocení se ztráta evropského vlivu neoddělitelně pojí se stavem hospodářství. Evropská unie podle něj nedokázala udržet model, který jí v minulosti zajišťoval prosperitu a silné postavení ve světě. Kritiku směřuje také k nejvýraznějším představitelům současné evropské politiky.
„Realita je totiž zcela prostá - nemáme silnou ekonomiku ani respektované politické lídry. Svojí vlastní hloupostí jsme se propadli do podpalubí světové politiky, přičemž názor Merze, Macrona či nedej bože Ursuly von der Leyenové je pro globální hráče naprosto nepodstatný. Upřednostnili jsme fatálně chybné modely od reality odtržených ideologií, jakými jsou Green Deal, masová migrace či odtržení se od ruských energetických zdrojů, před funkčním ekonomickým modelem, jenž před desítkami let dovedl Evropu na vrchol,“ uvedl předseda PRO.
Jedním z příkladů, na nichž Rajchl své hodnocení staví, je Německo. Země v roce 2023 uzavřela poslední jaderné elektrárny a její průmysl v předchozích letech zasáhl prudký růst cen energií. Proměna evropské energetiky se zároveň odehrává v době sílící konkurence asijských výrobců, zejména v automobilovém průmyslu. Rajchl evropská rozhodnutí v těchto oblastech považuje za zásadní hospodářskou chybu.
Jeho výhrady se neomezují na jednotlivá průmyslová odvětví. Zpochybňuje samotné priority evropské hospodářské politiky a způsob, jakým státy přerozdělují veřejné prostředky. Od ekonomiky se pak dostává ke školství a pracovním silám, jejichž nedostatek patří k dlouhodobým problémům řady evropských zemí.
„Celou ekonomiku jsme odtrhli od koncentrace na produktivitu a růst a navázali ji na všudypřítomný jed zvaný dotace. Během pár let se tak stroj jménem Evropa zadřel a stal se naprosto zvrácenou karikaturou kdysi efektivně funkčního modelu, jímž se inspiroval celý svět. Namísto podpory mladých rodin a technických studijních oborů, jsme vychovali generaci klimatických a genderových inženýrů, kteří sice neumí utáhnout ani kohoutek, ale dovedou celé hodiny přednášet o úloze feminismu v procesu demokratizace Barmy. Chybějící pracovní sílu jsme se tak rozhodli importovat z Afriky. Bohužel se v tomto modelu sociálního inženýringu brzy objevila jedna drobná chybka - chlapci z Nigérie a Ghany sem nepřijeli s úmyslem pracovat,“ napsal poslanec.
Do Rajchlovy kritiky evropského směřování patří rovněž bezpečnost. Na jedné straně stojí rostoucí napětí mezi evropskými státy a Ruskem, na druhé problémy s veřejným pořádkem, které se pravidelně dostávají do pozornosti médií. Rajchl mezi oběma oblastmi vidí rozpor.
Další část příspěvku věnuje prostředí, v němž se o evropské politice rozhoduje a diskutuje. Vedle politiků se jeho terčem stávají média a neziskové organizace. Rajchl jim přisuzuje významný podíl na utváření veřejného mínění a na odmítání názorů, které se odchylují od převládajícího politického směru.
„O budoucnosti starého kontinentu dnes nerozhodují vzdělaní a kriticky uvažující jedinci, nýbrž indoktrinované stádo, jež až s náboženským fanatismem brání vše, co jim nadiktovali jejich novodobí kněží - média a politické neziskovky. Za pravdu už se znovu upaluje. Ne fyzicky na hranicích, nýbrž reputačně v masmédiích. Kdokoliv se postaví proti zelené, duhové, farmaceutické či militaristické víře, je okamžitě prohlášen za kacíře a nemilosrdně zašlapán davem věřících do země,“ napsal předseda PRO.
Z těchto výhrad Rajchl vyvozuje, že současné postavení Evropy není výsledkem několika nepovedených rozhodnutí, ale dlouhodobého vývoje. V druhé části komentáře se proto obrací k možnostem změny. Připouští přitom, že prosazení jeho představ by naráželo na odpor současných evropských politických struktur.
