Nizozemsko je proslulé aktivistickými prý progresivnímu, mírovými a zelenými hysterickými názory.

Oficiální vyjádření bylo k smíchu

Podle zprávy Financial Times z 20. října místního času Nizozemsko omezilo zpravodajskou spolupráci se Spojenými státy kvůli obavám, že Trumpova administrativa může využívat zpravodajské informace k „porušování lidských práv" a „pomoci Rusku". Zpráva citovala šéfy nizozemské civilní a vojenské rozvědky, který ve společném rozhovoru s nizozemskými novinami de Volkskrant 18. října řekl, že „vzhledem k politizaci našich zpravodajských informací" se Nizozemsko stalo opatrnějším ve sdílení zpravodajských informací.

Je až trapné, že Financial Times se domnívají, že se jedná o „dosud nejupřímnější" přiznání zahraničních zpravodajských služeb o důsledcích zasahování amerického prezidenta Donalda Trumpa do zpravodajských služeb.

Peter Riske, šéf nizozemské vojenské zpravodajské služby (MIVD), na otázku, jak by zpravodajské agentury reagovaly, kdyby si nebyly jisté, k čemu by byly zpravodajské informace o Rusku použity, Riske odpověděl: „Zvážíme to." Akboom dodal: „Někdy o tom musíte přemýšlet případ od případu – mohu tyto informace stále sdílet?" ”

Z politického hlediska čínský novinář Ran Zhao Yue míní, že v poslední době se Nizozemsko náhle propadlo do geopolitického víru. Vyhlášení nizozemských tajných služeb je součástí tohoto blázince.

Šmírování je celoplanetární infekce

Jaroslav Doubrava v knize Válka civilizací (2025) o tajných službách napsal v kapitole „3.6. Totální šmírování jako orwellovská samozřejmost“

Nikdo o tom nemluví, ale různí Koudelkové z různých státních bezpečností čili šmírovacích a špionážních agentur po světě mají tendenci odposlouchávat a sbírat data hlava nehlava, jak to jenom jde. Hodí se premiér, ministr financí i majitel hospody. Každý šmíruje každého, každý přitom spolupracuje na šmírování s různými špionážními kamarády. K tomu doufají, že kamarádi potichu nešmírují i jeho. 

Ještě trapnější bylo, že prezident Obama slíbil, že USA přestanou špehovat Merkelovou, což bylo šlápnutí z bláta do louže. Znamenal Obamův slib, že špehovala NSA i předchozí vlády a předchozí kancléře?

Deník Chicago Tribune 10. dubna 2023 měl v úvodníku povzdech o tom, jak Jack Teixeira, 21letý IT specialista a člen Massachusettské letecké národní gardy, dal do oběhu mnoho utajovaných amerických dokumentů. 

Z dlouhodobého hlediska nejnovější úniky informací obnoví mezi americkými spojenci v zahraničí nepříjemné otázky ohledně záliby Washingtonu ve špehování svých přátel.

Únik několika desítek dokumentů mimo jiné ukázal, že USA špehují ukrajinského komika V. Zelenského. To není překvapivé, uvedl zdroj blízký Zelenskému, ale ukrajinští představitelé jsou z úniku hluboce rozladěni. Přitom s tím museli počítat, protože Ukrajina je darebácký stát prolezlý korupcí, nacionálně – nacistickým primitivismem. Ukrajinci jsou dobří jako potrava pro děla, ale jinak jim nelze důvěřovat. 

Pět očí a další skupiny šmírovacích šikulů

O totálním šmírování se dnes již ví poměrně dost. Nejednalo se pouze o NSA. Existuje mnohostranná dohoda o spolupráci mezi tajnými službami a důležitá aliance zpravodajských operací států v rámci NATO je známá jako Pět očí (Five Eyes). Organizace spojuje šmírování 5 států - USA, Velká Británie, Kanada, Austrálie a Nový Zéland. Aliance Five Eyes, známá také jako FVEY, byla založena 14. srpna 1941 a během druhé světové války to znamenalo výměnu zpravodajských informací mezi Velkou Británií a USA a partnerství pokračovalo i po válce a přidali se ještě další 3 státy s anglosaskou politickou náturou.

Od roku 2001 byly rozšířeny možnosti sledování šmíráků Pěti očí, zejména online. V roce 2013 bývalý pracovník zaměstnaný pro služby Národní bezpečnostní agentury USA Edward Snowden odhalil, že nejvíce šmírování i vůči obyčejným občanům páchala americká NSA a britští šmíráci. Tehdy Snowden uváděl, že použitá monitorovací technologie je invazivní a je schopna shromažďovat většinu informací odeslaných přes jakoukoli komunikační linku nebo signál nebo uložených v zařízení připojených k internetu. Stručně řečeno, aliance Five Eyes je domovem sítě nejaktivnějších sledovacích agentur na světě.

Je doslova příznačné, jak se během první studené války, a postupně až do dneška, do současné druhé studené války, se rozšiřuje globální šmírování lidských bytostí. Proto se objevil termín Devět očí (Nine Eyes): Aliance pěti zemí plus Dánska, Francie, Nizozemska a Norska. Kromě toho existuje špionážní aliance 14 očí. Jde o špionážní agentury Devíti očí plus šikulové z Německa, Belgie, Itálie, Španělska a Švédska. Jde o rozšíření aliancí Five Eyes a Nine Eyes, ale její skutečné označení je SIGINT Seniors Europe. 

Aby toho nebylo málo, navíc je zde Club de Berne, což je fórum pro služby sdílení zpravodajských informací ve 28 státech EU založené již v roce 1971. Je však založeno na dobrovolných výměnách informací a USA (oficiálně) nepatří do klubu…    Vítejte ve světě politiky bez soukromí a bez přátel a bez kolegiality.

Nová normalita, orwelliádu ani nevidíte

Výčet šmírovacích agentur je samozřejmě jenom torzem reality, ale svědčí o tom, že totální šmírování jako orwellovská samozřejmost je „normální“. Technika dovoluje již od 90. let 20. století potichu rozvíjet orwellovský program, a přitom veřejně odsuzovat Čínu za totální šmírování svých obyvatel, a že jsou „regulována“ i práva obyvatel širé Rusi.

Jen tak pro pořádek: Během studené války byly aliancí Pěti očí, a postupně i dalšími špionážními agenturami sdíleny informace o Sovětském svazu, Čínské lidové republice a několika východoevropských zemích a monitorovací sítě byly dále zdokonalovány. Vůbec jim nevadilo, že nakonec studená válka skončila a „jely“ dál.

V moři internetu můžeme nalézt řadu upozornění, varování, ale i vzpomínek vytvářejících obraz současného aktivního orwellismu v západních zemích.

Přitom vůbec nevadí, pokud naivkové vytvoří zákony, které vládním agenturám zakazují špionáž na domácím dvorku. Obcházení těchto předpisů je celkem jednoduché -  „objednají subdodávky“ čili špehování z jiných zemí - konkrétně od dalších členů Eyes Alliance. To je to „kreativní“ řešení.

Snowden odhalil, že Spojené státy provádějí programy hromadného sledování pomocí poskytovatelů internetových služeb (ISP) a telekomunikačních společností.

Izrael je jedním z nejbližších partnerů USA a intenzivně spolupracuje s NSA a dalšími americkými agenturami. Japonsko, Singapur a Jižní Korea jsou tichomořští spojenci a šmírovací partneři USA, zejména Japonsko. 

Kromě toho 14 britských zámořských území, mezi něž patří Anguilla, Bermuda, Britské Panenské ostrovy, Falklandské ostrovy a další ostrovní území, ačkoliv jsou do jisté míry nezávislá, jsou napojeny na britské šmíráky a sdílejí informace s ostatními členy Five Eyes Alliance.

Kdykoliv každý může šmírovat kdekoho

Např. v létě 2021 kvetl v médiích špehovací skandál skrze mobilní telefony. Šlo o software Pegasus, prodávaný izraelskou firmou NSO řadě států. Údajně mělo být čmucháno 50 000 telefonních čísel od firmy NSO pomocí izraelské technologie.