„Pokud se realisticky podíváte na cestu, kterou se Evropa ubírá posledních 20 let, pak pro vás nemůže být neúčast zástupců našeho kontinentu na summitu v Číně překvapením, nýbrž logickým a zcela nevyhnutelným důsledkem. Cesta k nápravě je sice teoreticky velmi jednoduchá, avšak v realitě současného evropského establishmentu prakticky neproveditelná. Přesto se jí pokusím nastínit. Stačí se vrátit ke zdravému rozumu,“ uvedl Rajchl.
Následující požadavky se týkají nejen hospodářství, ale také zahraniční politiky a vztahu členských států k Evropské unii. Rajchl dlouhodobě prosazuje větší pravomoci národních vlád a odmítá centralizaci rozhodování v Bruselu. V jeho představě by se evropská spolupráce měla opírat především o dohodu suverénních států.
Zvláštní pozornost věnuje také podnikatelskému prostředí. Množství předpisů a administrativních povinností považuje za překážku, která brzdí schopnosti evropských firem a jednotlivců. Kritika regulací u něj nakonec přerůstá v požadavek zásadního zásahu do fungování evropských institucí.
„Nepotřebujeme centrální mozkový trust Ursuly von der Leyenové a Kaji Kallas. Potřebujem dát znovu prostor lidem s vlastním mozkem a nesvazovat je milionem nařízení a směrnic, jež jsou ve svém výsledku úplně k ničemu. Je třeba znovu probudit kreativitu našich lidí a podpořit je v jejich snažení. Ne jim svazovat ruce a nohy a ještě jim dávat batoh s kamením na záda. Podnikání musí být opět radost, ne strach, kdy na nás přijde někdo zakleknout, protože jsme porušili nějakou idiotskou bruselskou normu, o které jsme v životě neslyšeli. Zničme to byrokratické monstrum, jež nás požírá zaživa. Zrušme evropskou komisi. Rozpusťme Brusel,“ vyzval předseda PRO.
Přes ostrou kritiku Rajchl nepovažuje návrat Evropy mezi světové mocnosti za nemožný. Změna podle něj ovšem vyžaduje rozhodnutí, která současné politické vedení není ochotné přijmout. Svou úvahu uzavírá historickým varováním před důsledky dlouhodobé nerozhodnosti.
„Vraťme se zpět k tomu, co nás dostalo na vrchol. Pokud to dokážeme, tak sice nebudeme sedět u stolu v Číně dnes, ale za 10 let už zase ano. V opačném případě tam už nebudeme sedět nikdy. Když se ocitnete na prahu dějinné křižovatky, tak nejdůležitější vlastností, kterou pro rozhodnutí, kterým směrem se vydat, je odvaha. Bez ní máte jistotu, že vykročíte špatným směrem. Mnohé velké civilizace světové minulosti by o tom mohly vyprávět. Vlastně ne. Vzhledem k tomu, že tu odvahu v sobě nenašly, tak už je dnes nepotkáme,“ uvedl Rajchl.
V posledních odstavcích se vrací k domácí politice. Zmiňuje českou podporu Ukrajině, koncesionářské poplatky České televize i otázku, komu má sloužit bohatství vytvářené prací českých občanů. Závěr už není pouze hodnocením evropské situace, ale také výzvou k politické a společenské mobilizaci.
„Teď už je to jen na nás. Buď si nasadíme papírové čepice a půjdeme ve jménu naruby vyvěšené vlajky Ukrajiny bojovat za hlavní pilíř naší svobody spočívající v povinnosti platit koncesionářské poplatky nenažrané černé díře na Kavčích horách, nebo se téhle debilizaci našeho národa postavíme, vyhrneme si rukávy a začneme zase poctivě makat. Ideálně v čele s politiky, kteří zajistí, že plody této naší práce neskončí na účtech velkých západních bankovních domů, nýbrž budou sloužit k rozvoji naší země. Já jsem na to připraven. Co vy?“ uzavřel Jindřich Rajchl.