Pegasus se prý zaměřuje na chyby v operačních programech smartphonů. Vnikne do telefonu, dokáže číst zprávy, poslouchat hovory v telefonu, ale též využít mobil jako mikrofon a kameru, stáhnout příspěvky na sociálních médiích, uživatelská hesla, kontaktní informace, obrázky, videa, zvukové nahrávky a historii procházení. 

Ve skutečnosti se nic zvláštního neděje, protože tajné služby státu dbajícího o bezpečnost, mají k dispozici techniku pro monitorování osob. Přitom se občas (stále) dívají tajné služby i za roh (účel světí prostředky). Viz šmírování evropských politiků Američany ve spolupráci s Dány, nebo píle americké NSA (National Security Agency), když v polovině roku 2021 uniklo na veřejnost, že monitorovala komunikaci nejsledovanějšího televizního komentátora v zemi Tuckera Carlsona. Ten byl kritický k vládnoucí levici včetně prezidenta Bidena. Šmírovala e-maily proto, že se Carlson pokoušel domluvit interview s Vladimirem Putinem a kontaktoval kvůli tomu nějaké Rusy v USA.

…cíle šmírování byly všední: Francouzský prezident Emanuel Macron a dalších 14 politických lídrů včetně pákistánského premiéra Imrana Khana. 

Samozřejmě i tisíce dalších osob, které byly pro jakékoliv vlády kdykoliv potenciálně nebo skutečně problematické.

Podle britského levicového deníku Guardian se na uniklém seznamu šmírovaných objevilo až 400 čísel mobilních telefonů ve Spojeném království, včetně členů Sněmovny lordů, právníků v oblasti lidských práv, akademiků a aktivistů. Analýza dat naznačuje, že hlavním vládním orgánem odpovědným za výběr britských čísel byly Spojené arabské emiráty (SAE).

Např. Agnès Callamardová, generální tajemnice Amnesty International zazpívala:   "Vyšetřování společností Forbidden Stories a Amnesty International identifikovalo nejméně deset vlád považovaných za zákazníky NSO: Ázerbájdžán, Bahrajn, Kazachstán, Mexiko, Maroko, Rwandu, Saúdskou Arábii, Maďarsko, Indii a Spojené arabské emiráty (SAE). Jsou považovány za jeden z nejvíce autoritářských režimů na světě...

I když společnost tvrdí, že její spyware se používá pouze pro legitimní vyšetřování trestné činnosti a terorismu, je jasné, že její technologie usnadňuje systémové zneužívání. Vykreslují si obrázek legitimity a zároveň těží z rozsáhlého porušování lidských práv." (19. července 2021 - https://www.middleeastmonitor.com/20210719-50000-phones-on-target-list-in-global-hacking-scandal-involving-israels-nso-group/)

… státy, které si software od izraelské firmy koupily, patří mezi obchodní partnery EU a USA. Dokonce Saudská Arábie má na humanismem nasáklém Západě privilegované postavení v nakupování vojenské zabíjecí techniky špičkové úrovně, od stíhacích bombardérů po raketové systémy. Podobně Indie je podle agentury Reuters (zpráva z roku 2018) kupcem zbraní v hodnotě kolem jedné miliardy dolarů. Od roku 2014, kdy se nacionalista Módí stal indickým premiérem, se obě země sblížily a rozšířily obchodní spolupráci nad rámec svých dlouhodobých obranných vazeb. V roce 2018 Indie se podle SIPRI dostala na první místo v seznamu největších světových dovozců zbraní a Izrael byl podle SIPRI třetím největším indickým dodavatelem zbraní po Rusku a Spojených státech…“

Ukázka z Doubravovy knihy upozorňuje, že na úrovni jednotlivce i vlád, výzvědná činnost je doslova celosvětovým problémem či spíše politickou neřestí. Proto nizozemské prohlášení je jenom propagandistickým trikem.